Nejvýznamnější změny, které přinese novela stavebního zákona
- 29. 12. 2017
- Články > Územní plánování pro samosprávy
Od 1. 7. 2017 se pojem „přestupek“ nově používá nejenom pro správní delikty fyzických osob, ale také pro správní delikty osob právnických a podnikajících osob fyzických. To je jedna z hlavních změn, kterou přináší dva zákony nahrazující dosavadní zákon o přestupcích z roku 1990.* Cílem této změny má být především sjednocení právní úpravy správněprávní odpovědnosti. Další podstatné změny popořadě.
Díky sjednocení právní úpravy správního trestání se nově používá jednotný terminologický pojem „přestupek“ nejenom pro správní delikty fyzických osob, ale také pro osoby právnické a podnikající fyzické osoby. Do koncepce nového přestupkového zákona se z velké části promítá inspirace trestním zákoníkem, protože nově přestupkový zákon upravuje pokus přestupku, pokračování v přestupku, trvající přestupek či hromadný přestupek.
Novinkou je i rozšíření definice pachatele na organizátora, návodce a pomocníka, přičemž zákon nově počítá rovněž se spolupachatelstvím a nepřímým pachatelstvím. Co se týče osob odpovědných za spáchání přestupku fyzické osoby, budou nově za určitých podmínek odpovědni i zákonný zástupce či opatrovník takové osoby. Oproti přestupkovému zákonu z roku 1990, který připouštěl pouze dva případy okolností vylučujících protiprávnost jednání, přichází v úvahu i další okolnosti jako je svolení poškozeného, přípustné riziko, oprávněné použití zbraně a pro právnické osoby navíc jednání na příkaz.
Důležitou novinku přestupkového zákona představuje zavedení promlčecí doby, která je rozlišována podle závažnosti spáchaného přestupku, a to na jeden nebo tři roky. Pro přestupky méně závažné je stanovena promlčecí doba jeden rok, přičemž přestupky závažnější, za něž zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí min. 100 000 Kč, se promlčí až po třech letech od okamžiku jejich spáchání.
Sankce jsou nově označovány jako „správní tresty“. Dosavadní trest zákazu pobytu je nahrazen správním trestem v podobě zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
Přestupkový zákon je rovněž pozměněn v rovině procesní. Blokové řízení se nahrazuje tzv. příkazem, který může být uložen i na místě. Vedle toho je do přestupkového řízení převzat klasický trestněprávní institut narovnání, který lze využít za předpokladu, že účastníkem řízení je i poškozený, jelikož narovnání představuje dohodu mezi ním a obviněným. Další významnou změnou je skutečnost, že dříve obligatorní ústní jednání bude nyní obecně fakultativní a pouze v případech stanovených zákonem bude zachována jeho povinná forma.
Podle přechodných ustanovení se odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty posuzují podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti nového přestupkového zákona. Ovšem v případě, že je to pro pachatele příznivější, posuzuje se odpovědnost podle zákona nového. Důležitým faktem je dále to, že od 1. 7. 2017 není možné použít ustanovení o lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek, pro jeho projednání a pro uložení pokuty, která se nacházejí v jednotlivých zvláštních zákonech.
===
* Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který se věnuje především řízení o přestupcích, tak zrušuje dosavadní zákon o přestupcích, a vedle něj vchází v účinnost též zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, jehož hlavním obsahem je stanovení jednotlivých skutkových podstat přestupků neuvedených ve zvláštních právních předpisech.