Geneze problematiky osvobození solárního odvodu pro FVE do 30 kW
- 15. 03. 2016
- Články > Energetické právo
Díky kotlíkové dotaci z Operačního programu Životní prostředí je možné získat peněžní částku až 127 500 Kč na nový ekologický kotel výhradně na biomasu či tepelné čerpadlo. Výměna kotle si klade za cíl snížit podíl lokálního vytápění na znečištění ovzduší v České republice. Právě lokální vytápění je jednou z hlavních příčin tristního stavu ovzduší v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde jsou imisní limity překračovány každoročně a v případě některých látek i mnohanásobně. Zhoršená kvalita ovzduší v důsledku lokálního vytápění je ovšem problémem celé České republiky.
V poslední době se rozmáhá podvodné jednání týkající se právě kotlíkových dotací. Jedná se o případy, kdy prodejci tvrdí spotřebitelům, že v dotovaných ekologických kotlech mohou používat neschválené, neekologické palivo, aniž by za to příjemci dotace hrozil nějaký postih. To samozřejmě není pravda. Na následujících řádcích proto rozeberme potenciální sankce.
Použití neschváleného paliva: pokuta až 50 000 Kč
Každý kotel je na trh uveden se štítkem, na kterém je napsáno, které palivo je pro daný typ kotle určeno. Dle § 23 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší se provozovatel kotle (jakožto konkrétního typu stacionárního zdroje) dopustí přestupku, pokud v kotli spaluje paliva, která pro daný kotel nejsou výrobcem určená. V případě, že je v kotli spalováno jiné palivo, je možné provozovateli (typicky vlastníkovi kotle) uložit pokutu až 50 000 Kč. Přestupek projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností a uložené pokuty následně vymáhá celní úřad.
Případ podvodu z praxe
Výrobce kotlů si nechal kvůli kotlíkové dotaci certifikovat modelovou řadu automatických kotlů typu A výhradně na uhlí, kotlů typu B na kombinaci uhlí/pelety, kotlů typu C výhradně pro spalování pelet. Za kotel typu A mohl žadatel v rámci dotace získat až 70 % uznatelných nákladů, za typ B to bylo 75 % a za typ C 80 %. Pokud je takovýto kotel kupován jako typ C se zvýšenou dotací a uživatel v něm topí uhlím, dopouští se všech přestupků, které je popsány v tomto i následujících kapitolách. Dodejme, že prodejce je spokojen, veškeré postihy dopadají výhradně na provozovatele.
Porušení rozpočtové kázně: odebrání dotace
Pro příjemce kotlíkové dotace platí závazná pravidla Operačního programu Životní prostředí. Finanční prostředky, které jsou příjemcům kotlíkových dotací poskytovány, pocházejí z veřejných zdrojů a jako takové proto podléhají kontrole. Při kontrole se zejména ověřuje, zda byla dotace hospodárně a účelně využita. Kontrole přitom podléhá kromě řídicího orgánu a zprostředkovávajícího subjektu i konečný příjemce dotace. Ministerstvo životního prostředí přitom ve svém vyjádření uvedlo, že bude na místě zkontrolováno minimálně 5 % ze všech projektů, kterým bude přiznána dotace.
Již při podávání žádosti o poskytnutí dotace žadatel vyjadřuje svým podpisem žádosti souhlas s případnou kontrolou, tedy zpřístupnění zdroje tepla a všech prostor, kde byly realizovány investice v souvislosti s kotlíkovou dotací. Zároveň má žadatel povinnost zajistit minimálně pětiletou udržitelnost vyměněného kotle a kdykoliv v této době proto může přijít kontrola.
Konečný příjemce kotlíkové dotace je tedy povinen kontrolu umožnit. Ústavní právo ochrany rodinného obydlí je sice stále zaručeno, ovšem pokud příjemce dotace vstup kontrolorům znemožní, musí počítat s následky např. v podobě odebrání dotace.
Poskytovatelem kotlíkové dotace je kraj, který dotaci vyhlásil. Kraj má na základě zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, možnost dotaci odejmout. V případě tzv. porušení rozpočtové kázně dle § 22 je příjemce dotace povinen finanční prostředky, které od poskytovatele dotace získal, odvést zpět poskytovateli. V případě prodlení musí příjemce dotace uhradit ještě penále (ve výši 1 promile částky odvodu za každý den prodlení). Porušením rozpočtové kázně se přitom rozumí každé neoprávněné použití peněžních prostředků poskytnutých jako dotace. Toto zákonné ustanovení tedy pokrývá i situaci, kdy příjemce kotlíkové dotace spaluje v dotovaném ekologickém kotli neekologická nebo neschválená paliva. Takové jednání je totiž zcela v rozporu s účelem kotlíkových dotací.
Trestný čin dotačního podvodu
Kromě finančního postihu může příjemci dotace hrozit i trestněprávní postih. V trestním řádu je v § 212 definován trestný čin dotačního podvodu. Jedná se o úmyslný trestný čin, kdy jsou prostředky poskytnuté dotací vynaloženy na jiný než určený účel. Pachatelem může být kterákoliv fyzická nebo právnická osoba, typicky příjemce účelové dotace. V případě, že se prokáže, že byly finanční prostředky použity k jinému než určenému účelu, bude pachatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
V případě trestného činu dotačního podvodu se však jedná spíše o situaci, kdy se finanční prostředky získané kotlíkovou dotací použijí např. na nákup kotle, který nesplňuje kritéria stanovená v podmínkách o poskytnutí dotace. Možnost postihu příjemce dotace, který spaluje v ekologickém kotli neschválená paliva je diskutabilní, a spíše se kloníme k názoru, že v takovém případě příjemce dotace trestněprávně postihnout nelze (na základě trestného činu dotačního podvodu). Finanční prostředky totiž v takovém případě původně byly využity na účel určený v dotaci (tj. nákup ekologického kotle).
Jak vybírat kotel a neriskovat
Z uvedeného je zřejmé, že nákup dotovaného kotle a jeho používání kreativním způsobem se nevyplácí. Výrobce, který k tomu zákazníky navádí, je tím vědomě klame a uvádí do rizika a sám je prakticky nepostižitelný. Jestliže se ze strany výrobce kotlů setkáte s klamavou reklamou nebo s neformálním doporučením, jak vyzrát na dotační schéma, neváhejte takového výrobce ohlásit České obchodní inspekci a poskytovateli dotace.
(Článek vyšel na serveru TZB-info. Autoři: Daniela Petržilková a Lukáš Prnka.)