Konec preferenčního přístupu do sítě?
- 21. 11. 2016
- Články > Energetické právo
Tzv. zimní balíček legislativních návrhů má sice být vydán až koncem listopadu, ale díky uniklým informacím už dnes částečně známe jeho obsah. Z pohledu obnovitelných zdrojů se není nad čím radovat: OZE jsou sice hlavním tématem balíčku, ale konkrétní navržená opatření jsou spíš zdrženlivá.
Dokumenty jsou vyjmenované na konci textu. Nejdůležitější navržené změny uvádíme pro zjednodušení po jednotlivých tématech bez ohledu na to, v jakém jsou obsaženy dokumentu:
Aktivní spotřebitel - posílení decentralizace
V dokumentech se hojně používá termín „aktivní spotřebitel” pro označení odběratele elektřiny, ať už domácnost, kancelář nebo průmyslový areál, který je nejen spotřebitelem elektřiny, ale disponuje také kapacitami pro její výrobu nebo skladování. Právě takovou aktivní roli na trhu s elektřinou by Komise chtěla posílit, a nabádá proto členské státy, aby učinily malokapacitní výrobu a skladování elektřiny, a stejně tak prodej přebytečné elektřiny, administrativně a technicky co nejdostupnější.
„O podporu části aktivních spotřebitelů - provozovatelů tzv. mikrozdrojů, se i u nás stát poslední dobou pokouší. Bohužel však některé jeho snahy se míjejí účinkem - zjednodušený režim připojování mikrozdrojů byl nastaven s natolik přísnými podmínkami, jejichž porušení je navíc pokutováno, že mnohé spotřebitele od jeho využití spíše odradil. K zavádění takových podpůrných opatření je třeba vést nejprve diskuzi se stávajícími účastníky trhu a odborníky a naslouchat jejich připomínkám, aby se takové situace neopakovaly,” upozorňuje na možné problémy právník Filip Nečas z Frank Bold advokátů. „V současné době je především potřeba legislativně ukotvit provozování akumulací za účelem dodávky vyrobené elektřiny do sítě či jiným odběratelům. To je oblast, na kterou by se měly legislativní složky zaměřit,” dodává Nečas.
Stejná pravidla jako pro domácnosti by měla platit pro skupiny spotřebitelů nebo obce. Návrh se věnuje také podpoře smart metering - členské státy by podle něj měly stanovit minimální technické požadavky pro chytré měřící přístroje.
Podpora krátkodobých trhů s elektřinou
Návrhy obsahují podporu krátkodobých trhů s elektřinou, které představují důležitý nástroj pro vyrovnávání disbalance mezi výrobou a spotřebou v průběhu dne. Pro zvýšení schopnosti rozvodných sítí pojmout větší množství malých zdrojů je podle Komise důležité jednak přeshraniční propojení krátkodobých trhů, jednak takové nastavení cen elektřiny v členských státech, které by lépe než dnes odráželo měnící se hodnotu elektřiny v průběhu dne.
27 % OZE do 2030
Komise počítá s 27% podílem OZE na celkové spotřebě elektřiny v celé unii, přičemž pro každý členský stát je závazný jiný cíl. Státy by měly umožnit, aby se o jimi vypsanou podporu mohly ucházet i instalace umístěné v zahraničí. Mezi roky 2021 a 2025 by státy měly umožnit, aby 10 % podpory, kterou udělí formou aukcí, mohly čerpat i instalace v zahraničí. V letech 2026-2030 to pak má být 15 %. Analogické opatření bude platit pro státy, které používají systém zelených certifikátů.
Zároveň Komise navrhuje zvýšit cíl pro úspory energie ze stávajících 27 % na 30 %. „Další podpora opatření zaměřených na úspory energií by mohla podnítit trh uvažovat také o nových modelech financování těchto opatření, jako je například on-bill financing, nebo zavádění některých daňových nástrojů a úlev,” uvažuje o dalším vývoji právník Filip Nečas.
Kapacitní mechanismy
Návrhy počítají s podporu záložních kapacit, které mají členské státy garantovat, aby zajistily dodávky elektřiny v případě výrazného převisu poptávky nad výrobou. Kapacity mechanismy jednotlivých států se nemají omezovat na konkrétní typy technologií, což se dá vysvětlit jako pokyn nespoléhat jen na spalovací elektrárny, a podporovat také akumulaci a řízení odezvy na straně spotřeby.
Zamýšlenou podporu záložních kapacit považují kritici tohoto opatření za skrytou podporu fosilních paliv, neboť návrh neobsahuje žádný emisní strop pro rezervní zdroje, a dá se tedy chápat i jako prostředek financování výstavby nových spalovacích elektráren nebo prodlužování životnosti těch starých namísto jejich odstavení.
Konec preferenčního přístupu do sítě pro OZE
Směrnice o obnovitelných zdrojích by už neměla garantovat automatický přístup do sítě pro výrobce energie z OZE. Záměrem tohoto opatření je narovnat pokřivení trhu ve prospěch OZE a zamezit prodejům elektřinu v době jejího nadbytku, kdy jsou ceny negativní. Komise navrhuje, že od roku 2021 by přednostní přístup do sítě měly jen malé zdroje. Viz. článek Konec preferenčního přístupu do sítě? na toto téma.
O jaké předpisy se jedná a co s nimi bude dál
Zimní balíček se skládá z legislativních návrhů, která tvoří nařízení - ty po vstupu v účinnost dopadají přímo na fyzické a právnické osoby - a směrnic - ty ukládají povinnosti členským státům. Státy následně upraví své zákony tak, aby byly v souladu se směrnicemi, každý po svém.
Všechny dokumenty jsou zatím ve fázi legislativních návrhů, jedná se tedy zatím jen o představu Evropské komise o tom, co by měl daný předpis obsahovat. Evropská komise je však jen jedním ze tří velkých hráčů, kteří se na finální verzi předpisů podílejí. V dalších krocích je ještě mohou podstatným způsobem změnit poslanci Evropského parlamentu a členské státy v pracovních útvarech Rady. Záleží tedy i na postoji české vlády (zejména MŽP a MPO). Připravované dokumenty jsou následující (pozn.: dodatečně upraveno podle skutečného stavu):
- Nařízení o vnitřním trhu s elektřinou
- Nařízení o správě energetické unie
- Nařízení zřizující Agenturu pro spolupráci energetických regulátorů
- Nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny
- Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů energie (aktualizace stávající směrnice)
- Směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (aktualizace stávající směrnice)
- Směrnice o energetické účinnosti (aktualizace stávající směrnice)
- Směrnice o energetické náročnosti budov (aktualizace stávající směrnice)
Článek byl publikován na serveru Solární novinky.