Geneze problematiky osvobození solárního odvodu pro FVE do 30 kW

Celý problém ohledně osvobození elektřiny vyrobené v rámci FVE do 30 kW v období od 30. 5. 2012 do 31. 12. 2015 vznikl v době, kdy byl schvalován zákon o podporovaných zdrojích energie (dále jen „zákon č. 165/2012 Sb.“), který měl nahradit zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „zákon č. 180/2005 Sb.“). Solární odvod byl v předmětném období strháván podle ustanovení zákona č. 180/2005 Sb., avšak osvobození od solárního odvodu bylo od 30. 5. 2012 přesunuto do zákona č. 165/2012 Sb.

Solární odvod a rozporuplné výklady zákona

Tato situace vzbuzovala u provozovatelů distribučních soustav určité rozpaky, kdy sami nevěděli, komu mají solární odvod srazit a komu nikoliv. Oproti tomu však mělo jasno tehdejší Generální finanční ředitelství, které dne 26. 6. 2012 zveřejnilo pod č. j. 22318/12-3110-012138 informaci, podle které ustanovení o osvobození od solárního odvodu obsažené podle zákona č. 180/2005 Sb. je (vzdor svému zrušení) aplikovatelné až do konce roku 2012, zatímco ustanovení o osvobození od solárního odvodu obsažená v zákoně č. 165/2012 Sb. se aplikuje (vzdor své účinnosti) až od 1. 1. 2013. Generální finanční ředitelství si tak svým způsobem zahrálo na zákonodárce a nepochybné znění zákona nahradilo svým výkladem.

Provozovatelé distribučních soustav začali v souladu s uvedeným stanoviskem Generálního finančního ředitelství solární odvod za předmětná období srážet a o uvedenou částku fakticky krátit fakturaci výrobců.

Nejvyšší správní soud potvrdil osvobození od solárního odvodu

S ohledem na rozsah potenciálních škod oproti možným nákladům spojených s ochranou proti neústavnímu zásahu do vlastnických práv výrobců a s ohledem na existenci výše uvedeného stanoviska Generálního finančního ředitelství podala stížnost na postup provozovatelů distribučních soustav ve smyslu § 237 daňového řádu jen hrstka dotčených výrobců.

V roce 2013 se dostal první z těchto případů k Nejvyššímu správnímu soudu, který v listopadu 2013 odmítl stanovisko Generálního finančního ředitelství a konstatoval, že je elektřina vyrobená v období od 30. 5. 2012 do 31. 12. 2012 ve výrobně s instalovaným výkonem do 30 kW (bez ohledu na její umístění) dle § 17 zákona č. 165/2012 Sb. osvobozena od odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Rozhodnutí bylo následně také publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a orgány veřejné moci s ním tak musely být obeznámeny.

Přesto se finanční úřady nadále odkazovaly na stanovisko Generálního finančního ředitelství a v dalších sporech odmítaly, že by byli jednotliví výrobci elektřiny ze slunečního záření ve výrobnách do 30 kW (bez ohledu na jejich umístění) od solárního odvodu v předmětném období osvobozeni.

Krajské soudy názor Nejvyššího správního soudu již ve třech případech potvrdily, naposledy Krajský soud v Ostravě v listopadu 2015. O osvobození výrobců elektřiny ze slunečního záření ve výrobnách s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW od solárního odvodu v období od 30. 5. 2012 do 31. 12. 2012 tak vesměs není pochyb, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto výrobny umístěny na střechách či po obvodu budovy anebo zda jsou umístěny na zemi. V řešení zůstává otázka, jak neoprávněně sražený odvod vrátit i těm výrobcům, kteří v rozhodné době respektovali stanovisko Generálního finančního ředitelství anebo proti srážkám solárního odvodu z jiných převážně praktických důvodů nebrojili postupem dle daňového řádu.