Jak si pohlídat investice I.

V tomto článku nastíníme některé aspekty vztahu mezi investorem a společností, do které chce investor investovat. V druhém díle se budeme zabývat ochranou investic. 

Oblast českého práva, která upravuje vztah s investorem, je charakteristická svou dispozitivní právní úpravou. To znamená, že smluvní strany mají volnost v tom, jak si vzájemné vztahy upraví. Volnost je samozřejmě výhodou, neboť poskytuje širokou škálu možností, jak smluvní vztah nastavit. Je tu však i druhá strana mince: při sestavování smluv je třeba dbát na mnoho věcí a každá smlouva je vysoce individuální. 

Doporučujeme provést due diligence 

Při zvažování investice má investor možnost její uskutečnění vázat na předchozí provedení tzv. due diligence a jeho kladný výsledek. Jedná se o prověření společnosti z hlediska jejího hospodaření a fungování - tedy například prověření účetních závěrek, obchodních plánů a dalších obchodních ale i pracovních dokumentů a jiné korporátní agendy, včetně společenské smlouvy nebo prověření práv z duševního vlastnictví. Provedení due diligence lze vřele doporučit, byť kupříkladu u malých společností a start-upů nebude vždy potřebné. Provedení due diligence by mělo předcházet smluvní ošetření mlčenlivosti a ochrany informací společnosti, zároveň je třeba sjednat si patřičnou součinnost společnosti a povinnost poskytovat informace pravdivé a úplné. Společníci mohou očekávat, že investor bude požadovat přístup k výše uvedeným dokumentům a rovněž ke klíčovým zaměstnancům. 

Možnosti investice

Většina v našich podmínkách vznikajících start-upů, do kterých je také nejčastěji investováno v rámci podpory inovativních projektů, je zakládána ve formě společnosti s ručením omezeným. Tomuto typu společnosti se proto budeme i my dále v textu věnovat. 

Pokud se investor rozhodne do společnosti investovat, musí se společností nejprve vyřešit, zda do ní hodlá investovat jednorázově či postupně (v návaznosti na dosahování dohodnutých milníků ze strany společnosti) a zda nabude za svou investici ve společnosti podíl a jak velký. 

V tomto článku se budeme zabývat nejběžnější situací, kdy investor nabývá ve společnosti podíl. Investor a společníci se mohou dohodnout, že k nabytí podílu dojde ihned při investici, nebo uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, která vstup investora odloží na později a prováže kupříkladu s kladným výsledkem due diligence společnosti, naváže na splnění určitých podmínek či na vhodnou chvíli. Tento postup se jeví jako praktický zejména u spekulativních investic, kdy si investor chce počkat, zda bude společnost úspěšná, a nechce být a priori společníkem v každém start-upu, do kterého investuje. 

Dále je třeba vyřešit, jakým způsobem investor vloží do společnosti peníze. Základními možnými variantami jsou příplatek mimo základní kapitál a zvýšení základního kapitálu. Obě varianty předpokládají, že investor se stane společníkem - nabude za svou investici podíl ve společnosti. Dalšími možnostmi investice jsou smlouva o tichém společenství investora, úvěr či leasing či případně stále oblíbenější peer-to-peer půjčka. V případě peer to peer půjček jde o systém podobný crowdfundingu, při kterém se také skládá více lidí, aby se dosáhlo na částku, kterou projekt potřebuje. Na rozdíl od crowdfundingu však příjemce peer-to-peer půjčky nedává svým věřitelům výměnou za peníze své produkty nebo podobné odměny, ale dává jim zpět peníze (klasické měsíční splátky jako v bance). V oblasti crowdfundingu si v poslední době získávají své významné místo ve světě - a fungují i u nás - také investiční crowdfundingové portály, skrze které můžou investovat do vašeho projektu po menších částkách i běžní lidé a stát se tak drobnými společníky ve vaší společnosti. I toto může být zajímavá varianta investice. My se nyní zaměříme na „tradičnější“ způsoby, kdy do společnosti vkládá investici jeden větší investor.

Příplatek mimo základní kapitál

V tomto případě se investor zpravidla stane společníkem na základě smlouvy o převodu podílu uzavřené s některým ze stávajících společníků. Převod podílu osobě, která zatím není společníkem, obvykle podléhá schválení valné hromady. Po uzavření smlouvy o převodu podílu musí být nový společník zapsán do obchodního rejstříku.

Příplatek mimo základní kapitál, tzv. dobrovolný příplatek může společnosti poskytnout společník se souhlasem jednatele. Příplatek se poskytuje na základě dohody mezi společností a investorem-společníkem. Samotným poskytnutím příplatku se postavení investora-společníka nijak nemění, tj. ani se neposiluje, ani neoslabuje. Příplatek není nutné zapisovat do obchodního rejstříku. Zákon nepředepisuje žádnou konkrétní formu pro smlouvu o příplatku, ani nevyžaduje formální schvalování. 

Dobrovolný příplatek nevyžaduje žádnou úpravu společenské smlouvy, a to ani tehdy, pokud společenská smlouva příplatkovou povinnost upravuje. Postup je tedy velmi jednoduchý.

Zákon požaduje souhlas jednatele, rozhodně lze však doporučit uzavření písemné dohody, podepsané jednatelem společnosti. Souhlas jednatele s příplatkem může být i výslovně uveden v dohodě. Pro dohodu o příplatku mimo základní kapitál není předepsána žádná konkrétní forma ani obsah. Obsahem dohody by měla být informace o výši příplatku, jeho druhu (lze poskytnout i nepeněžitý příplatek) a splatnosti. Do dohody může být zakotven účel investice – tedy k čemu mají být vložené finanční prostředky využity. To lze z pohledu investora jednoznačně doporučit. Dohoda se nezakládá do obchodního rejstříku. Následuje již jen samotný převod finančních prostředků. 

Shrnutí výhod a nevýhod

Variantu dobrovolného příplatku lze pro účely investice do společnosti rozhodně doporučit. Příplatek je oproti zvýšení základního kapitálu administrativně mnohem jednodušší. Je nutné pouze získat souhlas jednatele, respektive uzavřít se společností dohodu o příplatku. Finanční prostředky se pak z titulu dohody stávají vlastnictvím společnosti. Tento proces není časově nijak omezen. Zejména z pohledu investora je další výhodou také to, že valná hromada společnosti může v budoucnosti rozhodnout o vrácení příplatku společníkovi, a to v rozsahu, v jakém převyšuje případnou ztrátu společnosti.

Zvýšení základního kapitálu

Zákon o obchodních korporacích ukládá společníkům povinnost vkladu do základního kapitálu společnosti. Zvýšení základního kapitálu je možné pouze tehdy, jsou-li dosavadní peněžité vklady zcela splaceny. To neplatí, pokud ke zvýšení dochází vytvořením nových podílů, což může být také případ vstupu nového investora. Pokud se základní kapitál zvyšuje peněžitými vklady, pak mají k účasti na zvýšení přednostní právo společníci. Jejich přednostní právo trvá měsíc od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, pakliže společenská smlouva nestanovuje jinou lhůtu. Pokud společníci svého přednostního práva nevyužijí, může vkladovou povinnost převzít se souhlasem valné hromady kdokoliv, třeba právě investor, a stát se tak novým společníkem ve společnosti.  

Nezbytným předpokladem tohoto typu investice je tedy rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti. Rozhodnutí se přijímá ve formě notářského zápisu. Společník-investor následně musí učinit písemné prohlášení, kterým vkladovou povinnost přebírá. Postup je následující:

1. Svolání valné hromady, na které bude schvalováno zvýšení základního kapitálu společnosti.
2. Přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu ve formě notářského zápisu.
3. Přijetí písemného prohlášení osoby, která vkladovou povinnost přebírá (s úředně ověřeným podpisem). Toto prohlášení se přikládá k návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku.
4. Podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, a to nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu. 

Shrnutí výhod a nevýhod

Zvýšení základního kapitálu je administrativně náročnější, jelikož vyžaduje řadu úkonů předcházejících samotnému převodu finančních prostředků. Některé z nich jsou rovněž časově omezeny. Zvýšení základního kapitálu vyžaduje změnu zápisu v obchodním rejstříku, která je zpoplatněna soudním poplatkem (změna zápisu je nicméně potřebná vždy, pokud investor nabývá ve společnosti podíl a stává se společníkem, tedy i v případě příplatku mimo základní kapitál). Další náklad představuje notářský zápis, jehož cena se odvíjí od výše částky, o kterou se základní kapitál zvyšuje, a může tím pádem narůst.

Výhodou je naopak nejen reálné, ale i formální posílení majetku společnosti a její solventnosti navenek. 

V praxi mohou být samozřejmě oba způsoby kombinovány – část investice může být vložena formou zvýšení základního kapitálu a část formou dobrovolného příplatku mimo základní kapitál.

Nefinanční investice

Další možností, jak investovat do společnosti, je poskytnutí jiných výhod, například nefinančního charakteru, jako je mentoring, know-how, účast v seminářích či jiná podpora zejména start-upů, kdy i na tento způsob investice může být jako protihodnota navázáno nabytí podílu ve společnosti. I tuto nefinanční investici je dobré upravit ve smlouvě s investorem.

***

Podmínky investice mohou investor a příjemce investice dohodnout ve smlouvě o úpravě vzájemných vztahů mezi (budoucími) společníky, stejně tak jako podmínky další účasti investora ve společnosti a otázky ochrany jeho investice. Vypracování smlouvy doporučujeme přenechat právníkovi. Ve větším detailu se jí budeme věnovat v navazujícím článku. V něm se investoři také seznámí s příklady prostředků, kterými mohou chránit svou investici. Společnostem poohlížejícím se po investorovi ukážeme, s jakými ustanoveními se mohou ve smlouvě s investorem setkat a co pro ně budou znamenat.