Našemu klientovi měly být v restituci vráceny zemědělské pozemky na severovýchodním okraji města Brna. Jelikož však byly mezitím zastavěny nájezdem na dálnici, sídlištěm a průmyslovým areálem, připadalo v úvahu pouze náhradní řešení: finanční odškodnění nebo vydání náhradních pozemků ve srovnatelné hodnotě někde jinde.
To v případě našeho klienta bylo schůdné řešení. Vhodné pozemky, se nacházely hned vedle jeho zahrady, jeden z nich si dokonce od státu pronajímal. Státní pozemkový úřad však trval na tom, že výběr je možný jen z pozemků nabízených v tzv. veřejné nabídce. Ta však žádné vhodné pozemky v Brně a okolí neobsahovala. Zdánlivě patovou situaci se podařilo vyřešit až u soudu.
Na základě naší žaloby soud nařídil Státnímu pozemkovému úřadu, aby klientovi požadované pozemky vydal. Kromě toho se klient domohl i dalšího finančního odškodnění, neboť se v průběhu soudního řízení prokázalo, že úřad ocenil původní pozemky nesprávně na téměř pětinásobně nižší částku.
Zadání pro Frank Bold:
Získat pro svého klienta v restituci konkrétní pozemek v situaci, kdy se Státní pozemkový úřad dlouhodobě staví proti takové dohodě.
Pohledem klienta:
„Frank Bold Advokáti mi pomohli získat od státu za restituční nárok náhradní pozemky, o které jsem usiloval více než deset let, a navíc finanční odškodnění.“
Z rozsudku:
„Dle názoru soudu nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby si za pozemky, které mu nebyly vydány v rámci restitučního řízení, vybral ve veřejné nabídce náhradní pozemek kdekoli na území ČR, zejména pak v lokalitách vzdálených městu Brnu, ke kterým žalobce např. nemá žádný osobní či majetkový vztah a péče o ně a jejich údržba by mu přinesla více starostí než užitku. Takový postup (...) se jeví jako zcela jdoucí proti duchu restitučních zákonů, jejichž účelem bylo mimo jiné i zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989.“