Obec se může domáhat odkladného účinku
- 10. 11. 2015
- Články > Právo pro veřejnou správu
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku krajského soudu. Podle jeho názoru obec při prodeji obecního pozemku postupovala zákonně, transparentně a nediskriminačně, i když vybrala nabídku, která stanovovala vyšší cenu než cenu obsaženou ve zveřejněném záměru obce. Obec při posuzování výše ceny, za kterou má svůj pozemek prodat, musí postupovat hospodárně a zodpovědně s ohledem na její povinnost rozvoje a péči o majetek.
V čem byl dle žaloby postup diskriminační?
Obec v souladu se zákonem zveřejnila svůj záměr na prodej obecního pozemku na úřední desce po dobu 15 dnů, přičemž v záměru stanovila cenu 150 Kč/m2. Obci byly následně doručeny nabídky uchazečů na odkup pozemku, z nichž jedna nabízela částku vyšší - 170 Kč/m2. Obec obeznámila uchazeče o vyšší nabídce, kterou obdržela, čímž jim byl dán prostor pro zvážení svých nabídek a případnou jejich změnu. Následně byla nabídka za 150 Kč/m2 dorovnaná i dalším zájemcem na 170 Kč/m2 a za takovou cenu byl tomuto zájemci pozemek prodán.
Žalobce tento postup obce namítal, protože tím dala možnost reagovat dodatečně na nabídky ostatních zájemců a ve zvýhodnění jednoho z uchazečů, spatřoval porušení principů právní jistoty a rovného zacházení. Všichni uchazeči totiž mohli na základě zveřejněného záměru nabýt dojmu, že stanovená cena je fixní a nelze ji již dále měnit.
Nakládání s obecním majetkem spadá do samostatné působnosti obce
Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 17. 9. 2015 (1) žalobu zamítl, protože „nakládání s obecním majetkem spadá do samostatné působnosti obce a záleží především na orgánech obce, jakým způsobem budou s obecním majetkem nakládat.“ Prvořadým je naložení s majetkem účelně a hospodárně. To, že obec stanoví cenu nižší a pozemek koneckonců prodá za vyšší cenu, není porušením těchto zásad. Právě naopak, obec musí zohlednit zájem celé obce na řádném fungování a rozvoji území i při uzavíraní kupní smlouvy ohledně obecního majetku. Je tedy plně v dispozici obce, kdy a za jako cenu předá svůj majetek, když naplní alespoň minimální požadavky stanovené zákonem o obcích v souvislosti se zveřejněním svého záměru.
Prodej za cenu vyšší, než byla uvedena v záměru, nepředstavuje rozpor se záměrem
Žalobce podal kasační stížnost na Nejvyšší správní soud. Ve svém rozsudku ze dne 16. 12. 2015 (2) ohledně porušení principu právní jistoty a nerovného zacházení konstatuje:
„…prodej za cenu vyšší, než byla uvedena v záměru, nepředstavuje rozpor se záměrem, který by zapříčinil nezákonnost celého prodeje. … byly veškeré úkony žalované související s prodejem pozemku transparentní, účelné a veřejnosti přístupné, všichni potenciální zájemci o koupi pozemku měli rovnou příležitost svůj zájem efektivně uplatnit, jelikož žalovaná řádným vyvěšením záměru informovala veřejnost o tom, že hodlá určitým způsobem naložit se svým majetkem.“
Obec jako na státu nezávislá samospráva si může určit podmínky prodeje majetku, pro který již nenachází účelné využití při splnění minimálních zákonem stanovených podmínek. Zákon jí tedy dovoluje přijat vyšší nabídnutou cenu, než cenu stanovenu v této nabídce, protože to je v jejím zájmu a v souladu se zákonem.
Poznámky
(1) rozsudek ze dne 17. 9. 2015, č. j. 62 A 94/2013 – 84
(2) rozsudek ze dne 16. 12. 2015, č. j. 4 As 223/2015 - 43