Díky naší expertíze v energetickém právu šetří firmy a města peníze i životní prostředí
- 01. 04. 2025
- Články > Energetické právo
Proměna české energetiky provázená odklonem od uhlí, připojováním tisíců menších obnovitelných zdrojů (OZE) a očekávaným rozvojem akumulace elektřiny, si nevyhnutelně žádá i změnu přístupu k využívání elektrizační sítě. Potřebnou kapacitu pro nové projekty může přinést nejen tradiční posilování infrastruktury, ale také řada neinvestičních opatření spočívajících v úpravě zavedených pravidel pro využívání sítě nebo chytré nastavení tarifů. O cestách představených v nové studii Frank Bold diskutovali v Truhlárně Karlín s developery solárních a větrných elektráren zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu i největších českých distributorů ČEZ distribuce a EG.D.
Debatu otevřeli předchozí a stávající ministr průmyslu a obchodu - Karel Havlíček a Lukáš Vlček. Ten zdůraznil bezpečnostní stránku transformace české energetiky.
„Za mne osobně energetika je velmi spletitá mozaika, aby ten obraz celý fungoval, musí do sebe vše zapadnout. A aby to nebylo tak jednoduché, vidíme, že se z energetiky stala i válečná zbraň. Bezpečnostní situace opravdu není jednoduchá, proto se musíme na oblast energetiky dívat i tímto pohledem. Musíme se snažit, abychom nebyli na nikom závislí, protože ten někdo může energetiku použít i proti nám samotným,” připomněl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Zdůraznil, že i kvůli vlastní strategické bezpečnosti by Česká republika měla směřovat k energetické soběstačnosti, zároveň však na společném energetickém trhu potřebuje rozvíjet spolupráci s evropskými partnery.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček se zaměřil na efektivní a ekonomicky odpovědné využívání sítě: „Máme několik nástrojů, jak fungovat efektivněji, na kterých asi není možné se neshodnout. První z nich je důsledná kontrola distributorů, sledování nákladů. Druhá věc je odbřemenění stávajících rezervací výkonu, bez toho se nehneme dál. Měli bychom se podívat také na systém připojování a zvážit i to, do jaké míry je projekt připravený. Nemine nás ani zvážení změny tarifů. Zároveň ale musíme začít hledat cestu, čím vše vyzdrojujeme. Psychologicky regulovaná složka nejvíc negativně dopadá na obnovitelné zdroje - je tu zkratka, že vysoká regulovaná složka je proto, že musíme připojovat obnovitelné zdroje energie. My bychom si měli říct, co necháme platit spotřebitele, a co stát. Jinak nejsme schopni do budoucna konkurovat například Německu, silovou složku energie budeme mít stejnou, ale platby za distribuci budeme mít vyšší.”
Za posledních pět let vzrostl podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) počet připojených zdrojů z 35 tisíc téměř šestinásobně na 200 tisíc. To vyžaduje ze strany ERÚ změny na všech hladinách napětí od velmi vysokého (VVN) přes vysoké (VN) až po síť nízkého napětí (NN) využívanou i bežnými domácnostmi a podniky.
„Nastavujeme podmínky tak, aby se investovalo do soustav. Změny týkající se hladiny vysokého napětí budou platit od roku 2027, cílem je uvolnění zhruba 3 tisíc megawatt, to představuje přibližně 3 miliardy korun, které zákazníci nebudou muset platit v porovnání se situací, kdyby se tarifní struktura nezměnila. Samozřejmě přijde na řadu tarifní struktura na hladině nízkého napětí. Záměr úřadu je zřejmý: spravedlivé nastavení plateb a nastavení systému tak, aby motivoval spotřebitele k efektivnímu využívání soustav, protože to je jediná cesta, jak pak všichni ve výsledku zaplatí méně,” shrnul Jan Šefránek, předseda Rady Energetického regulačního úřadu. Přestože jsou oblasti výroby a spotřeby propojené, je podle něj potřeba vytvářet opatření pro každou oblast zvlášť.
Jan Bakule, právník Frank Bold a expert na energetiku, představil osm možných neinvestičních opatření k posílení sítě, která Frank Bold na základě odborných zdrojů i zkušeností evropských států a USA shrnul v nové studii Chytrá síť pro bezpečné Česko. Ta mají souhrnný potenciál uvolnit až 17,8 GW výkonu pro nové projekty větrných a solárních elektráren a ušetřit tak na nákladech na posilování infrastruktury až 226 miliard korun. Podrobně se diskutující věnovali třem opatřením, se kterými by Česká republika mohla začít.
Krok k naplnění prvního opatření - uvolnění nevyužívaných rezervací kapacit sítě - podnikli zákonodárci shodou okolností hned následující týden po debatě. V rámci novely energetického zákona známé jako Lex plyn schválili poslanci pozměňovací návrh zavádějící nevratnou kauci za rezervaci výkonu při uzavírání smluv o připojení k distribuční soustavě.
Přečtěte si podrobnosti k zavedení nevratných kaucí za rezervaci kapacit
Tato změna má za cíl ovlivnit i již existující a nevyužité rezervace výkonu pro fotovoltaiku a větrné elektrárny. Jejich hodnota v současnosti dosahuje 23 GW. Nejméně polovina z těchto rezervací se podle odhadů nikdy nezrealizuje. To potvrzují i data největšího českého distributora ČEZ distribuce, který obsluhuje 3,8 milionu odběrných míst v 11 krajích. Od roku 2021 investoři nedokončili 3/4 projektů OZE na vyšších napěťových hladinách.
Zdroj: Ladislav Ráliš, ČEZ Distribuce
„Nejčastěji žádají investoři o prodloužení své žádosti kvůli projednávání majetkoprávních vztahů, neprůchodnosti kabelového vedení k přípojnému bodu, vyřizování stavebního povolení nebo úpravě svého záměru, například doplnění skladby zdrojů,” shrnul Ladislav Ráliš, ředitel úseku Obsluha zákazníků z ČEZ distribuce.
Zároveň Ráliš upozornil na zajímavou statistiku: „Z aktuálně zarezervovaných cca 18 GW výkonu v oblasti ČEZ distribuce má celých 5 GW, tedy skoro třetinu, rezervovaných pouhých osm největších investorů.”
Na jihu republiky, v oblasti spadající pod distribuci EG.D, připadá 40 % zatím nevyužitých rezervací výkonu připadá na 9 společností.
Podobná situace se týká i stávajících smluv o připojení, kdy část rezervovaného výkonu ve skutečnosti zůstává nevyužitá. Roste tak podíl oblastí s vyčerpanou kapacitou sítě. Frank Bold upozorňuje, že rezervace výkonu by měly být přiměřené. Ne vždy tomu ale tak je.
Zdroj: Libor Kolář, EG.D
„I v srpnu využijí současné připojené elektrárny rezervovaný výkon na 60-70 %. To znamená, že by nějakým motivačním opatřením bylo možné uvolnit nemalé množství rezervovaných výkonů, hlavně na nízkém napětí. To zvýší objemy, které můžeme dál připojovat. U EG.D je půl milionu odběrných míst, která mají v tuto chvíli zakázáno vyvádět výkon ven,” popsal Libor Kolář, vedoucí sekce rozvoje a koncepce sítí EG.D.
Nizozemsko přistupuje k uvolňování kapacit razantněji a dává pravomoc distributorům, aby nevyužitou kapacitu na hladinách velmi vysokého napětí v přetížených oblastech výrobcům po konzultaci přímo odebrali.
Kromě penalizace za nevyužité rezervace je podle studie Frank Bold důležitá také pozitivní motivace k opuštění rezervací - amnestie k opuštění fronty na připojení, kdy by se investor mohl bez jakékoli penalizace rozhodnout, že dobrovolně upustí od projektu, který stejně nespěje k cíli.
Více na www.sitprobudoucnost.cz
„V Británii si vyčíslili náklady na odpuštění plateb spojených s opuštěním fronty na připojení a dospěli k rozhodnutí, že se jim takový krok vyplatí, protože k amnestii se přihlásily projekty o výkonu 8,2 GW, které by dříve nebo později stejně frontu opustily, ale v mezičase by blokovaly kapacitu pro jiné projekty. Další krok je pak již přísnější - stanovení povinných milníků a lhůt k jejich splnění pro zbylé projekty tak, aby bylo jasné, že nejde pouze o spekulativní rezervace,” shrnul zahraniční zkušenost energetický expert Frank Bold Jan Bakule.
Vzhledem tomu, že by se u amnestie již vynaložené a prominuté náklady na posílení sítě promítaly do hospodaření distributorů, změna by se neobešla bez úpravy pravidel. Podle Frank Bold by měla být spojena s rozhodnutím ERÚ, že půjde o takzvaně uznatelné náklady, které si distributoři mohou nárokovat.
Samotná nevratná kauce zmíněná výše může být problematická především pro projekty větrných elektráren. Kapacitu sítě si totiž investoři potřebují rezervovat už na samém počátku několikaletých příprav.
„V praxi každý projekt prochází nějakým konzultačním procesem. Obvykle se konají nějaká referenda, ankety, místní zastupitelstva nějakou dobu jednají a rozhodují. To se těžko stihne dříve než za půl roku. Rozhodování na úrovni obcí, jestli ten projekt připustí nebo ne, obvykle trvá mezi šesti a osmnácti měsíci. Máme příklad v obci i přes dva roky,” uvedl Petr Vavrečka, jednatel společnosti PV Consulting zaměřené na development větrných elektráren.
„Přišlo by nám neférové ten proces nastartovat, vyjednávat v obci, organizovat místní referendum a další kroky v okamžiku, kdy nemáme pro projekt zarezervovanou kapacitu v distribuční soustavě. Protože pak je ten projekt úplně virtuální. Lidé by se vyjadřovali k něčemu, co vůbec nemusí vzniknout, protože nebude kapacita soustavy,” míní Petr Vavrečka z PV Consulting. Uvítal by odložení “nevratnosti” kauce řádově o rok po zahájení příprav.
V současné době má investor 60 dní na rozhodnutí, zda si kapacitu sítě skutečně závazně zarezervuje. To je podle diskutujících příliš krátká doba i v případě solárních elektráren.
„Za 60 dní nestihnu připravit ani dokumentaci pro stavební povolení. Ať jsou to střechy nebo pozemní elektrárny, development trvá měsíce a měsíce. Souhlasím s kolegou Vavrečkou, že by developeři obnovitelných zdrojů měli mít alespoň 6-9 měsíců na to, aby si prošli tou strastiplnou cestou příprav,” potvrdil Ondřej Žídek, SunnyWatt.
„Připojování k síti se v Česku drží tradičního principu “first come - first served”, česky pro to máme hezké rčení “kdo dřív přijde, ten dřív mele”. I zkušenosti z ostatních evropských států ukazují, že je na čase tento princip změnit na “first ready - first served” a zvýhodnit připravenější projekty u nichž je realizace v budoucnu jistější. Stejně tak lze prioritizovat strategičtější projekty pro stát a podpořit další rozvoj větrných elektráren či bateriových úložišť a tím i posílit energetickou soběstačnost a tím i strategickou bezpečnost Česka,” vysvětluje význam dalšího doporučení Frank Bold Jan Bakule.
Více na www.sitprobudoucnost.cz
„Mně se myšlenka možnosti přeskočit řadu pro více připravené projekty líbí. Nicméně je to na změnu v legislativě, to není možné ošetřit vyhláškou. Další problém vidím s transparentností a vznikem diskriminace, jak definovat, co je to “ready”. Kdo bude dávat razítko, že je projekt připravený? Myslím, že to by mělo určit Ministerstvo průmyslu a obchodu,” zhodnotila v debatě Martina Krčová, členka rady Energetického regulačního úřadu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu již připravenost projektů zahrnulo do pravidel svých dotačních titulů. Vrchní ředitel sekce energetiky MPO René Neděla potvrdil, že pravidla spolu s doložením smlouvy o připojení a zaplacení rezervačního poplatku vyžadují také doklad, že investor má k dispozici pozemek nebo dlouhodobou smlouvu o pronájmu. Třetí klíčová podmínka je pak stavební povolení.
Už podle stávajících pravidel mohou developeři žádat o připojení sdružených projektů solárních a větrných elektráren. I to je jedna z cest, jak posílit využívání sítě pro obnovitelné zdroje naplno. Solární a větrné elektrárny se totiž ve své produkci během roku vhodně doplňují a mohou tedy rezervaci výkonu v síti sdílet. To ušetří kapacitu sítě, ale také náklady investorů na vybudování projektu. Zatím je ale v Česku možné, aby jeden přípojný bod sdílely pouze projekty stejného výrobce. Pokud by však společné připojení chtělo sdílet více subjektů, vyžaduje to chytrá právní řešení či úpravu vyhlášky o podmínkách připojení, která je v gesci ERÚ.
Na rozdíl od takzvaného negarantovaného připojení, které je spíše nástrojem pro stabilitu sítě v rukou distributorů, by si v případě cable poolingu mohli konkrétní podmínky u jednotlivých projektů nastavit samotní investoři na základě společné dohody. Hlavní výzvou je nyní cable pooling v Česku zpropagovat a nastavit pro něj jasné procesy. Na budoucí snaze o oficiální propagaci tohoto nástroje se shodli všichni účastníci debaty.
Cable pooling a ostatní navrhovaná opatření nestojí samostatně, ale největší přínos budou mít ve vzájemné kombinaci. Jak fungují v jiných státech, a kde se může Česká republika v zahraničí inspirovat, si můžete přečíst ve studii Frank Bold Chytrá síť pro bezpečné Česko.