Odstoupení od smlouvy
- 05. 10. 2015
- Články > Právo pro byznys
1. ledna 2014 nabývá účinnosti nový zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích - ZOK), který společně s novým občanským zákoníkem přináší řadu změn mj. i v právní úpravě odměn a odpovědnosti členů statutárních a jiných orgánů obchodní společnosti (korporace).
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem statutárního (či jiného orgánu) společnosti se od 1. ledna 2014 řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, není-li mezi stranami uzavřena smlouva o výkonu funkce. Podmínkou platnosti smlouvy o výkonu funkce v kapitálové obchodní společnosti bude stejně jako dosud písemná forma a schválení valnou hromadou.
ZOK nově řeší otázku úplatnosti výkonu funkce člena orgánu korporace. Zatímco podle ustálené judikatury k současné právní úpravě platí, že výkon funkce člena orgánu společnosti je úplatný, nestanoví-li smlouva o výkonu funkce jinak, nový zákon výslovně zavádí bezplatnost výkonu funkce člena orgánu v případech, kdy smlouva o výkonu funkce otázku odměňování neřeší vůbec nebo v rozporu se ZOK - smlouva o výkonu funkce musí totiž nově obsahovat jasné a úplné vymezení veškerých odměn a jiných plnění poskytovaných členovi orgánu korporace. V situaci, kdy rozpor smlouvy se ZOK nebo neuzavření smlouvy jsou zapříčiněny z důvodů na straně obchodní korporace, má člen orgánu nárok na odměnu obvyklou.
V praxi tak mohou nastat tři základní situace:
Podle přechodných ustanovení ZOK platí, že se výkon funkce považuje za bezplatný i tehdy, nepřizpůsobí-li se ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně nové úpravě ZOK do šesti měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.
S ohledem na výše uvedené lze jen doporučit kontrolu a případné úpravy stávajících smluv o výkonu funkce člena orgánu společnosti tak, aby úprava odměňování v těchto smlouvách obsažená nebyla v rozporu se ZOK, a to nejpozději do 30.6.2014.
Nový občanský zákoník přebírá dosavadní povinnost členů orgánu právnické osoby jednat s péčí řádného hospodáře a tuto péči nově specifikuje třemi základními znaky:
ZOK současně zavádí nové pravidlo podnikatelského úsudku, podle kterého pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace. Pravidlo podnikatelského úsudku představuje jistý korektiv pro příliš striktní posuzování odpovědnosti členů orgánů obchodních korporací; uplatní se ovšem pouze za předpokladu, že člen orgánu neporuší zákonem stanovenou povinnost loajality.
Pokud člen orgánu obchodní korporace nejednal s péčí řádného hospodáře a v důsledku jeho jednání nebo nečinnosti vznikla obchodní korporaci škoda, má obchodní korporace právo na náhradu této škody a případně i na vydání prospěchu, který člen orgánu svým protiprávním jednáním získal. ZOK nově umožňuje obchodní korporaci upravit smluvně způsob náhrady újmy vzniklé v důsledku porušení péče řádného hospodáře. Pro účinnost takové smlouvy se však vyžaduje souhlas valné hromady přijatý alespoň dvěma třetinami všech společníků.
Ve sporném řízení před soudem nese stejně jako dosud důkazní břemeno k prokázání jednání s péčí řádného hospodáře člen orgánu obchodní korporace. Nově je však možné, aby soud člena orgánu důkazního břemene zprostil v případech, kdy to na něm nelze spravedlivě požadovat.
Závažné následky porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře mohou při splnění dalších podmínek ZOK postihnout členy orgánů v případě, že svým jednáním či nečinností neodvrátili nebo přímo zapříčinili úpadek obchodní korporace:
Dana Stejskalová, Frank Bold