Smlouvy o účasti na podporovaných projektech výzkumu
- 01. 04. 2015
- Články > Právo pro byznys
Veřejní zadavatelé využívají při nákupu elektřiny (a obdobně i plynu) postupy definované zákonem o veřejných zakázkách, který nabízí škálu postupů využívajících tradiční i elektronické prostředky
Nejčastější postupy výběru dodavatele a uzavření smlouvy na dodávky elektřiny
- klasické zadávací řízení, nejčastěji otevřené nebo užší řízení,
- dynamický nákupní systém,
- elektronická aukce jako zvláštní způsob hodnocení nabídek,
- obchodování na komoditní burze.
V zářijovém čísle časopisu Veřejné zakázky v praxi jsme podrobně srovnali výhody a nevýhody jednotlivých způsobů nákupu v případech, kdy nákup elektřiny spadá v souladu s ust. § 12 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách mezi nadlimitní veřejné zakázky. Tedy když předpokládaná hodnota dodávek elektřiny bez přidané hodnoty jako zakázky přesahuje částku 3 395 000 Kč, je-li zadavatelem Česká republika nebo státní příspěvková organizace, eventuelně 5 244 000 Kč v případě zbývajících veřejných zadavatelů.
Z porovnání jednotlivých způsobů nákupu elektřiny a plynu veřejnými zadavateli je zjevné, že neexistuje jediné univerzální doporučení, vhodné pro každého. Nelze jednoznačně vyhodnotit, který ze způsobů, případně která kombinace, přinese veřejnému zadavateli nejnižší náklady na nákup elektřiny. Záleží vždy na konkrétních okolnostech výběrového řízení, na momentální ceně silové elektřiny, jejíž cena se na denním trhu či burze mění každou hodinu. Podstatným faktorem je i schopnost zadavatele věnovat nákupu elektřiny potřebné kapacity a know-how.
Pro aktivní veřejné zadavatele je výhodný postupný nákup komodity, který umožňuje dosáhnout zpravidla nejlepší ceny, ale zvyšuje náklady na administrativu, neboť vyvolává nutnost sledovat trhy s komoditami a spolupracovat s dodavatelem.
Administrativně nejjednodušší a nejflexibilnější je nákup prostřednictvím komoditní burzy. I ten má ovšem svá úskalí. Hlavním problémem je nejednotný přístup jednotlivých burz ke sjednávání obchodů, stanovení burzovních poplatků a ceny služeb dohodců, omezení konkurence na straně dodavatelů a celkově nízká transparentnost jejich jednání. Nákupy na některých komoditních burzách se tak mohou míjet s hlavním účelem zákona o veřejných zakázkách - transparentním nákupem komodit veřejnými zadavateli.
Řešením jistě není zbavit veřejné zadavatele možnosti využití služeb komoditních burz, ale odstranění popsaných nedostatků posílením kontrolní činnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, případně změnou příslušné právní úpravy.
Celý článek naleznete v časopise Veřejné zakázky v praxi.