Cenové rozhodnutí ERÚ pro podporované zdroje energie
- 08. 01. 2016
- Články > Energetické právo
Energetický regulační úřad (ERÚ) rozeslal výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie žádost o poskytnutí informací o investičních nákladech, dotacích na výrobnu elektřiny, provozních nákladech i výnosech, jakož i o informace o úrocích z poskytnutých úvěrů a o odvedených daních, a to za prvních deset let provozu výrobny. Svou žádost opírá o zákonné ustanovení § 15a energetického zákona. Podle našeho názoru jde požadavek ERÚ nad rámec zákona. Pokuta ve výši až 15 000 000 Kč tak spíše představuje bezprávní výhružku, než poučení o reálné možnosti správně-trestní sankce.
Podle § 15a energetického zákona může ERÚ písemně vyzvat mimo jiné držitele licence o úplné, správné a pravdivé podklady a informace, avšak pouze tehdy, pokud:
a) jsou nezbytné pro výkon působnosti ERÚ podle energetického zákona a zároveň
b) žádost obsahuje právní důvod i účel vyžádání těchto podkladů či informací.
ERÚ podle našeho názoru nesplnil ani jednu z uvedených podmínek.
ERÚ svou žádost opírá o ustanovení § 17 odst. 6 písm. d) a § 19a energetického zákona. Podle těchto ustanovení rozhoduje ERÚ o regulaci cen podle zákona o cenách a při stanovování cen má postupovat tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové.
Mezi požadovanými informacemi jsou však z velké části zastoupeny naopak údaje o výnosech z provozu výrobny elektřiny, a to včetně výnosů, které nikterak nesouvisí s činností ERÚ (viz např. položka „ostatní příjmy“). Tyto informace nespadají vůbec pod informace nezbytné pro výkon působnosti ERÚ.
Vyžadování informací o platbě daních z příjmů a solárním odvodu je pak v rozporu se základními činnostmi správních orgánů, a tedy nezákonné. ERÚ si tyto informace může zjistit od příslušných finančních úřadů a není oprávněn tímto požadavkem zatěžovat výrobce elektřiny.
Položka „úrok úvěru“ je uvedena zcela neurčitě, neboť není zřejmé, zda se jí rozumí úrok z poskytnutého či poskytovaného úvěru. Plnění neurčitě stanovených povinností přitom nelze vymáhat.
Z výše předestřených důvodů lze uvažovat pouze o požadavku ERÚ na uvedení nákladových položek výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Ani v tomto případě však nelze mít za to, že se jedná o informace nezbytné pro výkon působnosti ERÚ.
V případě výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů energie totiž ERÚ stanovuje ceny podle zvláštního právního předpisu – zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu se již ERÚ dostává mimo rámec energetického zákona, v rámci něhož může informace ve smyslu § 15a energetického zákona vyžadovat.
Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů ukládá ERÚ povinnost stanovovat výkupní ceny a zelené bonusy při užití tzv. technickoekonomických parametrů, jež jsou stanovovány přímo prováděcí vyhláškou Energetického regulačního úřadu, přičemž se vychází z údajů účinných v době uvedení výrobny do provozu, nikoliv z údajů za prvních deset let provozu. Údaje o nákladech jednotlivých provozovatelů výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů tak nejsou údaji nezbytnými pro výkon působnosti ERÚ, což dokládá také skutečnost, že ERÚ do této chvíle problémy s realizací své působnosti neměl.
Jako důvod, resp. účel vyžádání informací o nákladech a výnosech výroben elektřiny ze slunečního záření, uvádí ERÚ nezbytnost „ověření slučitelnosti podpory s vnitřním trhem Evropské unie.“
Ověřovat slučitelnost podpory s vnitřním trhem však není v působnosti ERÚ a ani nespadá pod regulaci cen. O slučitelnosti podpory s vnitřním trhem rozhoduje výhradě Komise a ERÚ si její pravomoc nemůže přisvojovat.
Požadavek zákona na uvedení právního důvodu a účel vyžádání informací ze strany ERÚ jistě nemůže být chápán způsobem, že postačí uvedení jakéhokoliv důvodu a účelu požadování takových informací. Takový právní důvod musí mít oporu v zákoně. ERÚ nemůže vyžadovat od držitelů informace, které hodlá využít za účelem, k jehož realizaci mu právní řád nesvěřuje pravomoci.
Podle směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, jejíž transpozici ustanovení § 15a energetického zákona představuje, má mít sice ERÚ pravomoci požadovat od výrobců elektřiny informace k plnění úkolů stanovených v článku 37 odst. 1, 2, 3 a 6 této směrnice. Žádné z uvedených ustanovení však nestanovuje ERÚ pravomoc přezkoumávat slučitelnost podpory s vnitřním trhem Evropské unie.
Jelikož tak žádost neobsahuje právě relevantní důvod ani účel pro vyžádání požadovaných informací, nelze tuto žádost považovat za žádost ve smyslu § 15a energetického zákona a ani nelze nevyhovění této žádosti sankcionovat pokutou.
Požadavek ERÚ na poskytnutí takto rozsáhlého souboru informací lze kvalifikovat jako překročení jeho zákonné pravomoci. V případě, že se provozovatelé výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhodnou tomuto požadavku nevyhovět, doporučujeme aby ERÚ o tomto rozhodnutí informovali, včetně důvodů pro odmítnutí poskytnutí údajů uvedených v žádosti. Lze očekávat, že ERÚ následně může zahájit řízení o uložení sankce za spáchání správního deliktu. Případnému uložení sankce se lze bránit i soudní cestou. Rádi vám s dalšími kroky pomůžeme.