Komise udělila notifikaci malým vodním elektrárnám a bioplynovým stanicím
- 23. 08. 2016
- Články > Energetické právo
Německo se dohodlo s Evropskou komisí na detailech německého systému podpory vybraných obnovitelných zdrojů. Komise potvrdila, že balíček čerstvě přijatých zákonů a teprve připravovaných předpisů je v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu.
Dohoda se týká zejména podpory kogenerace a také podpory obnovitelných zdrojů na základě již přijaté novely zákona o OZE, která vstoupí v účinnost 1. ledna příštího roku. Dohoda nenahrazuje formální notifikace ze strany Komise, nicméně potvrzuje, že Komise neshledává na předmětných předpisech nic, co by odporovalo pravidlům platným pro všechny členské státy.
„Německo ukázalo směr, kterým by se mohla řídit také Česká republika při nastavování podpory pro OZE v budoucnu. Mohlo by se tak předejít nepřehledným situacím jako byla ta, ke které došlo na konci minulého roku, kdy předsedkyně Energetického regulačního úřadu odmítala vydání nových cenových rozhodnutí stanovující podporu pro výrobce z OZE před vydáním notifikace,“ komentuje německý postup právník Frank Bold Advokátů Filip Nečas.
Na čem konkrétně se ministr Sigmar Gabriel a komisařka Margarete Vestager dohodli? To nejzajímavější z oficiálního výstupu úterního jednání:
Německá vláda a Evropská komise se dohodly na podpoře malých kogeneračních jednotek o výkonu od 1 do 50 MW. Odpovídající předpisy teprve čekají na své schválení, podpora by tedy mohla vstoupit v účinnost na přelomu let 2017 a 2018. Podpora kogenerace se podobně jako podpora výroby elektřiny z OZE odvíjí od množství vyrobené a v Německu spotřebované energie, přičemž kogenerační jednotky mají přednost v přístupu do elektrické rozvodné sítě před výrobou z OZE. Ve stejném období hodlá německá vláda rovněž vypsat podporu pro inovativní technologie ve službách spojené výroby elektřiny a tepla, které doposud nejsou konkurenceschopné.
Ještě jedním způsobem bude nově podpořena kogenerace: Energeticky náročná odvětví budou od 1. ledna 2017 osvobozena od příspěvku na energii vyrobenou právě v kogeneračních jednotkách podle stejného principu, jako jsou již nyní osvobozeny od příspěvků na obnovitelné zdroje.
Bez stanovení detailů výstup z jednání zmiňuje, že součástí připravovaných předpisů na podporu kogenerace by měla být i omezená podpora jednotek nacházejících se v jiných členských státech. Něco podobného už Německo rozběhlo v oblasti zelené elektřiny, kde na základě dvoustranné dohody vlád otevírá aukce na podporu i pro zahraniční uchazeče. Nyní běží pilotní projekt s Dánskem, na který by v budoucnu mohly navázat dohody i s dalšími sousedními státy.
Mohla by podobnou spolupráci navázat s Německem i Česká republika? Filip Nečas upozorňuje, že podmínkou nastavení tohoto způsobu spolupráce je reciprocita: „Česká republika by tedy patrně musela zahrnout do systému podpory obdobně zdroje nacházející se v Německu. S ohledem na stávající postoj České republiky k financování OZE je tato situace těžko představitelná. Časem však bude nutné i s ohledem na pozici České republiky na mapě otevřít trh s podporovanou energií okolním státům.“
Od roku 2018 budou zkušebně vypsané aukce pro podporu výroby 400 MW energie ročně, a to společně pro pozemní větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny. Výsledky těchto aukcí budou pak zhodnoceny co do efektivity a porovnány s výsledky aukcí vypisovaných pro každý zdroj zvlášť.
Podle Filipa Nečase by se tento pokus Německa o určitou energetickou neutralitu co do zdrojů energie nemusel například v podmínkách České republiky osvědčit. „Větrná a fotovoltaická energie mají u nás odlišné vstupní i provozní náklady a tudíž jejích provozovatelů mohou nabídnout odlišné ceny. Takový přístup by mohl vést k tomu, že by se výroba elektřiny z OZE přesunula většinově na jeden či druhý z uvedených zdrojů. Výsledky těchto aukcí v Německu mohou být nicméně velice inspirativní pro některé jiné státy.“
Na podzim letošního roku by měla být provedena analýza potřebnosti rezervních kapacit výroby elektřiny. K tomuto účelu by měly sloužit jednak odstavené spalovací elektrárny, odpojené od sítě a připravené na opětovné připojení jen v případě nepředvídatelné události, a v případě, že analýza potvrdí jejich potřebnost, také nové kapacity, vybrané na základě aukce bez specifikace požadované technologie. Rezervní kapacity stojí zcela mimo trh s elektřinou a neslouží ke stabilizaci sítě v rámci každodenního provozu.
Článek vyšel také na serveru Solární novinky.