Zadávání veřejných zakázek od října 2016

V říjnu 2016 vstoupí v účinnost zákon o zadávání veřejných zakázek, který nahradí stávající zákon o veřejných zakázkách. Měl by vést k odklonu od tendence zadávat na nejnižší cenu a naopak posílit možnost zadavatelů získat kvalitně provedenou zakázku. Jaké podstatné změny zákon přinese?

Důraz na kvalitu 

Nový zákon poskytuje větší váhu kritériím kvality v zadávacím řízení. Zadavatelé tak budou moci v zadávací dokumentaci více ovlivnit, zda získají kvalitní a udržitelné plnění veřejné zakázky. Požadavek zákona, aby byly nabídky v nadlimitním režimu posuzovány na základě jejich ekonomické výhodnosti, zůstává. Ekonomická výhodnost však neznamená nejnižší cenu, nýbrž nejvhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Zadavatel může v zadávací dokumentaci zohlednit sociální, inovační a estetická hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky. Například může stanovit, že jedním z kritérií pro hodnocení ekonomické výhodnosti budou náklady životního cyklu nabídky (náklady na údržbu či náklady spojené s koncem životnosti produktů) nebo zapojení osob dlouhodobě nezaměstnaných do plnění veřejné zakázky (zejména v oblasti stavebních prací).

Vlastní kritéria pro hodnocení kvality

Tento výčet možných kritérií není zdaleka vyčerpávající: nový zákon umožňuje zadavateli kvalitu určit podle vlastních potřeb a preferencí, které jsou pro něj v zadávacím řízení klíčové. Z hodnotících kritérií by tedy mělo jasně vyplývat, jaká je představa zadavatele o plnění, aby uchazeči mohli své nabídky této představě co nejlépe přizpůsobit.

Stanovení pevné ceny

Zadavatel bude také mít možnost stanovit pevnou cenu soutěžené služby nebo zboží a hodnotit došlé nabídky na základě kvality, kterou nabízejí za jím stanovenou cenu. Tímto opatřením se zadavatel může vyhnout nabídkám obsahujícím podezřelou mimořádně nízkou nabídkovou cenu. 

Důraz na kvalitu: příklad

Výběr uchazeče, se kterým bude uzavřena smlouva, se uskuteční při posouzení dílčího hodnotícího kritéria nabídkové ceny a dílčího hodnotícího kritéria kvality věcného návrhu a podmínek realizace dopravního řešení křižovatky na ul. Jánské. Hodnotící kritérium nabídkové ceny má váhu 60 %. Hodnotící kritérium kvality věcného návrhu má váhu 40 %.

Výběr důvěryhodného dodavatele

Na rozdíl od stávající právní úpravy nový zákon o zadávání veřejných zakázek umožní zadavateli vyloučit z výběrového řízení účastníka, s nímž má z minulosti špatnou zkušenost, například plnil předchozí zakázku nekvalitně nebo se zpožděním. Právo na vyloučení nespolehlivce se vztahuje i na případy, kdy vadné plnění uchazeče proběhlo v rámci zakázky jiného veřejného zadavatele. Možnost vyloučit takového uchazeče má zadavatel tehdy, pokud závažné nebo dlouhodobé pochybení uchazeče nastalo v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení. Současně musí být splněn předpoklad, že dané pochybení vedlo ke vzniku škody, předčasného ukončení smluvního vztahu či mělo obdobný důsledek.

Doporučení pro výběr dodavatele

Za účelem vyloučení účastníka musí zadavatel jeho nezpůsobilost prokázat. Odůvodněné oznámení o vyloučení je potřeba účastníkovi odeslat bezodkladně poté, co zadavatel nezpůsobilost účastníka zjistí. 

Hodnocení všech nabídek už nebude nutné 

Zákon přináší zadavatelům širokou možnost volby, v jakém sledu provedou jednotlivé kroky pro výběr vítězné nabídky. Podle dosavadního zákona se musela hodnotící komise zabývat všemi nabídkami, které zadavatel obdržel - i těmi, u nichž nebyly splněny všechny podmínky účasti. Nově bude možné posoudit splnění podmínek účasti ještě dříve, než dojde k samotnému hodnocení nabídek. Vyhodnocovací proces se tak zjednoduší, aniž by byl někdo vyloučen bezdůvodně. Alternativně může zadavatel rozhodnout, že nejprve budou nabídky hodnoceny z hlediska své kvality a až poté z hlediska podmínek účastenství.

Doporučení k hodnocení nabídek

Doporučujeme nejdříve prověřit splnění podmínek účastenství a až poté se věnovat hodnocení. Opačný postup by mohl vést k tomu, že čas strávený hodnocením rozsáhlé nabídky bude nakonec vzhledem ke nesplnění základních podmínek pro účast zbytečný. 

Zrušení zadávacího řízení si lze vyhradit

Zadavatel bude mít možnost zrušit řízení na základě výhrady v zadávacích podmínkách. Doposud tuto výhradu mohli využít pouze zadavatelé v případě soutěže o návrh nebo sektoroví zadavatelé (například některé městské firmy). Účelně vynaložené náklady spojené s účasti v zadávacím řízení je však potřeba účastníkům uhradit. 

Příklad zrušení zadávacího řízení

Zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení nad rámec důvodů uvedených v § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Odůvodnění postupu zadavatele bude v takovém případě uvedeno v oznámení o zrušení zadávacího řízení.

Méně formalismu při výběru nejvhodnější nabídky

Předkladatele nejvýhodnější nabídky už zadavatel nebude muset vyloučit kvůli chybějícímu údaji, dokladu, vzorku nebo modelu vyžadovaného zadávací dokumentací. Zadavatel v takovém případě může účastníkovi stanovit lhůtu k dodatečnému doplnění. Teprve tehdy, pokud uchazeč ve lhůtě potřebné náležitosti nedoplní, bude vyloučen. 

Více stavebních zakázek ve zjednodušeném podlimitním řízení

Zatímco dosud si zadavatel u stavebních prací mohl zjednodušené podlimitní řízení zvolit pouze v případě, kdy stavební práce nepřesáhly hodnotu 10 000 000 Kč, podle nového zákona může stavební práce takto zadávat až do výše 50 000 000 Kč. 

Zadávání ve zjednodušeném podlimitním řízení povede k nižší administrativní zátěži pro zadavatele, ale na druhé straně k větší uzavřenosti daného typu zadávání. Větší objem veřejných zakázek tak bude možné zadávat méně transparentním způsobem.

Nové definice pro uplatnění „in-house“ výjimek

Návrh zákona ponechává zadavatelům výjimku z povinnosti zadávat veřejnou zakázku, pokud jde o plnění činností a služeb mezi tzv. ovládající a ovládanou osobou. V praxi se mohou v této situaci nacházet obce či kraje ve vztahu ke společnostem, ve kterých mají majetkovou účast. Nově budou mít zadavatelé více jasno v tom, zda lze jejich společnosti podřadit pod pojem ovládané osobou, která „in-house zakázku“ plní. Je k tomu potřeba, aby ovládaná osoba vykonávala více než 80 % činnosti na základě úkolů svěřených ovládajícím veřejným zadavatelem (např. obcí). Pod ovládáním ve smyslu „in-house“ si lze představit rozhodující vliv ovládajícího na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané osoby.

Doporučení k in-house výjimkám 

Pro uplatnění in-house výjimky musí být zadavatelem obec či kraj a zároveň musí mít podle aktuální judikatury zástupce v řídících orgánech společnosti.

***

Článek Anny Francové a Doniky Zůbkové vyšel v časopisu Smart Cities v září 2016.