Jak se bránit, když OTE zpětně změní datum uvedení vaší elektrárny do provozu

Uvedené rozhodnutí Městského soudu je závazné pouze pro daný případ (kauza Solar Černilov) a byla proti němu podána kasační stížnost, o které nyní rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud by však tento soud potvrdil závěry Městského soudu, lze očekávat, že správní soudy budou i v ostatních řízeních zastávat stejný právní názor. Naše kancelář se proto intenzivně zabývá jednotlivými scénáři, které by mohly v případech elektroměrů nastat.

Pokud soudy potvrdí závěry SEI o tom, že výrobci neoprávněně čerpali dotaci na podporu elektřiny ze slunečního záření, OTE na základě pravomocného rozhodnutí SEI změní ve své evidenci údaj o datu uvedení elektrárny do provozu. Platnost této změny nastane navíc zpětně od počátku registrace a nové datum bude odpovídat datu, kdy elektrárna údajně splňovala všechny podmínky pro její uvedení do provozu (tedy kdy byla osazena elektroměrem). Výrobci by v takovém případě nejenže v budoucnu dostávali nižší podporu, ale pravděpodobně by po nich byla zpětně vymáhána i část podpory, kterou již v minulosti obdrželi.

V řízení před SEI se jako hlavní otázka neposuzoval den uvedení do provozu

Hlavním argumentem, který lze vůči právě uvedenému postupu OTE namítat, je, že rozhodnutí SEI o uložení pokuty závazně nestanovují, kdy přesně byla elektrárna do provozu uvedena. 

Předmětem správního řízení vedeného SEI totiž nebylo stanovit datum uvedení do provozu, ale vyšetřit podezření ze spáchání správního deliktu proti zákonu o cenách. 

SEI ve svém rozhodnutí pouze tvrdí, že provozovatelé použili pro stanovení výkupních cen sazby pro podporu platné pro jiný rok, než kdy byla elektrárna uvedena do provozu (zpravidla šlo o sazby za rok předcházející osazení výrobny elektroměrem, neboť elektroměry obvykle nestihly být instalovány do konce roku). Předmětem správní řízení tedy byl pouze správní delikt podle zákona o cenách, zatímco den uvedení elektrárny do provozu posuzuje SEI v takových případech pouze jako tzv. „předběžnou otázku“, na jejímž vyřešení závisí její konečné rozhodnutí. Ačkoliv si SEI o problematice elektroměrů učinila úsudek v tom smyslu, že bez elektroměrů nemohla být elektrárna uvedena do provozu, nejedná se o řešení závazné a má význam pouze pro řízení o pokutě za správní delikt proti zákonu o cenách v daném konkrétním případě.

Pokud budeme vycházet z právě uvedeného, neexistuje pro změnu v evidenci OTE žádný právní důvod, neboť otázka, kdy byla elektrárna uvedena do provozu, nebyla jako hlavní otázka pravomocně vyřešena v žádném řízení a neexistoval proto důvod pro změnu údajů v systému OTE bez vůle provozovatele výrobny.

Obrana proti postupu OTE

Proti změně provedené v evidenci OTE není jednoduché se bránit. OTE totiž nevydává rozhodnutí o změně, které by bylo možné napadnout, nýbrž pouze neformálně přepíše dosavadní záznam.  OTE nemá ani povahu správního orgánu, proti jehož zásahu či úkonu by bylo možné se bránit soudní cestou. Právní formou OTE je akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je stát. OTE pouze vykonává jakožto účastník trhu činnosti operátora trhu v souladu s § 20a energetického zákona.

a) Obrana při podpoře formou výkupních cen

Pokud výrobce zvolil jako formu podpory výkupní ceny, projeví se u něj změna v evidenci OTE tak, že mu povinně vykupující odmítne vyplatit původní výši podpory a redukuje ji na hodnotu vyplývající z aktuálního záznamu v evidenci OTE. Povinně vykupující totiž podporu vyplácí z peněz, které mu předtím poskytne právě OTE, takže vyšší podporu by vyplácel z vlastních prostředků. Jelikož neexistuje přímý vztah mezi výrobcem a OTE, bude nutné obrátit se s nárokem na doplacení zbývající výše podpory na povinně vykupujícího. Ve své podstatě je vztah výrobce a povinně vykupujícího klasickým smluvním vztahem a výrobce by se tak měl domáhat plnění ze smlouvy o výkupu stejným způsobem, jako kdyby šlo o jakoukoliv jinou smlouvu. Doporučujeme následující postup: 

1. Ve sporu s povinně vykupujícím se obrátit na ERÚ

Podle § 52 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie je k rozhodování sporů týkajících se podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů příslušný Energetický regulační úřad (ERÚ). Bude se tak dít formou sporného řízení podle § 141 správního řádu. 

2. Domáhat se výše podpory podle skutečného data uvedení do provozu

Vyjdeme-li z toho, že OTE nesprávně ve své evidenci změnil datum uvedení elektrárny do provozu, může se výrobce ve sporném řízení před ERÚ domáhat, aby mu povinně vykupující vyplácel takovou podporu, která mu přísluší za elektřinu vyráběnou podle skutečného data uvedení výrobny do provozu, nikoliv podle údajů evidovaných u OTE.

3. Odkázat se na dřívější rozhodnutí ERÚ

Odpůrce, tedy povinně vykupující, bude v těchto sporech namítat, že výše plnění z jeho strany závisí na prostředcích, které mu k tomu poskytne OTE. Touto problematikou se však ERÚ již zabýval ve svém rozhodnutí z roku 2015, sp. zn. SLS-10510/2014-ERU, které bylo následně potvrzeno i rozhodnutím předsedkyně ERÚ o rozkladu podaném provozovatelem distribuční soustavy (dnes je v jeho postavení povinně vykupující). Ačkoliv se dané řízení věcně týkalo jiné otázky (výplaty podpory po zaknihování akcií výrobce), závěry vyslovené v otázce závaznosti zápisu v evidenci OTE jsou dle našeho názoru použitelné i pro případný spor o podporu ve věcech elektroměrů.

V prvostupňovém rozhodnutí ERÚ vydaném v daném řízení úřad konstatoval, že nelze z ničeho dovodit, že by vznik práva na zaplacení výkupní ceny byl vázán na naměřené hodnoty evidované v informačním systému operátora trhu. Ve vztahu k evidenci OTE dále ERÚ uvedl, že výrobci přísluší podpora elektřiny za množství elektřiny vyrobené v období, kdy splňoval zákonné podmínky, přičemž tento závěr nemůže změnit ani údaj uvedený v systému operátora trhu.

Předsedkyně ERÚ pak ve stejném řízení v rozhodnutí o rozkladu uvedla, že za situace, kdy navrhovatel (výrobce) všechny zákonné podmínky pro výplatu podpory splnil, nemůže být chybný zápis v systému evidence operátora trhu o tom, že nárok na podporu neexistuje, překážkou výplatě podpory, na kterou vznikl nárok.

Dle rozhodovací praxe ERÚ (jednalo se opět o řízení vedené pod sp. zn. SLS-10510/2014-ERU) není možné se ve sporném správním řízení, které úřad vede, po OTE domáhat, aby údaje ve své evidenci, které byly změněny nezákonným způsobem, změnil a vrátil do původních hodnot. ERÚ k tomu uvádí, že 1) není pravomocí OTE určovat, zda výrobce elektřiny má, nebo nemá nárok na podporu jím vyráběné elektřiny, 2) že v žádném ustanovení není zakotveno, že podmínkou pro vznik nároku je zápis v systému operátora trhu. Vzhledem k tomu, že povinnost OTE evidovat množství vyrobené a naměřené elektřiny nemá přímou souvislost s podporou, která má být za tuto elektřinu vyplacena, není dána ani pravomoc ERÚ rozhodovat případný spor výrobce s OTE týkající se evidovaných údajů.

Z právě uvedeného rozhodnutí ERÚ jednoznačně vyplývá, že je povinností povinně vykupujícího vyplácet podporu dle obsahu smlouvy o výkupu, nikoliv podle údajů v systému OTE.

4. Povinně vykupující může po OTE požadovat náhradu

Pokud jde o skutečnost, že v případě úspěchu výrobce ve sporu bude hradit povinně vykupující část podpory ze svého, bude mít tento možnost domáhat se po OTE zaplacení chybějící částky v rámci tzv. regresu. Takový spor však již nebude záležitostí výrobce, který bude uspokojen ze strany povinně vykupujícího.

b) Obrana při podpoře formou zeleného bonusu

Pokud výrobce zvolil jako formu podpory zelený bonus, je též možné domáhat se doplacení případného rozdílu mezi původní a novou podporou ve sporném řízení před ERÚ. Žalovaným však bude přímo OTE, který v případě zeleného bonusu provádí i samotnou výplatu této formy podpory výrobci. V tomtéž duchu vyznívá i dosavadní rozhodovací praxe ERÚ (např. rozhodnutí TOMA a.s. vs. E. ON Distribuce, a. s., OTE, a.s.), byť se jednalo o řízení s jiným věcným důvodem pro nevyplacení celé podpory. Návrhy výrobců byly v těchto řízeních zamítány mj. pro nedostatek pasivní legitimace odpůrce.

Základ argumentace ve sporech o zaplacení zeleného bonusu ve sporech s OTE bude totožný jako ve sporech s povinně vykupujícím – tedy že elektrárna byla uvedena do provozu dříve, než jak to uvádí zápis v evidenci OTE, a proto jí náleží vyšší podpora. Nárok výrobce na výplatu zeleného bonusu již nebude vyplývat ze smluvního vztahu, nýbrž přímo ze zákona, kdy OTE vyplývá povinnost tuto formu podpory vyplácet přímo z § 9 zákona o podporovaných zdrojích energie.

Pozn.: Dle našeho názoru přichází v úvahu kromě výše uvedených způsobů obrany proti změně údajů v systému OTE i varianta, podle které by se výrobce domáhal u soudu, aby uložil OTE povinnost změnit údaje ve svém systému. Uvedenou žalobou na nahrazení projevu vůle soud přikáže konkrétnímu subjektu, aby něco vykonal. Bez ohledu na souhlas či nesouhlas žalovaného v době před nabytím právní moci rozsudku platí, že pravomocný rozsudek je vykonatelný, jako by tu vůle osoby povinné byla.

Závěr

V tomto článku byly popsány základní způsoby obrany proti snížení vyplácené podpory ze strany OTE. Tato situace může postihnout mnoho výrobců, u kterých SEI prováděla kontrolu připojení elektroměru a dospěla k závěru, že elektrárna byla uvedena do provozu později, než jak uváděl výrobce. Pokud jste výrobce elektřiny a OTE Vám tímto způsobem sníží podporu, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář, která v případném sporu ráda pomůže. Kontaktujte nás.