Případ restituce ve slepé uličce úspěšně vyřešen
- 10. 04. 2017
- Články > Soudní spory a vyjednávání
Právě se nám podařilo úspěšně uzavřít přes 20 let trvající případ klienta, který byl podveden při koupi nemovitosti a následně hrozilo, že by měl ještě platit za její užívání.
Náš klient koupil nemovitost, v níž zřídil truhlářskou dílnu s dvaceti zaměstnanci. V době koupě však nevěděl, že prodejce domu ve skutečnosti není jeho vlastníkem. To vyšlo najevo až po letech u soudu a náš klient (tehdy jím ovšem ještě nebyl) tím přišel jak o nemovitost, tak o 5 milionů, které za ni zaplatil.
Jak se to mohlo stát? Pravděpodobně šlo od začátku o zlý úmysl. Dům v předcházejících letech třikrát přešel z jednoho vlastnictví do druhého, přičemž všichni vlastníci byli společnosti s ručením omezeným a jedním a tímtéž jednatelem. Všechny kupní smlouvy byly právně vadné, a proto neplatné. Soud o tom rozhodl v roce 2008 a potvrdil, že podle práva dům stále patří firmě, která ho v rámci privatizace koupila od státu.
Zadání pro Frank Bold
Frank Bold Advokáti případ převzali v okamžiku, kdy se obě strany dostaly do sporu podruhé a věc doputovala až k Ústavnímu soudu. Jednatel podal na našeho klienta žalobu kvůli tomu, že nemovitost užíval i poté, co soud rozhodl, že není jejím vlastníkem. Požadovanou částku žalobce vyčíslil na půl druhého milionu korun. A soud mu dal za pravdu. Jak je to možné? Zjednodušeně řečeno, soud nepřihlížel k tomu, co se mezi oběma stranami událo předtím, a vycházel z jednoduché úvahy: kdo neoprávněně užívá cizí nemovitost, ten se bezdůvodně obohacuje. Naším úkolem bylo domoci se pro klienta alespoň toho, aby nemusel člověku, který ho připravil o jmění, platit ještě náhradu za bezdůvodné obohacení.
U Ústavního soudu
Naším hlavním argumentem byla skutečnost, že nižší soudy se v procesu opakovaně odmítaly zabývat otázkou tzv. dobrých mravů. Konkrétně zda neodporuje dobrým mravům uložit náhradu bezdůvodného obohacení člověku, který byl bez vlastního zavinění připraven o dům firmou, jež je personálně propojena s žalobcem a dokonce mu ještě pořád dluží odškodné. Ústavní soud tuto argumentaci uznal a vrátil případ zpět k soudu první instance. Pro našeho klienta to bylo velké vítězství. Stáli jsme však opět na začátku.
Mimosoudní dohoda
Po vítězství u Ústavního soudu jsme se rozhodli nečekat na výsledek nového posouzení nižšími soudy, a místo toho jsme oslovili protistranu s nabídkou dohody, která by všem zúčastněným ušetřila čas a náklady. Podařilo se nám vyjednat vícestranné narovnání, v němž se protistrana zavázala ke stažení žaloby a zaplacení finanční částky oproti určitým převodům pozemků a zániku věcných břemen. Klient se tak dočkal po více než 20 letech úspěšného rozuzlení.
