Lhůta pro zavedení Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu je v polovině. Co úprava přinese v praxi?
- 08. 06. 2020
- Články > Právo ICT
Ačkoliv řada důležitých vědeckých projektů vzniká na univerzitní či výzkumné půdě, maximálně ji využijí až společnosti v soukromé sféře. Své vynálezy přitom ochráníte díky uzavření dohody o mlčenlivost (často též NDA – Non Disclosure Agreement nebo CA - Confidentiality Agreement).
Prostřednictvím NDA ochráníte jinak těžko zabezpečitelné duševní vlastnictví, typicky know-how, obchodní tajemství, vynálezy, znalosti, informace, pracovní postupy, návrhy, výkresy či jiná data, ale třeba i nápady, které zazní při společných jednáních.
Chránit je nutné vše podstatné pro výzkum či vynález, co je třeba sdělit či jinak zpřístupnit druhé straně a zároveň je zneužitelné nebo obchodně využitelné. Doporučujeme proto NDA uzavřít s vaším partnerem už při prvním jednání.
Dohoda chrání nápad či výsledky výzkumu ve fázi, kdy není možné využít jiné instituty jako je patent či užitný vzor a podobně. Pokud totiž dojde k vyzrazení informací, hrozí nepatentovatelnost vynálezu - mezi podmínky patentovatelnosti totiž patří novost, vynálezecká činnost a průmyslová využitelnost, přičemž vyzrazením se vynález stává tzv. součástí stavu techniky. (Podrobnosti najdete v Zákoně č. 527/1990 Sb. o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích)
Definice důvěrných informací – co přesně je dohodou chráněno
Definice závazku mlčenlivosti – k čemu se strany dohody zavazují (je vhodné si závazek konkretizovat negativním výčtem, tedy co není porušením povinnosti mlčenlivosti), a kdo má nebo může mít k chráněným informacím přístup.
Stanovení sankcí za porušení závazku mlčenlivosti
Doba trvání mlčenlivosti – na jak dlouho je závazek uzavírán (doba určitá/neurčitá).
Je vhodné dohodou upravit také způsob sdělování a zaznamenávání důvěrných informací, účel jejich poskytnutí, možnost zproštění mlčenlivosti a případná zabezpečující opatření, která by smluvní strany měly v zájmu ochrany informací podstoupit. Připojte i informaci o tom, co se má stát s důvěrnými informacemi po ukončení platnosti dohody o mlčenlivosti (např. nutnost vrátit předané materiály poskytovateli, zničit je, nebo zda naopak dojde k uvolnění informací).
Klíčovou součástí NDA je také sankce za porušení povinnosti. Bez ní je dohoda bezzubá. Nejčastější sankcí je smluvní pokuta, která by však kvůli snazší vymahatelnosti neměla být příliš vysoká. Zároveň je třeba myslet na to, že není-li dohodnuto jinak, smluvní pokuta je tzv. paušalizovanou náhradou škody a tedy „kryje“ i případnou škodu. Další sankce, jako je odstoupení od smlouvy, nejsou v případě dohod o mlčenlivosti příliš účinné, neboť protistrana již informacemi disponuje.
V případě výzkumných projektů je zcela nezbytné uzavírat NDA již na počátku spolupráce, kdy dochází k seznámení partnera se zneužitelnými informacemi. Jedná se například o vstup nového investora, přibrání další výzkumné instituce, výzkumného týmu nebo externího spolupracovníka, spolupráci se studenty v rámci výuky apod. Stejně tak se ochrana informací a práce s nimi může vztahovat na zaměstnance i externí spolupracovníky výzkumníka.
Uzavřít dohodu o mlčenlivosti obzvláště doporučujeme u důležitých projektů obsahujících utajované skutečnosti, obchodní tajemství či citlivé informace a při zvýšeném nebezpečí vyzrazení. Je vhodné tuto dohodu maximálně konkretizovat ohledně poskytovaných informací, sankčních opatření, okruhu osob, které mají k údajům přístup a způsobu zpřístupňování informací.
Obsáhlejší verzi článku si můžete přečíst na webu Věda a výzkum.