Jaké zásadní pozitivní aspekty prosazují Frank Bold Advokáti do nového stavebního zákona?
- 08. 10. 2020
- Články > Stavební právo a územní plánování
Návrh nového stavebního zákona by se mohl dočkat projednání v Poslanecké sněmovně letos v říjnu. Vzhledem k tomu, že se objevuje jeho kritika, přináší Frank Bold Advokáti přehled odborných stanovisek k těmto argumentům. Většina z nich vychází z návrhu zákona, který byl na podzim odevzdán do meziresortního připomínkového řízení.
Argument:
Rozhodování úřadů bude méně předvídatelné, méně transparentní a odborně oslabené. Odborná pracoviště veřejné správy v oblasti ochrany životního prostředí ztrácí důležité kompetence. Nově bude o kácení stromů nebo vyjmutí půdy ze zemědělského fondu rozhodovat pouze stavební úřad. Ten také místo specializovaného úřadu povede proces posuzování vlivů na životní prostředí. Kumulace rozhodovacích pravomocí do jednoho úřadu zvýší riziko korupčního chování
Očima Frank Bold Advokátů
Současný systém roztříštěného povolování staveb, ve kterém se každý úřad zabývá pouze úzkým specializovaným dopadem záměru bez odpovědnosti za konečné rozhodnutí je podle nás špatný.
Podle našeho názoru existují dokonce dvě řešení, která připadají v úvahu:
- Integrace do jednoho procesu u úřadu vydávajícího konečné povolení (s možnými výjimkami, přičemž ale každá z nich bude koncepční řešení narušovat)
- „Environmentální permit“ – tedy spojení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) s vydáním podkladového integrovaného povolení, zahrnujícího všechny aspekty ochrany životního prostředí
Druhá varianta je zřejmě z hlediska ochrany životního prostředí příznivější. K jejím slabinám patří, že by zřejmě neumožnila dotčené veřejnosti kontrolovat splnění požadavků ochrany životního prostředí v řízení o povolení záměru. Tato varianta však aktuálně zjevně nemá relevantní politickou podporu.
První možnost v podobně důsledné integrace umožňuje komplexní posouzení záměru z hlediska ochrany všech dotčených veřejných zájmů i z hlediska vzájemného porovnání jejich významu, s možností vyjádření všech účastníků. Nemůže se tedy stát, že dotčené osoby budou se svými námitkami odkazovány na „nějaké jiné“ řízení, jako se děje dnes. Nemůže se rovněž stát, že se sice podaří úspěšně napadnout jedno rozhodnutí, ale zároveň je stavba pravomocně povolena.
Povolování staveb může vyřešit integrace. Fotografie: ilustrační
„Specializovanost“ úřadů, rozhodujících o jednotlivých aspektech záměru nepovažujeme za hodnotu samu o sobě. Rozhodující je odborná kvalita úředníků, jejich nezávislost a objektivita rozhodování. Na druhé straně však chápeme obavu, že v rámci jednotného úřadu a procesu bude integrací posílen „prostavební duch“ – že vedoucí úřadu bude spíše „stavební inženýr“ než „ochránce životního prostředí”. Proto považujeme za potřebné – a v rámci přípravy návrhu jsme to opakovaně navrhovali - doplnit do ustanovení upravujících základní principy integrované ochrany veřejných a soukromých zájmů pravidlo, podle nichž zásah do žádného z dotčených veřejných zájmů nesmí přesáhnout limitní hodnoty stanovené právními předpisy. O této otázce, stejně jako o stanovení podmínek k ochraně příslušného veřejného zájmu, musí rozhodovat kompetentní úředník a jeho posouzení musí být pro výsledné rozhodnutí závazné. Současně by měla být doplněna i další zásada, konkretizující požadavek na vážení významu dotčených zájmů a zásahů do nich (ve smyslu že ochrana jednoho z veřejných zájmů nesmí vést k nepřiměřenému dotčení jiných a ke znehodnocení území).
Za zásadní považujeme vrátit se k systému jednotné státní stavební správy, oddělené od samosprávy, i na úrovni obcí. Tento návrat by důsledně vyřešil problém systémové podjatosti.
Sledujte vývoj nového stavebního zákona ZDE.
