Překážky v práci 

Při překážkách na straně zaměstnance musíte coby zaměstnavatel omluvit jejich nepřítomnost v práci, přičemž zaměstnanci náleží za tuto dobu náhrada mzdy. Například v případě karantény má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu prvních 14 dní.

Na straně zaměstnavatele nastávají překážky v práci, pokud nemůžete zaměstnancům přidělovat práci, potom jim však náleží náhrada mzdy. Její výše se odvíjí podle druhu překážky (např. při prostoji způsobeném zpožděnými dodávkami surovin 80 % průměrného výdělku, při tzv. částečné nezaměstnanosti způsobené dočasným omezením poptávky po službách nebo výrobcích 60-100 %). Při částečné nezaměstnanosti musíte jako zaměstnavatel vydat rozhodnutí o částečné nezaměstnanosti a přesnou výši náhrady dohodnout s odbory, pokud u vás působí, nebo ji stanovit sám ve vnitřním předpisu. V případě jiné překážky na straně zaměstnavatele náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. 

Využít částečnou nezaměstnanost je možné i nyní, pokud evidujete snížení poptávky po službách či odbytu výrobků vlivem aktuálních opatření. Podle konkrétní situace se můžete rozhodnout, zda například budou zaměstnanci pracovat všichni jen část týdne nebo se při práci během týdne vystřídají. 

Využijte kurzarbeit či program Antivirus

Pokud překážka v práci souvisí s vládními opatřeními, můžete  žádat o příspěvek na vyplacené náhrady mzdy v programu Antivirus, který byl prodloužen až do konce roku 2020. Využitelný je zejména při  částečné nezaměstnanosti, omezení dostupnosti vstupů nebo karanténě zaměstnanců. Pokud bylo nutné v důsledku opatření váš provoz uzavřít, týká se vás program Antivirus A plus. Ten umožní náhradu 100 % výdajů na náhradu mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku vyplácenou zaměstnancům pro jinou překážku na straně zaměstnavatele podle § 208 zákoníku práce (max. však ve výši 50.000 Kč/měsíc/zaměstnanec). 

Program Antivirus má v budoucnu nahradit zákonná úprava tzv. kurzarbeitu. Ve vládním návrhu změny zákona o zaměstnanosti se zatím počítá se státní finanční podporou ve výši 70 % průměrného hodinového čistého výdělku s tím, že příspěvek na jednoho zaměstnance nesmí překročit celostátní průměrnou mzdu.

Vzhledem k aktuálním opatřením hledají mnozí podnikatelé různé způsoby jak snížit své náklady, včetně těch personálních. Ilustrační foto.

Rušení benefitů, snižování mezd

Pokud uvažujete o rušení benefitů, počítejte s tím, že je nutné vycházet ze způsobu jejich zřízení. Pokud se jedná o jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele upravené ve vnitřním předpisu nebo mzdovém výměru, můžete je změnit i bez souhlasu zaměstnance. O změně vnitřního předpisu ale musíte informovat všechny zaměstnance nejpozději do 15 dnů. Při uvedení benefitů v pracovní smlouvě je nelze změnit bez souhlasu zaměstnance.

Podobná pravidla platí i pro změnu mzdy – pokud je stanovena v pracovní smlouvě, lze ji změnit pouze po dohodě se zaměstnancem. Pokud ji určil zaměstnavatel ve mzdovém výměru nebo vnitřním předpisu, není souhlas zaměstnance potřeba. Při úpravách je důležité zachovat minimální a zaručené mzdy a také rovné zacházení se zaměstnanci, kdy musí za  stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty dostat zaměstnanci stejnou odměnu. Mzdu také není možné snížit zpětně, vždy pouze do budoucna.

Dovolená a neplacené volno

Čerpání dovolené můžete zaměstnancům určit i bez jejich souhlasu, je však nutné je o tom informovat minimálně 14 dnů předem, pokud jste se nedohodli na kratší době.  Je možné se domluvit i na čerpání neplaceného volna bez finanční náhrady. S tím ale musí zaměstnanec výslovně souhlasit a nesmí na něj být v tomto směru vyvíjen žádný nátlak.  

Snižování stavu zaměstnanců 

Při propouštění zaměstnanců je nutné striktně dodržovat zákoník práce. Pokud se firma, v níž zaměstnanec pracuje, ruší, přemisťuje nebo dochází k organizačním změnám, náleží zaměstnancům odstupné podle délky trvání pracovního poměru. Upozorňujeme, že při rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem ztrácíte nárok čerpat na tohoto zaměstnance podporu v rámci programu Antivirus.

Na článku spolupracovaly Monika Zemanová a Natálie Pecháčková.

Potřebujete právní radu?

Obraťte se na nás