Právnická osoba nemusí automaticky znamenat podnikatel. Existuje řada právnických osob, jejichž primárním cílem není zisk, ale naplňování veřejně prospěšného účelu. Hledáte právní formu pro svůj neziskový projekt? Pro snadnější rozhodování přinášíme základní charakteristiky i rozdíly mezi formami.
Podle českého práva lze založit tyto právnické osoby, jejichž hlavní činností nemusí být podnikání nebo jiná výdělečná činnost:
- spolek,
- nadace,
- nadační fond,
- ústav,
- družstvo.
Široká členská základna
Často volí lidé spolek, protože je méně formální a velmi flexibilní. K jeho založení a fungování nepotřebujete notářský zápis a můžete v něm zvolit různé druhy členství, což umožní nastavit například různou výši členských příspěvků. Pružně je možné upravit i vnitřní organizaci a fungování spolku. Tato forma je vhodná pro ty, jejichž cílem je sdružit více osob kvůli naplňování společného zájmu. Může se jednat například o ochranu životního prostředí, volný čas dětí a mládeže, ochranu lidských práv a práv zvířat a další aktivity.
Obdobně jako spolek je družstvo společenstvím osob vedených za účelem vzájemné podpory, případně za účelem podnikání. Největší výhodou družstva je tedy možnost neomezeně podnikat. Zvolit tuto právnickou osobu se tedy vyplatí v případě, že o podnikání uvažujete. Kvůli nutnosti notářských zápisů je založení družstva administrativně náročnější. Lze sice nastavit různou výši hlasů, u důležitých rozhodnutí má však každý člen družstva stejný počet hlasů a při jakémkoliv hlasování nikoho nelze z hlasování zcela vyloučit. Jeden člen tedy nemůže sám rozhodovat o směřování družstva.
Kumulace financí
K poskytování služeb hospodářsky nebo společensky užitečných je určen ústav, který kombinuje osobní a majetkovou složku. Je tedy nutné složit vklad, se kterým však může být volně nakládáno. Typické jsou ústavy poskytující sociální služby, společenské a školící služby apod. Zakladatelů ústavu může být více, nelze se však později k ústavu připojit jako jeho “člen”, což je rozdílné oproti spolku nebo družstvu, které mohou nabírat další členy v průběhu svého fungování. Vnitřní organizaci nelze nastavit libovolně, neboť se povinně zřizuje správní rada a ředitel. Lze nicméně nastavit silnou roli zakladatele, čímž si zakladatel zabezpečí silný vliv na směřování ústavu.
Nadace a nadační fond slouží k vyčlenění majetku. Základním prvkem je nezcizitelný majetek sloužící k určitému, společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu, na který je nadace vázána. Činnost obou forem určuje zakladatelské jednání, na které se uplatní princip nezměnitelnosti vůle zakladatele. Nadace a nadační fondy fungují na principu kumulace financí, které jsou následně poskytovány přímo či nepřímo prostřednictvím programů, vzdělávání, konzultací apod. vybraným skupinám osob nebo projektům.
Vnitřní organizace nadace je daná, povinně je zřizován statutární orgán a pokud dosáhne nadační kapitál alespoň 5 000 000 Kč, pak i kontrolní orgán. Založit nadaci lze jen ve formě notářského zápisu a minimální výše nadační jistiny je 500.000 Kč. Fungování nadace je tedy administrativně náročnější.
U nadačního fondu naopak minimální výše nadační jistiny není stanovena. Vnitřní organizace je rovněž daná, povinně je zřizován statutární orgán i kontrolní orgán. Založit nadační fond lze také jen ve formě notářského zápisu.
Na začátku je tedy zapotřebí si říct, za jakým účelem chci novou osobu založit, co by měla nová osoba vykonávat za činnosti a kdo by měl mít na fungování osoby vliv. Konkrétní plány a výhody a nevýhody jednotlivých forem v různých právních oblastech doporučujeme konzultovat s právníkem.
Podívejte se na přehledná shrnutí:
Charakteristiky jednotlivých právních forem neziskových organizací
Vnitřní organizace a fungování
Plánujete založit spolek, ale nevíte, kde začít? Využijte praktický nástroj ZAKLADAČ SPOLKŮ 2.0.
Hledáte právní formu pro svůj neziskový projekt? ?
Obraťte se na nás. Poradíme vám, která pro vás bude nejvhodnější.