Stavební povolení od ledna 2018

Stavební povolení má tzv. zbytkovou působnost, nezbytné je proto vždy tehdy, když stavba nespadá do výčtu staveb nevyžadujících povolení či ohlášení ani do výčtu staveb vyžadujících pouze ohlášení, nebo pokud pro stavbu nebylo vydáno společné povolení. Působnost pro vedení stavebního řízení má obecný stavební úřad, v jehož obvodu má být stavba prováděna (většinou se jedná o obecní úřad obce s rozšířenou působností). V případech některých specifických staveb je však příslušný k vedení stavebního řízení tzv. speciální stavební úřad. Jedná se například o vodoprávní úřady, které povolují vodní díla, silniční správní úřady, které povolují stavby pozemních komunikací apod.

Okruh účastníků řízení:

1. stavebník
2. vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
3. vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
4. vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
5. vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
6. ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno.

Náležitosti žádosti o stavební povolení

Stavební řízení se zahajuje na žádost. Formulář žádosti je obdobně jak tomu bylo u ohlášení přílohou č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., která zároveň stanoví výčet příslušných příloh. Asi nejdůležitější je v tomto směru projektová dokumentace, která musí být zpracována oprávněnou osobou v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Projektová dokumentace musí navíc odpovídat územnímu rozhodnutí (nebo jeho alternativě).

Ústní jednání, podávání námitek

V případě, že žádost splňuje všechny předepsané náležitosti, stavební úřad zahájí řízení a nařídí ústní jednání, které musí být účastníkům řízení oznámeno nejméně 10 dnů před ústním jednáním. Od ústního jednání a ohledání na místě může být upuštěno pouze v případě, že jsou-li stavebnímu úřadu dobře známy poměry staveniště a žádost představuje dostatečný podklad pro vydání povolení. Účastníci řízení jsou oprávněni podávat proti návrhu námitky, oproti územnímu řízení je však toto jejich oprávnění užší, vzhledem k tomu, že tak mohou činit pouze tehdy, pokud je stavba přímo zasahuje do jejich vlastnického práva či věcného břemena. Námitky lze podat nejpozději při ústním jednání, v případě stavebního řízení bez ústního jednání pak stavební úřad stanoví lhůtu o délce nejméně 10 dnů, kdy může účastník námitky podat. V téže lhůtě překládají svá závazná stanoviska i dotčené orgány. Co se týče samotného ústního jednání, není veřejné a účastnit se ho mohou pouze osoby stavebním úřadem výslovně přizvané.

Lhůta pro rozhodnutí, platnost stavebního povolení

Stavební úřad na základě těchto podkladů žádost posoudí a nedojde-li k závěru, že je třeba ji zamítnout, vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení stavební povolení. V stavebním povolení stanoví podmínky pro provedení stavby, případně i podmínky pro její užívání. Po nabytí právní moci stavebního povolení je možné zahájit stavbu. Platnost stavebního povolení činí 2 roky, přičemž po dobu platnosti tuto lhůtu může v odůvodněných případech stavební úřad prodloužit na žádost stavebníka.

Stejně jak v případě územního řízení umožňuje zákon proces klasického stavebního řízení nahradit alternativním postupem.

Společné územní a stavební řízení

Pro úplnost výkladu nelze nezmínit možnost tzv. společného řízení, které v sobě spojuje územní a stavební řízení. Tato možnost má z čistě praktického hlediska význam vzhledem k tomu, že stavebník podává pouze jednu žádost a následně se účastní pouze jednoho řízení. Toto řízení probíhá obdobně jako klasické stavební řízení, stavební úřad tedy nejprve oznámí zahájení řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům, následně nařídí ústní jednání, od kterého může za stanovených podmínek upustit, a účastníci řízení mohou k záměru uplatnit své námitky. Stavební zákon u společného řízení stanovuje delší lhůtu pro možnost uplatnění námitek konání ústního jednání - zahájení řízení musí být oznámeno nejméně 15 dnů před ústním jednáním a pokud stavební úřad upustí od ústního jednání, nesmí být lhůta pro uplatnění námitek a závazných stanovisek kratší než 15 dnů.

Obdobou tohoto postupu je spojení územního souhlasu a ohlášení stavby, v případě staveb, které nevyžadují stavební povolení, nýbrž postačí pouhé ohlášení.

Co pro vás můžeme udělat

• Poradíme jak připravit podmínky v území pro plánovanou stavbu – změny územních plánů, dělení a scelování pozemků, pozemkové úpravy
• Připravíme veřejnoprávní smlouvy nahrazující klasická územní a stavební rozhodnutí. Dokážeme využít spolupráce s autorizovaným inspektorem.
• Dokážeme vyhodnotit právní relevanci námitek účastníků řízení a navrhnout jejich vypořádání.
• Se stavebním úřadem v prvé řadě kooperujeme, ovšem v případě nutnosti využijeme naše rozsáhlé know-how soudního přezkumu úředních rozhodnutí.

Více o naší nabídce z oblasti stavebního práva