Nový stavební zákon před druhým čtením ve Sněmovně. Frank Bold Advokáti shrnují situaci
- 24. 03. 2021
- Články > Stavební právo a územní plánování
Připravovaný stavební zákon vstoupí na začátku května do třetího čtení v Poslanecké sněmovně. Přečtěte si, jak ho hodnotí Pavel Franc, ředitel Frank Bold Advokáti.
Nový stavební zákon má za cíl zjednodušit povolování staveb v Česku a zrychlit stavební řízení. Jakkoliv vyvolává vášnivé debaty a obsahuje řadu problematických momentů, jde o jediný zásadnější pokus této vlády o větší reformu části státní správy, která je zoufale neefektivní a je zdrojem střetu zájmů. Návrh stavebního zákona předložený Hospodářským výborem a podporovaný vládou totiž přináší důsledné odstranění tzv. systémové podjatosti, což považujeme za krok správným směrem.
Stavební zákon je jedním z klíčových zákonů, který má vliv na praktické fungování obcí i na život občanů, kteří se rozhodnou stavět či jsou stavbami dotčeni. O jeho konkrétní podobě se stále vedou intenzivní debaty, byla předložena řada pozměňovacích návrhů, na jeho přijetí už ale není moc času.
Ve Sněmovně je aktuálně projednáván komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru, který má vládní podporu. Ten by odstranil zmíněný zásadní střet zájmů, jenž současný stavební zákon obsahuje, soudy ho opakovaně označují za problematický a vede k prodlužování řízení uplatňováním námitek systémové podjatosti. Podle současné úpravy mají totiž politici přímý vliv na úředníky stavebních úřadů, a mohu tak zásadně ovlivňovat jejich rozhodování.
Proti novému stavebnímu zákonu právě proto probíhá obrovské lobbistické úsilí, aby se nedosáhlo zrušení tohoto největšího střetu zájmů, jaký naše veřejná správa má - tedy situace, kdy úředník stavebního úřadu je zaměstnancem obce, na jejímž území dochází k povolování staveb. Díky tomuto historickému nešvaru se dnes a denně potkáváme s účelovým ohýbáním zákonů pod taktovkou lokálních politiků.
Je s podivem, že proti snaze zrušit systémovou podjatost aktivně vystupují především Piráti, kteří tak zrazují hlavní bod svého politického programu, který zní “kontrolu moci a mocných”. Pokud svůj program berou skutečně vážně, budou všemi deseti hlasovat pro zrušení moci politiků nad úředníky stavebních úřadů, kteří mají být vázáni pouze zákony a nikoliv politickými pokyny. Je čas zrušit desetiletí trvající stav, ve kterém pro stavební povolení chodí stavebník za starostou a nikoliv na stavební úřad, který má posuzovat stavbu na základě zákona, před nímž si máme být všichni rovni.
Za pozitivní aspekty návrhu dále považujeme sloučení územního a stavebního řízení do jednoho řízení o povolení záměru, konec tzv. úředního ping-pongu (tedy zavedení principu, podle nějž musí nadřízený stavební úřad v odvolacím řízení rozhodnout s konečnou platností), digitalizaci postupů v oblasti územního plánování i povolování staveb, včetně zavedení elektronického spisu, nebo podrobnější úpravu plánovacích smluv, poskytující větší právní jistotu obcím i investorům.
Za žádoucí bychom naopak považovali v novém zákoně výslovně zakotvit zásady koordinace a vzájemného poměřování dotčených zájmů při rozhodování stavebního úřadu a jednoznačně stanovit, že závazné posouzení, zda a za jakých podmínek je možné záměr s ohledem na ochranu dotčených veřejných zájmů povolit, provádějí úředníci s odpovídající specializací (za této podmínky je dle našeho názoru možná důslednější integrace povolování). Jde přitom o hodně. Dotčenými veřejnými zájmy jsou zejména dopady staveb na zdraví a životní prostředí. To je slabina návrhu připraveného Ministerstvem pro místní rozvoj. Apelujeme proto na Sněmovnu, aby tuto změnu do zákona doplnila.
