Směrnice o whistleblowingu dopadne už v prosinci na obce i kraje. Čtěte, co musí zavést
- 18. 11. 2021
- Články > Právo pro veřejnou správu
Často se během své praxe setkáváme s tím, že česká města podceňují rozvahu nad svým dalším ekonomickým rozvojem. Pokud se však ubírají směrem vedoucím k menší hustotě zástavby, nižšímu počtu obyvatel a vzdálenějším rozvojovým lokalitám, hrozí jim zásadní zvýšení nákladů na zajišťování základních služeb pro obyvatele. Tyto náklady mohou být dokonce vyšší, než jsou průměrné příjmy města na jednoho obyvatele, které pochází zejména z rozpočtového určení daní. Město se proto následně dostane do situace, kdy už není schopné nejen investovat ale ani zajistit vlastní provoz bez zadlužení.
Ekonomicky je takový stav dlouhodobě nemyslitelný. Kromě toho ho často doprovází také problémy s ekologickou a sociální udržitelností dalšího rozvoje města „Zahuštěná zástavba s větší plochou zeleně okolo je v mnoha ohledech lepší, než zástavba roztroušená do zeleně - jak ohledně kvality života obyvatel, tak i vzhledem k městské kase,” potvrzuje architekt Peter Bednár ze studia Jakub Cigler Architekti.
Problém, kterému čelí čím dál větší počet obcí, můžeme ilustrovat na následujícím případě. Na okraji většího města plánuje developer vystavět rezidenční celek. Od města přitom požaduje investici do úprav přístupové cesty a vzniku dopravního napojení projektu na stávající komunikace. Další veřejnou infrastrukturu v hodnotě desítek milionů korun developer sice vybuduje na vlastní náklady, ale následně ji chce předat do správy města. Pro tento krok argumentuje tím, že provoz infrastruktury lze financovat z příjmů, které město získává na každého nového obyvatele především z rozpočtového určení daní.
Ve Frank Bold jsme propočítali očekávatelné provozní náklady nového rezidenčního celku pro město a porovnali to s realistickým odhadem dodatečných příjmů města z rozpočtového určení daní (RUD). Zjistili jsme přitom, že pro město není tato transakce nijak výhodná: čistý přínos je okolo nuly. Náš výpočet posloužil v tomto konkrétním případě radě města pro další kvalifikované rozhodování ohledně uzavření plánovací smlouvy s investorem.
Zároveň lze využít zásady pro spolupráci s investory, pomocí nichž si město může určit podmínky, za kterých investorům do rezidenčních celků nebo průmyslových areálů umožní realizaci jejich projektů, a bude nápomocno v těch částech přípravy, ve kterých má kompetence.
Zásady nastaví jednotné podmínky pro investory, a nedají tak prostor korupčnímu jednání či klientelismu. „Prostřednictvím Zásad pro spolupráci s investory jsme nastavili férový postup i podmínky výstavby v Jihlavě. Získali jsme tak kontrolu nad udržitelným rozvojem města a finance na zajištění kvalitní veřejné infrastruktury i služeb pro obyvatele,” říká náměstek jihlavské primátorky Vít Zeman.
Zpracujeme pro Vás analýzu ekonomické náročnosti různých urbanistických struktur, propočítáme návratnost investic do veřejné infrastruktury i budoucí provozní náklady nových projeků.