Beranovský: ESG mění development. Čím lepší budovy dnes postavíme, tím méně nám budou naši potomci nadávat

Rozhovor přinášíme v rámci cyklu Bold Future, ve kterém se zaměřujeme na oblast moderní energetiky, zelené investice a udržitelné stavitelství. Více se dočtete i v našem e-booku. Jedním z partnerů Frank Bold je právě společnost EkoWATT CZ, která se zaměřuje na energetickou úspornost budov. 

Aktuálním trendem ve stavitelství je udržitelnost, kterou akcentuje i nová evropská legislativa ESG včetně EU Taxonomie. Pozorujete u developerů, že se jí více věnují?

Ano, je to trend posledních osmi až deseti let, který stále sílí a ještě zesilovat bude. Zaměřují se na něj především investoři u velkých, například administrativních, budov nebo u velkých nemovitostních celků. Trend je patrný  také u velkých firem, které mají kritéria na budovy předepsaná od svých mateřských společností. 

Jaké mají tyto skupiny zájemců nároky na budovy?

Nároky jsou jednoduché, investoři obvykle chtějí budovy co nejlevnější. Nicméně také chápou, že pro pronájem jsou důležité i provozní náklady a kvalita vnitřního prostředí. Tyto požadavky potom pomáhají zabezpečit environmentální certifikační systémy pro budovy jako jsou třeba LEED nebo BREEAM. Kromě toho si developeři, kteří mají nemovitosti na prodej, uvědomují, že se certifikované nemovitosti lépe prodávají. Nájemci zároveň chápou nesporné kvality pro lidi, kteří v těchto budovách žijí nebo pracují. Lidé v budovách s kvalitním vnitřním prostředím jsou produktivnější a méně nemocní, což je věc, kterou třeba vlastník nebo nájemce budovy pozná i na své peněžence. Sníží-li se absence zaměstnance v průměru třeba o dva dny v roce, může být úspora nákladů v administrativní budově vyšší než úspora nákladů na energie. 

Souvisí environmentální certifikace budov s ESG kritérii? Překrývají se?

Oba systémy jdou stejným směrem, co se týče principů, ale každý z nich je jiný. Certifikační systémy jsou hodně propracované, kritéria jsou detailní. Když porovnáme nastavení ESG ve směrnicích Evropské unie nebo v EU Taxonomii, jedná se o zatím obecné nastavení směru. Konkrétní provedení v detailu řeší spíše certifikační systémy. Obsahují třeba povinnost dělat dynamický energetický model a porovnat referenční budovu s navrhovanou budovou. Ovšem je třeba mít na paměti, že se jedná o dvě odlišné záležitosti, které spolu nesouvisí, ale vzájemně si pomáhají a nejdou proti sobě.

Lze říct, že pokud například nemovitostní fond vlastní budovu, která je certifikovaná, splňuje i kritéria ESG?

Bohužel na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Obecně lze říci, že velmi pravděpodobně budova ta kritéria splňovat bude, nicméně oba systémy sice jdou stejným směrem, ale nezávisle na sobě. Vždy je lepší ověřit, že certifikovaná budova splňuje i ESG kritéria.

Je teď vhodná doba na to, aby fondy tato kritéria řešila?

Určitě ano, spousta fondů to nyní řeší, zejména ty fondy, které mají povinnost v rámci nefinančního reportingu a SFDR (pozn. nařízení o zveřejňování informací v odvětví finančních služeb). Některé povinnosti platí od 1. ledna 2022 a ty následující pak od 1. ledna 2023. 

V EkoWATTu se zabýváte i přípravou nemovitostních fondů na ESG kritéria. V čem tato příprava spočívá?

Zaměřujeme se především na energetiku. Je nutné zjistit ze směrnic EU ty části, které určují reportovací povinnost a části Taxonomie, které dávají pro daný fond smysl. Podle toho je pak nutné reportovací systém konkrétního fondu nastavit. Namátkou se to týká kromě energetiky i hospodaření s vodou nebo s pozemkem, s odpady a podobě. Také to trochu navazuje na kritéria environmentálních certifikačních systémů, tedy v tom smyslu, že pokud jsou  implementovány certifikační systémy, tak velmi pravděpodobně fond splní i požadavky Evropské unie. Podle toho se nemovitosti ohodnotí a reportují. To je první krok. 

Zpracováváte pro fondy i technická doporučení? 

V rámci ESG strategie jsme schopni jim navrhnout jak s těmi budovami pracovat, které reportovací části nebo povinnosti jsou důležité a které méně. Můžeme jim pomoci roztřídit budovy na ty, které jsou “zelenější” řekněme a “méně zelené”. Potom záleží na strategii toho konkrétního fondu, jestli si chce nějaké starší a horší budovy ponechat, například z toho důvodu, že jsou pro fond zajímavé. Může jít třeba o budovy historické nebo architektonicky vzácné. Portfolio lze potom doplnit kvalitnějšími a “zelenějšími” budovami.

Pokud jde o nároky na výstavbu, kladou je i města na svou vlastní výstavbu?

Částečně ano a myslím, že je hodně důležité, aby takový kvalitní urbanismus města sama poptávala. Vzniká například projekt Chytré Líchy, to je vyloženě urbanistický projekt zaměřený na pasivní standard a komunitní energetiku. Pak jsou třeba obce, které chtějí být energeticky soběstačné, to je třeba Hostětín. Tyto obce proto svá výběrová řízení už koncipují tak, že chtějí nějakou čtvrť nebo bytové objekty, které by měly být třeba v pasivním standardu s komunitním zázemím a maximálním využitím obnovitelných zdrojů.

Je to dlouhodobější trend nebo se to objevuje v souvislosti s novou evropskou legislativou? 

Jednoznačně pozorujeme nárůst projektů na obecní úrovni, kde města a obce uvažují o úspoře energie a nebo o uhlíkové neutralitě. Nedokážu posoudit, jestli se to objevuje v souvislosti s evropskou legislativou, protože v této oblasti se objevuje spíše reakce jednotlivců nebo developerů. Města jsou trochu v závěsu, ale některé obce si berou tyto principy za své. Mohu jmenovat třeba Prahu 3, která se soustředí na uhlíkovou neutralitu a implementuje EPC projekty (Energy Performence Contracting) nebo Prahu 13, která se soustředí na energetický management. Některé obce, jako například hlavní město Praha,  uhlíkovou neutralitu akcentují nebo se třeba hlásí k Paktu starostů pro klima. 

Může podle vás nyní velmi aktuální Green Deal přinést kromě benefitů i nějaká rizika?

V jakékoliv lidské činnosti existuje riziko, když se do ní pustíme. Ale spíše bych se snažil Green Deal chápat jako příležitost. Obecně dává smysl neuvolňovat další uhlíkové konzervy do ovzduší a stavět budovy s výhledem řadu desetiletí. Moment rozhodnutí o výstavbě budovy nás činí zodpovědnými za její budoucí náklady a vliv na životní prostředí, protože budovy konzervují špatné rozhodnutí, které se udělá na začátku, na dobu životnosti budovy. Tedy čím lepší budovu postavíme dneska, tím méně nám potomci budou nadávat, že se o špatné budovy musí starat.

Plánujete výstavbu nebo nemovitosti už vlastníte a dopadají na Vás povinnost v rámci ESG kritérií?

Ve spolupráci s naším partnerem, společností EkoWATT CZ, pro Vás zpracujeme analýzu, zajistíme ESG rating a navrhneme vhodná technická opatření, díky kterým ESG kritériím vyhovíte.

Obraťte se na nás