Rozdělování veřejných prostředků: jak se liší zadání veřejné zakázky a dotační výzva?
- 10. 11. 2022
- Články > Veřejné zakázky
V návaznosti na případ našich klientů, které jsme zastupovali v případu podezřelého rozdělování financí Českou rozvojovou agenturou, přinášíme přehled toho, jak postupovat při zadávání veřejné zakázky a při dotačním řízení. O tom, jak se oba způsoby nakládání s veřejnými financemi liší, čtěte v první části tohoto článku. Nyní přibližujeme jak volit právní formu realizace rozvojových projektů a jak by měla být nastavena hodnotící kritéria pro posuzování jednotlivých projektů.
Volba formy realizace rozvojových projektů
Kromě účelu zřízení, postavení účastníků a opravných prostředků by měl být také odlišný postup při volbě způsobu přerozdělování finančních prostředků. Podle Metodiky zahraniční rozvojové spolupráce České republiky platí, že samotné volbě právní formy realizace projektů předchází výběr a hodnocení jednotlivých projektových námětů. Volba by se přitom měla řídit zejména kritériem „efektivnosti a hospodárnosti projektu“.
Současně by měla Česká rozvojová agentura s Odborem zahraniční rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničí při volbě právní formy realizace zohlednit specifika jednotlivých projektů. Platí, že při aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) je hlavním zpracovatelem projektového dokumentu sama agentura, zatímco u poskytování dotací je jeho tvorba plně v kompetenci samotných žadatelů. Forma realizace by proto měla zohlednit i specifika jednotlivých projektů, a nikoliv to, jak složitá je administrace zakázek či dotací.
V případě, kdy tedy Česká rozvojová agentura zadává zakázku u obdobného projektu jako v minulosti, lze očekávat, že i navazující projekt bude administrován jako veřejná zakázka. Nelze tedy souhlasit s postupy agentury, která v minulosti po neúspěšné veřejné zakázce vypsala téměř totožnou dotační výzvu s obdobnými hodnoticími kritérii, aby tak zjednodušila proces alokace veřejných prostředků na daný projekt.
Nastavení hodnoticích kritérií a metodiky pro jejich posuzování
Klíčovým aspektem je transparentní nastavení podmínek posuzování projektů, včetně hodnoticích kritérií. Jejich netransparentní a nedostatečné nastavení a podkladu pro hodnocení těchto kritérií by totiž mohlo způsobit nepřezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí komise o udělení zakázky či přidělení dotace.
Ačkoliv rozpočtová pravidla neobsahují žádná kritéria pro hodnocení žádostí o dotaci, platí, že poskytovatel dotace by měl ve výzvě dotační podmínky vymezit jednoznačným, určitým a srozumitelným způsobem, tak, aby si potenciální příjemce dotace byl jistý jejich obsahem. V opačném případě by následky nejednoznačně stanovených dotačních pravidel nesl poskytovatel.
ZZVZ se, na rozdíl od rozpočtových pravidel, věnuje pravidlům pro hodnocení jednotlivých nabídek velmi podrobně. Zadavatel by měl v zadávací dokumentaci kritéria definovat tak, aby byla dostatečně určitá, jednoznačná, způsobilá být předmětem hodnocení, a aby jejich užitím nedocházelo k porušení zásad veřejných zakázek. V zadávací dokumentaci pak musí být kromě kritérií hodnocení stanovena také metoda vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váha či jiný matematický vztah mezi kritérii.
V konečném důsledku přidělení dotace/zakázky mohou ovlivnit závěry hodnoticí komise. I když rozpočtová pravidla neupravují postup pro ustanovení komise pro hodnocení žádostí o dotace, postup jednotlivých institucí přerozdělujících veřejné prostředky je běžně upraven interními metodikami. Obdobně jako u veřejných zakázek pak platí, že komise musí postupovat dle jasně stanovených pravidel pro posouzení hodnoticích kritérií. Aby bylo rozhodnutí o (ne)poskytnutí dotace přezkoumatelné, musí odůvodnění vycházet z doporučení hodnoticí komise, pokud ji poskytovatel dotace, resp. zadavatel zakázky ustanoví.
Hodnocení Frank Bold Advokátů
Postup České rozvojové agentury, kdy jako zadavatel vypsala veřejnou zakázku, která nebyla zadána ani jednomu z účastníků a následně přistoupila k vypsání dotační výzvy s téměř totožnými podmínkami za účelem vysoutěžení peněžních prostředků subjektem totožným s účastníkem zadávacího řízení, lze považovat za obcházení zákona. Ačkoliv je způsob formy realizace rozvojového projektu v kompetenci agentury, domníváme se, že změnou právní formy projektů z veřejné zakázky na dotaci nelze ovlivňovat výsledek procesu výběru vhodného zhotovitele.
Do budoucna agentuře doporučujeme, aby před zahájením administrace projektu s ohledem na specifika konkrétního projektu, podrobně zanalyzovala vhodnou formu realizace. Ať už by se jednalo o dotační řízení či zadání veřejné zakázky, měla by agentura dostát požadavkům na transparentnost hodnoticích kritérií a metodiky pro jejich posouzení, přičemž by svá rozhodnutí o (ne)udělení dotace či veřejné zakázky měla řádně zdůvodnit a opřít o doporučení odborné komise.
Autor: právník Filip Lamparter, Frank Bold Advokáti
