Průkopníky komunitní i lokální energetiky jsou samosprávy. Překážkou byla dosud byrokracie

Příkladem může být posílání nevyužité energie, kterou vyrobila fotovoltaická elektrárna na střeše mateřské školy třeba do provozu zimního stadionu. První energetická společenství už vznikla na platformě Místních akčních skupin, například na Opavsku. Plány na projekty zajišťující větší energetickou soběstačnost má třeba Moravskoslezský kraj, Prostějov či Praha. O svých dosavadních zkušenostech mluvili experti a zástupci samospráv na konferenci Bold Future.

Samosprávám chybí ukotvení v zákonu a systém rozdělování energie

K benefitům, které obci využívání sdílené komunitní energetiky může přinést, patří především snížení nákladů na energie, posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti nejen domácností, ale i celé obce, a posílení lokální ekonomiky. Analýzu toho, jak řešit současnou energetickou krizi i závislost na fosilních palivech, si nechal zpracovat Moravskoslezský kraj. 

Z dokumentu, na jehož zpracování se podíleli Frank Bold Advokáti, vyplývá, že bude v nejbližší budoucnosti nezbytné i nadále plynofikovat. Přesto má kraj díky odbornému dokumentu k dispozici také čtyři konkrétní varianty toho, jak k transformaci energetiky přistoupit. Ty se pohybují od toho, že solární panely nainstaluje kraj na střechy vlastních budov přes možný pronájem střech, jež má ve správě, až po vznik energetického společenství, které bude elektrárny provozovat a současně na nich i vydělávat. 

„Tato poslední varianta je ale velmi složitá. Bez modelu komunitní energetiky, kdy může například škola sdílet přebytečnou vyrobenou energii třeba s akvaparkem, to ale nejde. Pro naše projekty je zcela zásadní, abychom měli platný zákon, který komunitní energetiku ukotví,” uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.

Cestou instalace solárních panelů na vlastní střechy jde například Prostějov. Kvůli byrokratické náročnosti se ale ve městě realizuje jen čtyři až pět fotovoltaických elektráren ročně, díky nové legislativě by se to ale mělo brzy změnit. 

„Moje představa komunální energetiky je taková že bychom rádi využívali přebytky z FVE, které máme na našich střechách a to primárně pro další objekty, které máme ve správě a kde z důvodu statiky nebo památkové péče FVE nelze realizovat,” uvedla energetička města Kateřina Vosičková. Problematičtější je podle ní zapojení veřejnosti do tohoto sdílení, konkrétně jasný algoritmus, který by energii rozděloval mezi zájemce z řad obyvatel.

Vlastní energetické řešení má Praha i Mikolajice

Energetiku však zdaleka neřeší pouze velké samosprávy jako jsou statutární města či kraje. S vlastním řešením přichází i některé menší obce, například Mikolajice, kde využívají mnoha technologií. “FVE v obci šetří 25-30 % energie. Máme ale na třech budovách vytvořený také microgrid, máme jedno sloučené odběrné místo, takže šetříme i na tomto sloučení, a k tomu máme i mikrokogeneraci WAVE na pelety,” popsal Martin Krupa, bývalý starosta Mikolajic a ředitel ECM System Solutions, společnosti na zavádění energetických řešení.

Na cestu k přechodu k obnovitelným zdrojům energie a klimatické neutralitě se vydalo i hlavní město Praha. V únoru proto vzniklo Pražské společenství obnovitelné energie, které má za cíl budovat FVE na vhodných střechách, které má město ve své správě. Současně experti připravují spolupráci s městskými částmi i městskými organizacemi a už nyní se jim hlásí i zájemci o fotovoltaiku i z řad pražských domácností. Podle klimatického plánu města by mělo být v Praze do roku 2030 nainstalováno zhruba 23 tisíc obnovitelných zdrojů energie.