Nový zákoník práce 1. díl: Co se mění pro home office nebo práci na dohodu?
- 13. 07. 2023
- Články > Pracovní právo
Novela zákoníku práce přináší zásadní změny ohledně práce z home office, pro pracovníky na dohodu a také pro rodiče nebo pečující osoby. Většina změn začne platit už 1. října 2023, po schválení Poslanecké sněmovny novelu podepsal prezident a byla zveřejněna ve sbírce zákonů.
V prvním přehledu jsme pro vás shrnuli novinky týkající se pravidel pro práci z domova, na dohodu i v doručování písemností. V tomto článku zjistíte novinky ohledně odstoupení od pracovní smlouvy, informování zaměstnanců, přesčasů ve zdravotnictví a dalších oblastech.
Budou-li pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr či dohody o jejich změně uzavřeny elektronicky, má mít dle novely zaměstnanec právo od nich odstoupit, a to do 7 dnů od dodání dokumentu na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupení bude muset být písemné a nebude možné jej využít, pokud již zaměstnanec začal s plněním dle smlouvy (či dohody).
Novela přináší výčet údajů, o kterých bude muset zaměstnavatel zaměstnance vždy informovat. Jedná se jednak o klasické záležitosti jako např. údaje o zaměstnavateli, o druhu a místě výkonu práce, o dovolené, ale dále i o informace např. o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance, či o kolektivních smlouvách. Nebudou-li tyto informace obsaženy v pracovní smlouvě, bude je muset zaměstnavatel zaměstnanci písemně předat do 7 dnů od vzniku pracovního poměru.
Změní-li se tyto povinně sdělované údaje, bude o této změně zaměstnavatel povinen zaměstnance písemně informovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však v den, kdy změna nabývá účinnosti. Novela dále zakotvuje další informační povinnost při vysílání zaměstnanců k výkonu práce na území jiného státu. Stejné informační povinnosti se mají uplatnit i vůči dohodářům.
Připravte se včas s Frank Bold Advokáty
Zaměstnavatelům proto doporučujeme, aby si připravili dokument se všemi povinně sdělovanými informacemi, který budou zaměstnancům předávat, popř. všechny tyto informace začlenit do textu pracovních smluv a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Vyšší informační standard se zavádí i ve vztahu k žádostem o úpravu pracovní doby. Požádá-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 9 let či zaměstnankyně nebo zaměstnanec dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II., III. nebo IV. stupni zaměstnavatele o úpravu týdenní pracovní doby a zaměstnavatel žádosti nevyhoví, má zaměstnavatel povinnost této žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. V případě, že žádosti nevyhoví, bude muset nově toto své rozhodnutí písemně odůvodnit. Zaměstnavatel bude muset odůvodnit i své rozhodnutí, kterým nevyhoví žádosti výše uvedených zaměstnanců o obnovu původní týdenní pracovní doby.
Poslanci do novely vložili z minulosti známý institut další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Jedná se o práci konanou ještě nad rámec běžných přesčasů upravených v § 93 zákoníku práce. Zaměstnanci ve zdravotnictví ji budou moci vykonávat jen na základě písemné dohody uzavřené se zaměstnavatelem. Rozsah další dohodnuté práce přesčas nebude smět přesáhnout 8 hodin týdně, v případě záchranářů 12 hodin týdně, v období maximálně 26 po sobě jdoucích týdnů. Toto období lze kolektivní smlouvou prodloužit na 52 týdnů.
Zaměstnavatel bude povinen vést seznam všech zaměstnanců vykonávajících dohodnutou práci přesčas a bude muset o uplatnění další dohodnuté práce přesčas vyrozumět příslušný orgán inspekce práce. Zaměstnance ve zdravotnictví, který nebude souhlasit s výkonem další dohodnuté práce přesčas, nebude možné k jejímu sjednání nutit a vystavit jej jakékoliv újmě v souvislosti s neuzavřením dohody o další dohodnuté práci přesčas.
Tato ustanovení by měla nabýt účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení novely ve sbírce zákonů a platit až do dne 31. 12. 2028.
Poslanci do novely vložili i úpravu nepřetržitého odpočinku v týdnu. Změna upravuje povinnou návaznost nepřetržitého denního odpočinku na nepřetržitý odpočinek v týdnu, byl-li nepřetržitý denní odpočinek zkrácen. Doba, o kterou byl nepřetržitý denní odpočinek zkrácen dle § 90 odst. 2 zákoníku práce, nesmí být nově poskytnuta samostatně a musí bezprostředně navazovat na nepřetržitý odpočinek v týdnu. Ustanovení by mělo nabýt účinnosti od příštího roku.
Novela přináší možnost, aby zaměstnanci uvedení v § 303 odst. 1 (např. zaměstnanci ve správních úřadech, u soudů, státních zastupitelství, Policie ČR, České národní banky a další), kteří jsou svým zaměstnavatelem vysláni do řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost, mohli být za toto členství odměňování.
Novela stanoví horní hranici souhrnné výše odměn včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění obdrženého v souvislosti s členstvím v takovém orgánu. Zaměstnanec by musel svého zaměstnavatele bezodkladně informovat o každém peněžitém plnění, které by mu bylo vyplaceno. Ustanovení by mělo nabýt účinnosti příští rok.
Autorka článku: právnička Eliška Kubíčková, Frank Bold Advokáti
Upravíme Vaše vzory pracovních smluv či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, připravíme dohody o práci na dálku a další dokumenty. Poradíme Vám, jak efektivně písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru a jak řádně odůvodňovat svá rozhodnutí.