Navrhli jsme řešení pro Chytré Líchy, plánovanou energeticky samostatnou čtvrť v Česku
- 19. 02. 2024
- Články > Energetické právo
Energetický zákon přináší softwarové řešení, kdy můžete elektřinu sdílet s dalšími subjekty. Přichází s novými instituty – aktivní zákazník a energetické společenství. Karty jsou rozdány a je otázka, co bude pro jednotlivé subjekty a zejména samosprávy vhodné využít. Vhled do světa, o kterém nejen občané, ale i starostové měst i obcí ještě před pár lety netušili, přiblížila na dvoudenní konferenci Národní sítě Zdravých měst ČR advokátka kanceláře Frank Bold Advokáti Anna Francová.
Začneme představením prvního institutu, aktivního zákazníka, v praxi. Jde o subjekt, který je držitelem odběrného místa, odebírá elektřinu, a navíc je výrobcem, tzn. instaloval zdroje k výrobě elektřiny a elektřinu, kterou vyrábí, má právo nyní sdílet s využitím distribuční či přenosové soustavy.
Kam až sdílení přes aktivního zákazníka může vést?
Elektřinu může sdílet do jiného předávacího místa výrobce, možné je například sdílení mezi provozovnami jednoho subjektu, a může ji předávat do nejvýše 10 předávacích míst jiných zákazníků odlišných od výrobce. Mezi taková předávací místa patří i předávací místo bytových domů, tedy předávací místo, které je definováno tím, že je v domě jedna společná hlavní domovní pojistková skříň, nebo hlavní domovní kabelová skříň, a to bez jakéhokoli limitu počtu předávacích míst, tedy bytových jednotek připojených k distribuční soustavě za hlavní domovní pojistkovou/kabelovou skříní. Sdílení elektřiny může probíhat jak bezplatně, tak i za úplatu.
„Zajímavé z hlediska aktivního zákazníka je, že na něj nejsou kladené žádné administrativní náklady,“ vyzdvihuje advokátka Anna Francová benefit této formy a vysvětluje, proč tomu tak je: „Sdílení jako takové by mělo zajistit Elektroenergetické datové centrum a do doby, než vznikne, bude skutečně aktivní a umožní sdílení, pomáhá všechny žádosti i formality řešit příslušný distributor, provozovatel distribuční soustavy. Jemu budou předávány do doby činnosti datového centra informace o tom, do kterých míst chcete elektřinu sdílet a jakým způsobem se sdílení elektřiny bude rozpočítávat. Provozovatel distribuční soustavy si předá potřebné informace s energetickým centrem a následně je poskytne operátorovi a obchodníkovi s elektřinou, se kterým má každé konkrétní místo uzavřenou smlouvu o službách dodávek elektřiny. Aktivní zákazník by měl být institutem, který pomáhá situaci řešit a pomůže ji vyzkoušet menší skupině.“
Energetické společenství je více instucionalizovaná skupina. Jak k němu přistupovat?
Musí mít podobu právnické osoby. Proto Anna Francová doporučuje zvážit, jestli v projektu, který obec připravuje, a v dané situaci, je vhodné energetické společenství nebo využívání institutu aktivního zákazníka. „Pokud najdete nové výrobce, kteří by se chtěli připojit, ve chvíli, kdy sdílení zkoušíte za využití aktivního zákazníka, můžete energetické společenství založit a aktivního zákazníka zrušit,“ říká Anna Francová, jak k situaci přistupovat.
Pro základní úvahu je nutné znát několik základních předpokladů. Máte energetické hospodářství, výrobnu a víte, že do procesu sdílení můžete zapojit další subjekty. Podle její zkušenosti jsou to právě samosprávy, které o sdílení nejčastěji uvažují. Důvod je prostý, mají možnosti, jak instalovat různé zdroje, ale ne vždy mohou elektřinu efektivně spotřebovávat.
„Stavebně technologicky vhodné pro instalaci střešních fotovoltaik jsou třeba školy a školky, ale nemají možnost elektřinu sami efektivně spotřebovat a potřebují najít někoho, komu ji zejména v letních měsících budou dodávat. Protože školy a školky jsou zřizovány samosprávami a jimi provozovány, nabízí se, aby si obec vyráběnou elektřinu dodávala do jiných odběrných míst a tam ji spotřebovala,“ objasnila Anna Francová.
Kdy tedy zvolit energetické společenství nebo energetické společenství pro obnovitelné zdroje?
Energetické společenství je podle advokátky vhodné ve chvíli, kdy vidíte, že v dané lokalitě jsou malé, střední podniky, které vyrábí, mají vlastní zdroje a nejsou schopny je spotřebovat. Nebo naopak provozují energeticky náročnou výrobu a využily by elektřinu od dalších zdrojů, které se na území města nachází.
„Jako první přichází na řadu úvaha o členské základně. Energetický zákon připouští vznik samotných energetických společenství nebo energetických společenství pro obnovitelné zdroje. Jejich smyslem je poskytování environmentálního hospodářství a sociálního přínosu svým členům a nesmí být zakládány za účelem dosahování zisku. Preferuje se využití právní formy spolku nebo družstva, ale je možné využít i právní formu, obchodní korporace, u které se nastaví vnitřní poměry podobně jako u neziskových společností, spolku či družstva. Není v tuhle chvíli známé, jakým způsobem toto bude posuzováno nebo regulováno a je na zakládajících členech, aby si nastavili pravidla,“ popsala podstatu nastavení advokátka.
Společenství mohou dosahovat zisku, ale jsou určitým způsobem limitována v tom, jestli a jak ho mohou rozdělovat. U spolků problematiku upravuje zákon, kdy zisk investuje do svých aktivit. U dalších korporací jako jsou družstva a s. r. o. je možné rozdělit až 33 % dosaženého zisku za předpokladu, že vytvoří investiční fond, který naplní alespoň z 30 % a nebude se dál rozdělovat.
Odlišnosti z dalších pohledů
„Rozdíl mezi energetickými společenstvími je v tom, jaký druh energie mohou sdílet a využívat. Energetická společenství jsou pro ty, kteří chtějí sdílet elektřinu, a společenství pro obnovitelné zdroje pro ty, kteří chtějí sdílet elektřinu, plyn aj. a mohou využívat pouze obnovitelné zdroje energie. Odlišnost je i v tom, kdo se může stát členem. U energetického společenství platí, že členem může být kdokoliv, ale pouze někteří členové mohou vykonávat kontrolu a mohou nabývat hlasovacího práva při rozhodování o tom, jakým způsobem se bude společenství rozvíjet a jaké aktivity bude realizovat dál,“ popisuje Anna Francová podmínky institutů.
Těmi, kdo účinnou kontrolu energetického společenství vykonávají jsou fyzické osoby, malé podniky a samosprávy ve smyslu obce a kraje a jejich příspěvkové organizace. Současně přitom platí, že každý člen může své hlasovací právo vykonávat nanejvýš do 10 % hlasů všech členů. To podle advokátky neznamená, že by společenství muselo mít 10 členů. Může jich mít i méně, ale v tom případě se poměr hlasů adekvátně přizpůsobuje. Není možné, aby měl někdo zásadní majoritní většinu.
Společenství pro obnovitelné zdroje energie
Členem mohou být fyzické osoby, malé a střední podniky, samosprávy a jejich zřízené příspěvkové organizace.
Členská základna rozděluje, nakolik jsou rozdílní členové a jaké zdroje může společenství využívat, protože podle advokátky záleží na tom, s čím kdo přichází. „To, že zakládám energetické společenství, které umožní sdílet elektřinu, neznamená, že by na energetické společenství musely být převedeny všechny zdroje. Elektřinu nebo jiné zdroje energie je možné využívat jak ze zdrojů společenství, tak ze zdrojů jejich členů,“ objasňuje. Všechny údaje vám podle advokátky například mohou pomoci zjistit, jakým způsobem směřovat aktivity společenství, investice do nových zdrojů jejich rozšiřování nebo jak tvořit cenotvorbu.
Článek připravil a publikoval časopis Veřejná správa
Chcete využít sdílení energií a realizovat projekty z oblasti komunitní energetiky a komunální energetiky?
Využije potenciál střech svých nemovitostí, ať už jste samospráva nebo podnikatel, a sdílejte vyrobenou energii. Kromě úspor můžete dosáhnout také na zajímavý příjem.
Ve Frank Bold Vám pomůžeme s přípravou a nastavením celého projektu nebo budeme Vaším expertem na telefonu. Zanalyzujeme pro Vás, jakou cestou je ve Vašem případě nejvýhodnější se vydat.
