Děkujeme za účast na webináři ke sdílení elektřiny. Níže souhrnně odpovídáme na otázky, na které jste se na webináři ptali.
Zaslechla jsem, že s fotovoltaikou bývá problém z pohledu PBŘ, protože v případě požáru není možné ji hasit. Nyní se vyrábí takové fotovoltaiky, které je možné vypnout, čímž je tento problém vyřešen. Je tomu tak?
Toto je spíše technický dotaz, ale na 99 % jsem si jistý, že ano, je tomu tak a dá se to vyřešit. U odběrných míst (antoníčky) u nemovitostí se také objevují nálepky informující o umístění FVE, že tam je instalovaný zdroj.
Ochranné pásmo kulturní památky vs. památková zóna. Je zde odlišný přístup?
Ano, památková zóna je vymezení vyššího území. Pokud budete fotovoltaiku umisťovat do památkové zóny, je povinnost konat stavební řízení a budete potřebovat stavební povolení (viz slide č. 19 v prezentaci).
Pokud jde o ochranné pásmo kulturní památky, jsou podmínky ochrany vymezeny ve správním aktu, který vymezuje kulturní památku. Vy se můžete jednoduše dostat do situace, že budete splňovat podmínky drobných staveb, nebudete tedy potřebovat žádné rozhodnutí. Pořád ale platí paragraf 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči, který byl zmíněn v prezentaci, kdy je povinnost získat dopředu souhlas s realizací FVE od orgánu ochrany památek, jinak je tam sanace až 2 miliony.
Pokud byste souhlas neměli, hrozí, že na to přijde památkový ústav nebo jiný správní orgán, který pak může zahájit řízení u stavebního úřadu, kde se toto bude posuzovat.
Stačí při identifikaci, jestli jde o památkově chráněné území/nemovitost, vycházet z katastru nemovitostí?
Určitě je to dobrý základ. Ještě mám za to, že NPÚ vede evidenci památek, tak bych se díval i do něj. Vesměs to ale bývá v té oblasti známo, takže to nebývá problém.
Doplnění: v pochybnostech se lze obrátit na místně příslušný orgán státní památkové péče - obec s rozšířenou působností.
Mám dotaz na stavební dozor pro výstavbu FVE. Je zde nějaká výjimka, metodický pokyn, který by teď, případně od 1. 7. 2024 určoval možnost potvrzení stavebního dozoru osobou bez autorizace na pozemní stavby? Požadavek na „pozemáka“ ve vztahu ke střešním instalacím FVE nedává smysl, tito jej nechtějí potvrzovat, protože instalaci nerozumí, nejsou jejich odborností, se stavbou jako takovou nemají nic společného. Ze strany stavebních úřadů je nám ale dozor od autorizovaného inženýra s autorizací „technika prostředí staveb – elektrotechnická zařízení“ a „technologická zařízení staveb“ odmítán. Neuvažuje se v těchto případech se zahrnutím této možnosti alespoň v rámci nějakého metodického pokynu?
Metodický pokyn k tomuto neexistuje, nemáme ani informaci, že by se měl nějaký tvořit. Tabulka v prezentaci týkající se NSZ ale ukazuje, že nový stavební zákon více definuje právě to, kdo kdy musí dokumentaci zpracovávat, a kdy je vyžadován stavební dozor.
NSZ by do toho měl vnést větší jistotu, uvidíme, zda se nějaký metodický pokyn objeví nebo neobjeví, ale měl by to být dobrý základ. Pokud budeme v drobných stavbách, tak máme vysloveně zakotveno, že dokumentaci nemusí zpracovávat projektant, může to dělat kdokoli, a není vyžadován stavební dozor. Stavební úřad by s tím podle NSZ neměl mít problém. Jestli tomu tak bude v praxi, to bude otázka.
Licence a odborná způsobilost u výroben nad 50kWp. Sčítají se výkony? Obec má na střechách 30+30kwp?
Výkony zdrojů se takto nesčítají. Licence je potřeba u výrobny, která má sama o sobě instalovaný výkon nad 50 kWp.
Kdo má povinnost mít licenci pro zdroje do 50 kW na výrobu v rámci činnosti ES podle Lex OZE 2? Zisk tam vzniká v rámci společenství z celkového hospodaření a z provozu vlastních zdrojů, lidé kteří jsou členy ES instalují FVE za účelem sdílení/prodeje tj. také zisku a potřebují licenci?
Obecně u zdrojů nad 50kw bez ohledu na to, jestli bude sdílení nebo ne, sdílení je dáno jako právo společenství, ke kterému nepotřebuje licenci. Takže i členové společenství, pokud budou mít fotovoltaiku do 50 kwp, tak budou sdílet a tudíž ke sdílení nepotřebují licenci.
Narážíme zde správně na otázku, jestli to bude považováno za podnikání nebo ne. Z mého pohledu by mělo být posuzováno, co je tou primární motivací člena komunity. Pokud jde do komunity s tím, že tam nejde jen za účelem zisku, nejde jen o provozovatele fotovoltaiky, bude sdílet, ale zároveň i samospotřebovávat, tak licence není potřeba, protože mám právo jako člen sdílet bez licence.
Je povinnosťou dodávateľa dodať k FVE návod k obsluhe?
Obecně to takto paušálně nelze říct. Instalační společnost má povinnost postupovat jako odborník, tudíž vás má i poučit, jak tu věc případně používat. To ale nevylučuje, že se dohodnete i jinak. Instalační společnost má povinnost provést instalaci v souladu s návodem výrobce, tam je zpravidla i nějaký návod k obsluze. Společnosti jej dodávají, protože se tím kryjí. Dá se to dojednat i bez toho, aby to bylo vše v pořádku, ale bývá to standard.
Pri ostrovnej elektrárni musím mať splnenú požiarnú bezpečnosť?
Podle pravidel bezpečné instalace a zákona o požární ochraně musí být vždy, takže i u ostrovní instalace. To mj. souvisí s tím, že je potřeba dodržovat pokyny výrobce jednotlivých součástí.
Elekt.dokumentácia nemusí byť spracovaná autoriz.projektantom, platí táto podmienka aj pre ČEZ distribúciu?
V případě drobných staveb není osoba zpracovatele dokumentace novým stavebním zákonem stanovena. Drobnými stavbami přitom jsou i “připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst”. Pokud tedy pod tuto kategorii bude záměr spadat, nemělo by být zpracování projektu projektantem nutné. doplním, že samostatnou otázkou je potřeba revize tak, aby byla zajištěna bezpečnost.
V případě jednoduchých staveb je nutné rozlišovat dvě kategorie:
- stavební záměry uvedené v příloze 2 odst. 1 písm. c), e) - p) a odst. 2 nového stavebního zákona (kam spadají i přípojky sítí technické infrastruktury pokud nejde o stavby drobné a stavby výroben OZE do 100 kWp);
- jednoduché stavby zbývající
Podle § 156 stavebního zákona může projektovou dokumentaci první kategorie vyhotovit i kvalifikovaná osoba (vzdělání VŠ, SŠ s maturitou + praxe).
Projekty zbývajících jednoduchých staveb musí projektovat projektant (autorizovaná osoba).
Projektant musí vyhotovit i projekty v případě ostatních staveb a vyhrazených staveb.
Na začátku prezentace se řešila smlouva, např. s ohledem na připojení k hromosvodu. Pokud ve smlouvě uvedu, že je povinnost mít hromosvod, pokud jej zákazník nemá, bude to stačit? Já jako dodavatel FVE nejsem automaticky dodavatelem hromosvodu. Musím dodržet vzdálenost od hromosvodu, nebo FVE k hromosvodu připojit dle normy, pokud hromosvod stavba má?
Z pozice zhotovitele díla máte povinnost upozornit zákazníka na možná rizika nevhodné montáže a případně i na rizika spojená se špatně provedenou ochranou před bleskem. Pokud na to bude zákazník výslovně upozorněn, budou mu vysvětlena možná rizika a přesto bude na provedení FVE trvat, pak by případné problémy neměly být kladeny k vaší tíži.
Ujednání lze zahrnout do smlouvy, osobně považuji za vhodnější vyčlenit poučení do zvláštního dokumentu, který zákazník podepíše zvlášť - aby bylo jednoznačné, že byl se všemi skutečnostmi seznámen a že přes rizika na instalaci trvá.
Jaký je požadavek na kvalifikovanou osobu pro dokumentaci FVE do 100 kWp?
Dle §156 odst. 2 nového stavebního zákona jde o osobu, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.
Opravdu se při sdílení v rámci bytového domu podle alokačního klíče platí poplatek za distribuci? Dle dostupných informací je sdílení v rámci "jedné pojistkové skříně" - typicky bytový dům, bez poplatku za distribuci.
Dodávky v rámci jedné pojistkové skříně jsou aktuálně dodávkami mimo distribuční soustavu. Poplatku za distribuci tedy nepodléhají.
V budoucnu by by mohla nastat situace, kdy do jedné jednotky bude v rámci skupiny sdílení elektřina dodávána jak z FVE pod “jednou pojistkovou skříní”, tak z FVE mimo bytový dům. Dodávky z FVE mimo by poplatkům podléhat měly, v rámci bytového domu by měl zůstat zachován současný systém. Podrobnosti (a zda tomu tak bude) však budou v připravovaných pravidlech trhu s elektřinou.
Během prezentace jsem nejspíš zamotal současný a budoucí stav, za nepřesnost se omlouvám.
Alokační klič a %. Jsou to % odpovídající podílu na investici do FVE?
Mohou ale nemusí být. Určení alokačního klíče je na dohodě.
Chtěla bych se zeptat na možnost sdílení elektřiny na stavební přípojky. Klient má na staveništích zřízené dlouhodobé stavební přípojky, na které by si chtěl sdílet elektřinu ze svých FVE. V případě že tato OM mají EAN, jsou připojeny do DS, je možné tyto stavební přípojky zapojit to sdílení? Pokud ano, jakým způsobem?
Zde bude záležet na formulaci souvisejících prováděcích předpisů. Zákon na takto detailní úrovni problematiku nerozlišuje.
U aktivního zákazníka není definován alokační klíč pro odběrná místa?
Je. I v případě aktivního zákazníka probíhá sdílení na základě alokačního klíče.
Můžete více rozvést téma "skupin sdílení"? Co vše by se mělo/mohlo při sestavení skupin sdílení respektovat? Slyšeli jsme že Je to pravidlo max. 5 výroben na 1 OM, časování výroby a spotřeby… je možné pro různé skupiny sdílení nastavit různou např. cenu sdílené energie? Co dalšího by nám skupiny sdílení od sebe mohlo odlišovat?
Zde bude záležet na tom, zda problematiku nějak upraví prováděcí předpisy. Omezení o kterých víme zazněla v prezentaci; zda budou i další ukáže až čas. Obecně bych si dokázal představit i možnost různé ceny pro různé skupiny. Nemělo by však jít o libovůli; spolek i družstvo je založeno na zásadě rovnosti členů. Vždy bych proto velmi vážil, zda jsou pro rozdíl objektivní důvody. Pokud by z objektivních důvodů dávalo smysl vytvořit skupinu sdílení např. pouze z právnických osob, tak i toto by zřejmě obstálo. Bude ale vždy záležet na konkrétních okolnostech konkrétního případu.
Domnívám se, že skupina sdílení by měla být primárně formována tak, aby výroba pokryla v co největší míře spotřebu. Bude proto záležet na struktuře členské základny. Jinak se budou formovat skupiny čítající větší množství malých FVE, jinak bude vypadat skupina zahrnující jednu velkou pozemní FVE o výkonu desítek MWp.
V jakém stavu je, prosím, aktuálně stav novely vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou, kde je omezen počet výroben ve skupině sdílení? V platném znění (i dosud neúčinném) jsem toto omezení nenalezla. Z čeho, prosím, vyplývá?
Dle našich informací se připravuje, ale nevím, v jaké konkrétní fázi to je.
V otázce narážíte na max 5 výroben na jedno odběrné místo, nikde to není, ale upravují se na to softwary pro energetické datové centrum, a právě v těch nových pravidlech trhu s energiemi by to mělo být.
Sčítají se příjmy za prodej přebytků a za sdílení?
Ano, sčítají. Právě to, že nejen prodej přebytku a sdílení.. to je totiž to, daňové předpisy nebo zákon o zadávání veřejných zakázek a podobné další specifické zákony sdílení jako pojem neznají, takže je třeba na to nahlížet tak, co je tomu nejblíž, a tady v zásadě není důvod, proč by se příjmy nesčítaly.
Dotační tituly tedy nepodporují stavbu výroben pro komunitní energetiku když omezují rezervovaným výkonem?
To takto nelze říct. Ty dotační tituly jsou navázány na výkon dle smlouvy o připojení. A je úplně jedno, jestli FVE následně bude nebo nebude v komunitě. Jde tam o to, jakou smlouvu uzavřete s provozovatelem distribuční soustavy.
Naopak, například výzva na pilotní projekty k zakládání komunit, kde aktuálně probíhá druhé kolo, směřovala k tomu, aby byly komunity a jejich zakládání podporovány.
Pokud nemám povolené přetoky do sítě, pak se mohu zapojit se svojí vyprodukovanou el. energií mezi aktivní zákazníky (využívající DS), nebo ne?
Můžete se zapojit jako místo spotřeby, nikoli jako výrobce. Jako výrobce byste používal kapacitu sítě, kterou nemáte povolenou od provozovatele distribuční soustavy. Proto by Vám nemělo být sdílení umožněno “aktivně”.
Dle dřívějších vyjádření GŘC je výrobce povinen platit daň z elektřiny od 30 kW instalovaného výkonu výrobny. Platí to stále nebo se daň platí až od 50 kW, jak zde bylo sděleno?
Na úvod doplním, že instalovaný výkon je jen jednou z podmínek. K tomu viz čl. LXXIV § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 261/2007 Sb.:
“od daně z elektřiny je osvobozena elektřina ekologicky šetrná vyrobená v odběrných místech podle energetického zákona, pokud je v těchto odběrných místech současně spotřebována nebo je sdílena výrobcem elektřiny, který není držitelem licence na výrobu elektřiny, do jiného odběrného místa podle energetického zákona a instalovaný výkon výrobny elektřiny podle energetického zákona nepřesahuje 50 kW”
Jde o důsledek novely zákona účinný od 1. 1. 2024. Stanovisko GFŘ není aktuální.
Je, prosím, možné sdílet elektřinu v rámci společenství jak s využitím, tak i bez využití distribuční sítě (tj. mít ve společenství jak byty propojené hlavní domovní skříní, tak nemovitosti mimo)?
Ano, možných variant by mělo být více. Určitě bude možné do sdílení zapojit i odběrné místo, které je místem připojení soustavy mikrogrid, i místa mimo hlavní domovní skříň. Jinak by nebyl naplněn smysl komunity. Otázkou zůstává, zda budou byty pod jednou hlavní domovní skříní považovány z pohledu limitu velikosti skupiny sdílení za 1 místo. V případě aktivního zákazníka zákon obsahuje formualci “Nejedná-li se o předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst.“ Z tohoto dovozujeme, že pro limit velikosti skupiny aktivního zákazníka by dané připojení mělo být bráno jako jedno místo. Pro energetické komunity však zákon obdobné pravidlo neobsahuje. Uvidíme proto, co bude obsahem souvisejícících předpisů.
Je potřeba licence pro FVE do 50 kWp, která bude na komerční nemovitosti, kdy výroba bude ve většině spotřebovaná nájemcem za "úplatu"?
Z posledního stanoviska ERÚ k možnostem přeúčtování energie bych dovozoval, že nikoli. ERÚ v zásadě uvádí, že dodávky elektřiny v souvislosti s nájmem jdou mimo jeho kompetenci.
Osobně mám za to, že je nutné rozlišit situaci, kdy provozovatelem FVE bude pronajímatel, od stavu kdy půjde o dva rozdílné subjekty. V případě rozdělení subjektů bych se spíš klonil k závěru, že jde o samostatné podnikání, tedy k potřebě licence. Pokud je pronajímatel totžný s provozovatele, pak bych se spíš klonil k tomu, že licence není potřeba, neboť je více propojená s nájemním vztahem.
Pokud dotační tituly omezují instalovaný výkon pomocí rezervovaného výkonu tak tím dochází k omezení možnosti sdílení. Jaké doporučujete financování zdroje pro ES, když ES bude využívat sdílení komunitě přes DS a ze současných dotačních titulů nebude možné je v takové podobě finacovat?
Souhlasím s tím, že dotační tituly omezují sdílení, ale pouze nepřímo. Cílem dotací je ulehčit distribučním soustavám, nikoli omezit sdílení. V případě FVE je navíc nutné si uvědomit, že špičkový výkon výroby je dán pouze v určité části dne. Podmínku dotace lze splnit i vhodnou akumulací energie; akumulaci by pak bylo možné využít ke sdílení v době, kdy nebude výroba dostatečná.
Doporučení financování je pak značně individuální. Objevují se případy soukromých investorů, kteří mají zájem o zapojení se do komunitní energetiky, uvažovat by šlo o úvěrovém financování (objevují se i dotační tituly nabízející úvěry), případně o financování formou vkladů členů komunity.