Zásady pro spolupráci s investory je nutné aktualizovat. Od července totiž hrozí, že nebudou platné
- 05. 04. 2024
- Články > Stavební právo a územní plánování
Zásady pro spolupráci s investory se prosazují v řadě obcí a měst jako užitečný právní nástroj pro nastavení udržitelného rozvoje. O zkušenostech s jejich využíváním, dopadu smysluplného plánování měst na jejich ekonomiku i o tom, jak Zásady ovlivní nový stavební zákon promluvili zástupci měst a stakeholdeři v dubnu v pražském Green Table. Na pracovním brunchi pořádaném platformou Chytré město a investor a Národní sítí zdravých měst se sešli nad tématy spojenými s výstavbou a tím, jak k ní přistupovat co nejlépe.
Po boomu zájmu pražských developerů o výstavbu se pro využívání Zásad pro spolupráci s investory rozhodli v Týnci nad Sázavou. „Teprve následná praxe ale ukázala, jak důležité je mít jasně vymezené konkrétní pojmy – kdo je investor a co je investiční záměr. My jsme se rozhodli, že fyzické osoby, které staví jednu bytovou jednotku investorem nejsou,” uvedl týnecký starosta Martin Kadrnožka.
Zcela klíčové je podle něj pro nastavení kvalitní výstavby stanovit regulace a priority v území, určit prioritní pozemky pro rozvoj území, vydat Zásady pro spolupráci s investory a transparentně vyhodnotit prosperitu města.
Jednou z možností, jak využít pozemky v obci pro rozvoj dostupného rezidenčního nebo například seniorského bydlení, jsou bytová družstva. Právě na ně a spolupráci s obcemi se specializuje společnost BDSO. „Obec nemusí nic investovat ani nést záruky. Můžeme zařídit problematiku družstevnictví, připravit projektovou dokumentaci, založení družstva i bytových domů. Město pak vstupuje do družstva a za hodnotu pozemků, na kterých výstavba proběhne, získá hodnotu bytů,” uvedl manažer společnosti Josef Sikyta.
Na to, jak vhodně nastavit městské plánování tak, aby se rozvíjelo ekonomicky smysluplně, se zaměřuje urbánní ekonom Vít Zeman, který spolupracuje s Frank Bold Advokáty. „V našich analýzách zjišťujeme, že za posledních 30 let prodělala města obrovské znehodnocení. V části z nich přitom zjišťujeme, že v okolí centra žije jen 30 obyvatel na hektar. Aby ale město fungovalo a bylo živé, což chtějí většinou všichni, je potřeba, aby byla hustota 100 obyvatel na hektar,” popsal. Stejně důležité jako promyšlení toho, jak bude obec nebo město k rozvoji svého území přistupovat, je podle něj také zachování kontinuity tohoto přístupu.
Inspiraci ze zahraničí přinesla na setkání Birgit Russen, programová ředitelka norského inovačního programu Future Built, jehož cílem je ukázat, jak lze utvářet udržitelná a atraktivní města s nulovými emisemi.
Vlastní metodiku pro takový rozvoj města má Praha. I tu je, stejně jako Zásady pro spolupráci s investory, nutné adaptovat na nový stavební zákon, který bude plně účinný od 1. července letošního roku. Právě na této aktualizaci už se v hlavním městě pracuje.
„V nové metodice budou obsaženy také zkušenosti z dosavadních jednání, návrh vypořádání námitek k původní metodice, aktualizace na veřejnoprávní pojetí smluv, doplnění ohledně toho, kdy do procesu vstupuje magistrát a jeho odbory i urbanistický pohled. Součástí budou také upravené vzorové smlouvy,” popsal Filip Foglar, ředitel odboru územního rozvoje Magistrátu hlavního města Prahy.
Novinkou, kterou nový stavební zákon přináší, jsou vedle veřejnoprávního charakteru smluv uzavíraných mezi obcí a investory především podmiňovací smlouvy. „To je situace, kdy lze dát vložit do konkrétního území územního plánu podmínku a jejím prostřednictvím nastavit, jaký základní obsah bude taková smlouva mít. Na takovém území pak nebude možné stavět, dokud se tato podmínka nesplní,” uvedl vedoucí advokát Tomasz Heczko z kanceláře Frank Bold Advokáti.
Jak se na příspěvky v rámci smluv, které uzavírají obce s investory, dívají sami investoři, přiblížil Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů. Podle něj mnoho obcí neví, o jakou částku si v rámci příspěvku říct a problematické je také nefinanční plnění. „Nejcennější je na uzavíraných dohodách to, že mezi oběma stranami díky nim vzniká partnerství. Uzavře se původně antagonický vztah mezi nimi a stává se z něj spíše spolupráce. A současně investor, který si může přečíst Zásady ví dopředu, do čeho jde. To doporučujeme všem obcím, aby stavebníci věděli, s jakými podmínkami se bude setkávat,” řekl.
>>> Iva Hájková, Národní síť zdravých měst: Participace měst
>>> Birgit Rusten, Future Built: Dobrá praxe v oblasti spolupráce měst a investorů v Norsku
>>> Martin Kadrnožka, starosta Týnce n. Sázavou: Zkušenosti s nastavením spolupráce s investory
>>> Josef Sikyta, zástupce BDSO: Přínosy družstevní formy bydlení. Příklady praxe
>>> Vít Zeman, konzultant Frank Bold Advokáti: Analýza potenciálu území jako předpoklad pro rozvoj
>>> Petr Hlaváček a Filip Foglar, Magistrát hlavního města Prahy: Aktuální praxe Magistrátu
>>> Tomáš Kadeřábek, Asociace developerů: Spolupráce měst a investorů z pohledu developmentu
Cílem platformy Chytré město a investor je sdílení know-how a dobré praxe samospráv a investorů v oblasti aktuálních modelů spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Klademe důraz na zelená a úsporná řešení včetně decentralizované výroby energií, boření mýtů a vyvracení stereotypů. Usilujeme o propojování stakeholderů s cílem vzájemně pochopit potřeby a požadavky všech stran.