Věcný záměr nového stavebního zákona v 9 bodech

Vláda připravuje nový stavební zákon, jehož hlavní ambicí je urychlit povolování staveb. Zákon je aktuálně ve stavu návrhu věcného záměru, který prošel připomínkovým řízením a v řádu týdnů by o něm měla rozhodnout vláda. Zde jsou hlavní body návrhu:

1. Nová soustava stavebních úřadů

Návrh počítá se zásadní změnou uspořádání stavebních úřadů. Má vzniknout speciální jednotná soustava stavebních úřadů, vyňatých z přenesené působnosti obcí a krajů. Jejich nadřízeným orgánem má být Nejvyšší stavební úřad. Cílem této poměrně zásadní změny je jednak zjednodušit systém stavebních úřadů, kde vedle městských a krajských existuje i řada „speciálních“ stavebních úřadů pro různé typy staveb, jednak také předcházet systémové podjatosti u úředníků městských a krajských úřadů. Ti často nerozhodují nezávisle na zájmech obce nebo kraje a také jejich odbornost je velmi různorodá. To vše by měla podle návrhu vyřešit nová soustava stavebních úřadů s jednotným metodickým vedením.

Návrh podle našeho názoru může napomoci řešení problému systémové podjatosti a v delším časovém horizontu vést i k vyšší kompetentnosti úředníků díky jednotnému metodickému vedení. Sám o sobě však nedokáže vyřešit problém nedostatku kvalifikovaných úředníků.

2. Změny v postavení dotčených orgánů

Návrh počítá s radikálním omezením účasti dotčených orgánů na povolovacím řízení podle tohoto klíče:

a) Část dotčených orgánů zcela ztratí možnost vydávat závazná stanoviska ke stavebním záměrům. Namísto nich by měl věc posuzovat přímo stavební úřad. To by se mělo týkat například následujících agend:

• památková péče
• ochrana přírody a krajiny, lesa, vody, ovzduší
• ochrana zemědělského půdního fondu
• odpady
• chemické látky
• pozemní komunikace
• požární ochrana
• ochrana veřejného zdraví

b) Zbývající část dotčených orgánů bude i nadále mít možnost se k záměrům vyjadřovat, ale pouze nezávazně. Stavební úřad se  nebude muset jejich stanoviskem řídit.

Jak vyplývá z připomínkového řízení, k tomuto bodu se staví značně kriticky velká část oslovených institucí. I my jsme toho názoru, že pokud zákon vyžaduje, aby kompetentní úředník ověřil, zda je záměr přijatelný s ohledem na ochranu určitého veřejného zájmu, musí být výsledek takového ověření závazný. Není možné, aby byl překonán úvahou úředníka stavebního úřadu, který v příslušné oblasti není kompetentní. Na druhé straně je nepochybné, že stávající systém potřebuje zjednodušit. Řešením může dle našeho názoru být integrace co největšího množství dnešních závazných stanovisek do jednotného podkladového aktu, závazného pro stavební úřad.

3.  Jednotné povolovací řízení

Jednotné řizení má v sobě podle návrhu MMR integrovat dnešní územní řízení či jeho alternativy, stavební řízení či jeho alternativy, posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), řízení podle zákona o integrované prevenci a další řízení o vydávání závazných stanovisek podle složkových zákonů. Tuto myšlenku v obecné rovině považujeme za správnou. Otázkou je její konkrétní provedení, zejména způsob integrace závazných stanovisek (viz bod 2).

4. Automatické rozhodování

Skutečnost, že stavební úřady často nedodržují zákonné lhůty, chce MMR řešit tím, že pro závazná stanoviska a také pro konečné rozhodnutí stavebního úřadu by měly existovat nepřekročitelné lhůty. Po jejich uplynutí by záměr byl automaticky povolen, a to i v případě, že by například měl zásadní vady v bezpečnosti, ohrožoval nebo nadměrně obtěžoval okolí, nerespektoval územní plán a podobně. Podle našeho názoru nejde o vhodné řešení, na jeho problematičnost upozornila i řada připomínkových míst. Návrh na automatické rozhodování směřuje k odosobnění veřejné správy a jeho zavedení by motivovalo úředníky k tomu, aby de facto nevykonávali svou práci.

5. Souhlas vlastníků není nutný

Stavební úřad by se podle návrhu MMR vůbec nezabýval soukromoprávními námitkami dotčených vlastníků. Zároveň by nebylo nutné dokládat souhlas vlastníka pozemku, na kterém chce investor stavět. Mělo by se automaticky za to, že vlastník souhlasí, a teprve když by vznesl námitky v rámci řízení o povolení stavby, vznikla by stavebníkovi povinnost doložit jeho souhlas.

K tomuto bodu návrhu se ve Frank Bold stavíme kriticky. Není podle nás možné připustit povolování staveb na cizích pozemcích bez výslovného souhlasu jejich vlastníků (mimo případy, kdy je přípustné vyvlastnění). Takové řešení by zakládalo buď nepřijatelné zásahy do práv těch vlastníků, kteří by si nemohli dovolit vedení následného soudního sporu před civilním soudem, nebo naopak vznik zcela zbytečných sporů, zatěžujících v konečném důsledku samotného investora.

6. Odstranění nepovolené stavby

„Černé stavby” se u nás zřídkakdy odstraňují. Stavební úřady je téměř vždy dodatečně povolí. MMR tomu chce učinit přítrž a navrhuje, že u staveb, kde nebylo vůbec vydáno rozhodnutí o povolení stavby, by už nebylo možné získat dodatečné povolení. Stavba by byla rovnou odstraněna. To je podle nás poměrně radikální řešení. Uměli bychom si představit kompromis spočívající v omezené možnosti dodatečného povolení pro výjimečné případy.

7. Změny v požadavcích na výstavbu

MMR navrhuje revidovat a zjednodušit požadavky na výstavbu a dokumentaci staveb jak ve stavebním právu, tak ve speciálních (složkových) předpisech. Dále také sjednotit všechny požadavky do stavebního zákona a jednoho podzákonného předpisu, zajistit bezplatnou přístupnost technických norem a omezit rozsah dokumentace předkládané stavebnímu úřadu pro povolení stavby.

Ve Frank Bold jsme toho názoru, že zjednodušení požadavků na rozsah a podrobnost stavební dokumentace je správnější přístup, než formálně zachovat náročné požadavky a zároveň „zreformovat” proces povolování tak, aby nemusely být v praxi dodržovány. Návrh věcného záměru není v tomto směru příliš konkrétní a bylo by vhodné ho ve spolupráci s odborníky na výstavbu podrobněji rozepsat tak, aby přinesl zjednodušení požadavků na dokumentaci, ale ne ohrožení bezpečnosti staveb a snížení ochrany jejich okolí.

8. Elektronizace stavební agendy

Podle návrhu má dojít k zavedení informačního systému a elektronického správního stavebních úřadů. Bude existovat možnost, resp. pro určité subjekty povinnost činit elektronická podání prostřednictvím interaktivních formulářů i vkládat dokumentaci a další podklady pro řízení do jednotného informačního systému.

9. Změny v soudním přezkumu územních plánů

Územní plány obcí a krajů by podle návrhu neměly být opatřením obecné povahy jako doposud, ale vyhláškou. Celostátní „územní rozvojový plán" by měl být vládním nařízením. Spolu s tím by se omezila možnost jejich soudního přezkumu. K rušení územního plánu by byl oprávněn pouze Ústavní soud na základě návrhu omezeného okruhu subjektů. Pro laika těžko pochopitelná změna by podle našeho názoru vedla k nežádoucímu snížení úrovně soudní ochrany jak individuálních práv, tak veřejných zájmů.

Podrobnější připomínky k tomuto bodu, stejně jako ke všem dalším, jsme během připomínkového řízení poslali autorům věcného záměru. Tvorbu stavebního zákona sledujeme a budeme o ní dál informovat.