Chybějící přepěťová ochrana u FVE: odpovědnost za škodu pohledem právníka

2:0 pro blesk

Zákazník, který si elektrárnu objednal, je společnost zabývající se výrobou automobilových součástek. Nechala si na střeše své výrobní haly a na přilehlých pozemcích vystavět FVE o výkonu 590 kWp. Ta však fungovala bezchybně jen pár let, než došlo k první škodní události - blesk během bouřky zničil několik měničů napětí a jejich výměna stála přes milion korun. Opravu FVE naštěstí proplatila pojišťovna. Druhou škodní událost podobného typu o rok později však už pojišťovna proplatit nechtěla: úder blesku tentokrát zničil nejen měniče (21 ks), ale i napájecí zdroje a kamery. Škoda za jeden a půl milionu korun byla tentokrát zaplacená téměř celá z kapsy klienta. 

Znalecký posudek, který si pojišťovna nechala vypracovat po druhé škodní události totiž odhalil, že FVE nesplňovala platné technické normy ČSN, konkrétně normu týkající se ochrany FVE před bleskem a přepětím. Zákazník logicky požadoval náhradu škody po zhotoviteli FVE, ten se však bránil tvrzením, že ochrana před bleskem a přepětím nebyla předmětem dodaného díla (FVE). Smlouva o dílo mezi zhotovitelem a objednatelem tuto otázku výslovně neupravovala. Kdo z nich měl tedy pravdu? 

Technické normy a smlouva o dílo  

V daném případě zhotovitel prokazatelně nedodržel normy ČSN, které regulují ochranu před bleskem a přepětím, a to konkrétně normu ČSN EN 62 305. Tato technická norma je přitom normou závaznou, protože na její použití odkazuje vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Parametry této technické normy tedy zhotovitel měl při zhotovení FVE vzít do úvahy a to bez ohledu na to, zda smlouva o dílo uzavřená mezi zhotovitelem a objednatelem odkazovala/neodkazovala na použití této technické normy.  

Podle obchodního zákoníku (tak jako i podle nového občanského zákoníku - NOZ) dále platí, že dílo musí být provedeno v takové jakosti, aby vyhovovalo účelu vymezenému ve smlouvě, jinak účelu obvyklému. „Zákazník si zhotovení FVE objednal u zhotovitele ''na klíč' z toho důvodu, že zhotovitel jako odborník v dané oblasti měl mít znalosti potřebné k tomu, aby FVE byla zhotovena v souladu se všemi právními předpisy a aplikovatelnými normami ČSN tak, aby byla schopna bezpečného a řádného provozu. Tak by to totiž očekával každý podnikatel objednávající si obdobný předmět plnění,“ dodává k aktuální právní úpravě advokát Martin Maňák, který na případu pracoval. 

„I pokud smlouva o dodávce FVE nespecifikuje přímo, kterým normám ČSN má FVE vyhovovat, musí zhotovitel jako profesionál v dané oblasti dodržet všechny normy ČSN, které upravují bezpečný a řádný provoz FVE. A to obzvláště za situace, když je závaznost těchto norem ČSN stanovena právními předpisy” vysvětluje Martin Maňák.

Skrytá vada díla 

Poté, co znalec pojišťovny vyhodnotil FVE jako neodpovídající technickým normám ČSN, pokusil se objednatel tuto vadu FVE reklamovat u zhotovitele a domoci se jednak nároků z vad FVE, jednak náhrady škody způsobené těmito vadami. Odpověď zhotovitele ale byla zamítavá. Přesto se objednatel nakonec domohl slevy z ceny FVE i náhrady veškeré škody způsobené vadami FVE. Rozhodce totiž správně vyhodnotil vadu FVE (spočívající v odchylce od technických norem) jako skrytou vadu.

Chybějící hromosvod - čí je to problém? 

Část FVE se nacházela na střeše výrobní haly opatřené starším hromosvodem, část na pozemku, zcela bez ochrany proti přímému úderu blesku. Zhotovitel, který FVE nijak nezajistil proti přímému úderu blesku, se hájil mimo jiné tím, že střecha již před instalací FVE byla opatřena hromosvodem a za stav tohoto hromosvodu odpovídal objednatel. 

Ve smlouvě tato skutečnost podle něj byla ošetřena větou o „stavební připravenosti” místa pro zhotovení FVE. Zároveň však zhotovitel objednatele nijak neinstruoval stran toho, jak přesně by místo mělo být ke stavbě FVE připraveno, ani jej neupozornil, že je k instalaci FVE nevhodné. 

Rozhodce proto jeho argumentaci zamítl s tím, že kdo podniká v oboru elektrotechniky, od toho zákazníci mají právo očekávat, že bude jednat se znalostí a pečlivostí spojenou s odborností v tomto oboru a že je tedy například upozorní na skutečnost, že instalace elektrického zařízení odporuje bezpečnosti (§ 5 odst 1 NOZ).

Jak se vyhnout podobnému sporu? 

Objednatel měl sice smůlu na zhotovitele FVE, ale naštěstí se nám podařilo pro něj slevu z ceny FVE a náhradu veškeré škody vymoci. Mnoho jiných zákazníků se však do podobných sporů dostává dnes a denně. Jaké jsou preventivní kroky, aby podobný spor vůbec nenastal? 

• Důkladně prověřit FVE při přebírání. Moment převzetí díla je zcela zásadní, neboť při něm zákazník má jedinou jistou možnost upozornit na zjevné vady díla a požadovat jejich nápravu. (Podrobněji v článku Odstoupení od smlouvy o dílo podle NOZ).
• Přebírat dílo za přítomnosti odborníka, který odhalí nejen zjevné, ale i skryté vady (soulad s projektem a normami ČSN).
• Komunikovat se zhotovitelem, pojišťovnou a znalci písemně (ne jen po telefonu), protože záznamy komunikace mohou soudu nejlépe prokázat skutkový stav.
• Od zjištění vad FVE nebo od vzniku škody ihned využívat právní služby advokáta, který pomůže dílo správně reklamovat a následně navrhne postup vymáhání slevy z ceny díla a náhrady škody, pokud je zhotovitel nebude chtít dobrovolně uhradit. Zároveň pomůže vyhnout se častým chybám, např. opožděná reklamace díla, nedodržení podmínek reklamace stanovených ve smlouvě o dílo, atd.

Videokurz: Plánujete fotovoltaickou elektrárnu nebo připravujete její instalaci?

Praktické tipy a rady ohledně toho, co zvážit už na začátku projektu, na co si dát pozor u dodavatelů a jak postupovat při realizaci, zjistíte v našem  unikátním videokurzu.

Koupit kurz