Rozhovor s Filipem Nečasem o výjimkách z působnosti kontrol překompenzace

V roce 2019 dojde masívním kontrolám překompenzace vyplácené podpory (KPVP) pro majitele fotovoltaických elektráren (FVE) a dalších OZE. Co je důvodem KPVP? Kolik projektů OZE bude podrobeno KPVP?

KPVP jsou zaváděny jako forma plnění závazků České republiky, ke kterým se zavázala v rámci tzv. notifikačních rozhodnutí Komise o provozní podpoře výroby elektřiny z OZE ve výrobnách uvedených do provozu v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2015. Jedná se tedy o závazky zavedení kontrol tzv. překompenzace podpory, což je nežádoucí jev, kdy vyplácení dotací již od určitého okamžiku neslouží k nápravě poruchy trhu, nýbrž toliko ke generování či zvyšování zisku příjemce.

Podle materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu a na základě údajů poskytnutých operátorem trhu by se mělo KPVP týkat 3 349 výroben elektřiny. Očekává se však, že ve smyslu skutečné individuální KPVP proběhne postupně kontrola jen u cca 726 výroben. Ostatní výrobny budou dotčeny toliko v rámci namátkového monitoringu reprezentativního vzorku výroben. Uvedené počty jsou však orientační.

Na trhu v České republice působí řada různých typů OZE, které mají zcela odlišnou ekonomiku a také výnosnost. Existuje již jasná metodika, která jasně stanoví, jak se pozná překompenzace?

Zatím je jasné, že stav tzv. překompenzace bude odvozován z hodnoty IRR projektu. Podrobnosti o průběhu kontrolní činnosti a o tom, jaké náklady budou do výpočtu zahrnovány, by měla stanovit až prováděcí vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, jejíž vydání předpokládáme v průběhu příštího roku.

Jaké je jednoznačné kritérium pro provádění KPVP - je jím limit 200 000 EUR? Pokud daný ekonomický subjekt provozuje více menších OZE, které splňují výše uvedený limit jednotlivě, ale v kumulaci podpora překročí tento limit, jak bude stát postupovat v tomto případě při KPVP?

V prvé řadě se musí jednat o výrobny uvedené do provozu v letech, které jsou předmětem notifikačních rozhodnutí, tj. jedná se o výrobny elektřiny z OZE uvedené do provozu v období let 2006 až 2015. Pokud ekonomický subjekt takovou výrobnu provozuje, může být z působnosti KPVP vyňat, pokud se jím přijímaná provozní podpora výroby elektřiny z OZE vejde do limitu částky 200 0000 EUR za poslední tři roky. Například v případě, že takový ekonomický subjekt výrobna pobírá ročně provozní podporu výroby elektřiny z OZE ve výši 1 300 000 Kč a nepobírá žádnou další podporu v režimu tzv. podpory de minimis, pak se ho KPVP nebudou týkat.

Oprava: podle informací MPO z 15. ledna se limit 200 000 EUR nebude vztahovat na podnik (příjemce podpory), ale na výrobnu. Více: Aktuální informace o KPVP.

Uvedený limit se nevztahuje samostatně na každou výrobnu, nýbrž je vázán na příjemce podpory (podnik). Pokud tedy ekonomický subjekt provozuje více menších výroben, které každá jednotlivě uvedený limit splňuje, ale v kumulaci je limit překročen, pak na sebe nemůže uvedenou výjimku z KPVP uplatnit.

Podnikem se však nerozumí pouze výrobce samotný, ale také například další jím ovládané osoby. Platí tedy, že se daný výrobce i všechny jemu takto spřízněné osoby musí vejít společně do jediného limitu 200 000 EUR. To bude hrát roli především v případě holdingových a koncernových struktur.

Evropská komise zcela jasně kritizuje souběh provozní a investiční podpory. K tomuto došlo v případě některých provozovatelů FVE a současně u mnoha provozovatelů jiných OZE (zejména bioplynové stanice). Jak se mohou tito provozovatelé OZE bránit proti důsledkům KPVP? Budou muset vracet dokonce podporu, která překročí stanovená kritéria pro KPVP? Mají vůbec šanci na obranu u mezinárodních arbitrážních soudu?

Činnost Státní energetické inspekce při provádění KPVP nebude nijak vybočovat z běžného rámce kontrolní činnosti. Bránit se lze tedy již v rámci prováděné KPVP tím, že bude důsledně dbáno na to, aby SEI vycházela pouze z podkladů, které se týkají předmětu KPVP, případně se proti nezákonnému postupu SEI bránit i v rámci protokolu o kontrole námitkami.

Následně by mělo probíhat standardní správní řízení. Kdo bude příslušný k tomuto správnímu řízení není definitivně ujasněno, mělo by se však jednat primárně o Státní energetickou inspekci. Proti rozhodnutím vydaným v tomto správním řízení budou přípustné řádné opravné prostředky podle správního řádu i soudní přezkum.

Pokud výrobci splňují podmínky pro zahájení řízení u mezinárodního arbitrážního soudu, pak samozřejmě šanci mít mohou. Jedná se fakticky o obdobný retroaktivní zásah do podpory jako v případě solárního odvodu. V prvé řadě však lze doporučit bránit se vnitrostátními prostředky. 

Rozhovor vyšel na serveru Solární novinky.