Jak bezpečně vyzkoušet novou technologii? S využitím opční smlouvy
- 03. 08. 2020
- Články > Právo ICT
Licenční smlouva je nejběžnější smlouvou, která se pro využití výsledků tvůrčí činnosti používá. Jejím cílem je umožnit využití výsledků jiným osobám než je majitel majetkových práv a současně zabránit jejich zneužití. Může se přitom jednat o předmět průmyslového vlastnictví jako je třeba patent nebo o autorské dílo. Licenční smlouvu však využijete také pro ochranu specifických typů, například databází.
Co je vždy nutné upravit v licenční smlouvě?
Základním znakem licence je, že jejím prostřednictvím se práva k duševnímu vlastnictví nepřevádějí na jinou osobu, licenční smlouva pouze umožňuje za úplatu jejich užití. Nabyvatel licence se často prostřednictvím licenční smlouvy snaží získat konkurenční výhodu na trhu, případně uspíšit vlastní vývoj nebo rozvoj výrobků.
V licenční smlouvě je zejména třeba jasně vymezit co přesně licenční smlouva chrání. Vhodné je přiložit k ní výkresy, čísla patentů, technologické předpisy a v některých případech autorských děl pak i celé dílo. Zcela přesně musí smlouva vymezit, zda se jedná o výhradní či nevýhradní licenci.
S výhradní licencí může její předmět užívat pouze nabyvatel. Ani vy jako poskytovatel její předmět dále užívat nemůžete. Naopak nevýhradní licence obvykle umožňuje poskytovateli pokračovat v neomezeném užívání a poskytování předmětu licence dalším nabyvatelům. Nabyvatelovy možnosti, co se týká užívání předmětu licence, jsou omezené a obvykle není oprávněn předmět licence poskytnout další osobě - udělit sublicenci. Pokud licenční smlouva přesně nestanovuje výhradnost, jedná se o licenci nevýhradní. Doporučujeme proto vždy posoudit rizika, která z typu licence plynou.
Dále je třeba licenci vymezit také časově, teritoriálně a množstevně. Podrobně je nutné definovat práva a povinnosti smluvních stran a případně smluvní pokuty za události, které mohou nastat v průběhu trvání smlouvy. Pro nabyvatele licence je zásadní i úprava postupu v případě, kdy dojde k zásahu do práv třetí osoby, případnou náhradu škody a odpovědnost za ni.
Odměna za licenci
Odměnou za licenci může být jednorázová platba předem definovanou částkou, procentní podíl z čistého zisku z prodejů (tzv. royalties) nebo kombinace těchto možností. Častým řešením, zejména v případě licenčních smluv uzavíraných se zahraniční společností, je stanovení tzv. milestones – milníků. Strany si mohou ujednat zaplacení určité částky nebo podílu například vždy v okamžiku, kdy počty prodejů překročí určitou hranici. V případě, že byla v průběhu spolupráce v minulosti uzavřena opční smlouva, je možné od ceny licence odečíst již zaplacenou úhradu za opci.
Speciální péči musíte věnovat licenčním smlouvám s mezinárodním prvkem, typicky tedy v případě, že je jedna ze stran je zahraniční subjekt. Minimem je v takovém případě dohodnout si právní řád a sudiště pro případ sporu. Zejména je však třeba pohlídat odlišnosti daného právního řádu z důvodu teritoriální povahy práva duševního vlastnictví.