Určovací žaloba: co dělat, když zápis v katastru neodpovídá skutečnosti
- 18. 08. 2016
- Články > Stavební právo a územní plánování
Jestliže se na vašem pozemku nachází vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002, které vám nepatří, ale musíte tolerovat jeho přítomnost a případnou údržbu, může se jednat o věcné břemeno, přestože není zapsané v katastru a přestože k jeho zřízení nebyl dán ze strany vlastníka pozemku souhlas. Zákon ovšem zároveň za takové věcné břemeno přiznává dotčeným vlastníkům finanční náhradu, pokud tato samozřejmě již nebyla vypořádána. O tuto náhradu lze ale žádat jen do konce tohoto roku (resp. přesně do 2. ledna 2019).
Tato skutečnost vyplývá z § 59a vodního zákona, podle kterého je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Cílem sledovaným touto úpravou je legalizace starých vodních děl a uvedení historicky vzniklého faktického stavu do souladu se stavem právním.
Vodní dílo jako věcné břemeno
Vodním dílem, které představuje věcné břemeno, může být například vodovod. Vodovodní vedení sice nemusí být zaneseno v katastru nemovitostí jako věcné břemeno, přesto však znaky věcného břemena splňuje, protože zákon o vodovodech a kanalizacích dává jeho vlastníkovi či provozovateli (vodohospodářské společnosti) za jistých podmínek právo vstupovat či vjíždět na pozemky, přes které vodovod vede, aby ho mohl udržovat v dobrém technickém stavu a provádět nutné stavební úpravy. Takové věcné břemeno se označuje za tzv. zákonné věcné břemeno. Představuje omezení vlastnického práva veřejnoprávního typu a za toto omezení náleží finanční náhrada.
Finanční náhrada však náleží i za kterékoliv jiné vodní dílo postavené před rokem 2002, za které ještě náhrada vyplacena nebyla a nebyla k němu ani uzavřena dohoda obou vlastníků, která by řešila odpovídající náhradu či jeho bezúplatné zřízení. V takovém případě by samozřejmě nebylo možné otázku odpovídající náhrady znovu otvírat.
Pro úplnost dále upozorňujeme, že existence vodního díla na pozemku nepředstavuje omezení vlastnických práv dotčeného vlastníka pouze s ohledem na povinnost strpět údržbu tohoto vodního díla, ale ovlivňuje i jeho vlastní možnost nakládání s pozemkem. Dle § 23 zákona o vodovodech a kanalizacích se totiž k bezprostřední ochraně vodovodních řadů před poškozením vymezují ochranná pásma vodovodních řadů, ve kterých je umisťování staveb, provádění terénních úprav a sázení stromů podmíněno písemným souhlasem vlastníka, případně provozovatele vodovodu.
Časové omezení pro finanční náhradu
Nárok na finanční náhradu vyplývá z vodního zákona, konkrétně z jeho novely účinné od roku 2014 a týká se vodních děl vzniklých před rokem 2002. Proč právě před rokem 2002? V tomto roce vstoupil vodní zákon v účinnost a nově vzniklá vodní díla se tedy řídí jeho ustanoveními, včetně ustanovení o náhradě za strpení vodního díla na pozemku. Úprava nároku na náhrady za strpění starších vodních děl se však do zákona dostala až dodatečně.
Od 1. ledna 2014 běžela dvouletá lhůta, v níž se měli vlastníci starších vodních děl dohodnout s vlastníky pozemků, na nichž se vodní díla nacházejí, o náhradě. Jestliže taková dohoda nebyla uzavřena do uplynutí lhůty, tedy do 1. ledna 2016, může o ní ještě dodatečně rozhodnout soud. Nárok na náhradu však lze uplatnit jen po dobu tří let, tedy do 2. ledna 2019, proto doporučujeme neváhat. Jestli máte pochybnost, zda se vás nárok týká, nebo ho chcete uplatnit, rádi vám poradíme.
Více o naší nabídce z oblasti stavebního práva