Unucka: Odchod od uhlí Moravskoslezský kraj zvládne, překážky jsou papírové

Rozhovor přinášíme v rámci cyklu Bold Future, ve kterém se zaměřujeme na oblast moderní energetiky, zelené investice a udržitelné stavitelství. Více se dočtete i v našem e-booku.

Zvládne kraj ukončení spalování uhlí?

Nechali jsme si zpracovat dopadovou studii a odpověď zní: ano, bezesporu zvládne. Byly pochyby o délce přechodného období, protože do toho se nám plete ještě konec OKD. Náš kraj je totiž atypický v tom, že jako jediný kraj v ČR spaluje pouze černé uhlí a byl téměř stoprocentně závislý na tom, co se těží v OKD.  Musíme se tedy vyrovnat s koncem spalování uhlí i s koncem těžby. A i kdybychom se na hlavu stavěli, nejsme schopni od uhlí odejít dřív než v roce 2027, protože něčím se topit musí.

Jakými zdroji je tedy podle studie možné uhlí nahradit?

V podstatě jediné, čím je možné uhlí nahradit, je plyn. Je ale problém, že k teplárnám, tam kde jsou, žádné trubky nevedou. A přivést je tam není možné hned. My jsme si spočítali, že v našem kraji to bude trvat do roku 2027. Do tohoto roku je nutné spalovat uhlí, jinak lidi zmrznou. Sázeli jsme v té studii na jádro a velmi podrobně jsme zkoumali, jestli by nebylo lepší podržet uhelné zdroje do roku 2030, protože v té době bychom už tu mohli mít jaderné reaktory, ale ukázalo se, že to možné není. První reaktor tu totiž bude v roce 2045, dřív ne. Takže nejprve nahradíme uhlí plynem a následně jádrem.

Jakým největším překážkám budete čelit, pokud chcete upustit od spalování uhlí?

Překážky jsou papírové, protože vykopat díru pro trubku znamená stavební povolení, výkupy pozemků, případné vyvlastňování. Ten proces prostě trvá. A pak je samozřejmě ta filozofická otázka: co bude potom? Bude v Evropě energetika úplně decentralizovaná? ČR je na tom přitom úplně jinak než zbytek Evropy tím, že využíváme sídliště, kde si těžko lze představit, že si každý vchod postaví svou kotelnu, protože tam by se lidé kvůli spalinám z komínů udusili. Určitě tedy není cesta decentralizovat tak, aby byl plyn ve městech použit tímto způsobem.

Jaké kroky k ukončení uhlí vás čekají v roce 2022?

Letos to bude zejména o přípravě, jak transformaci udělat. Kde se energetika decentralizuje a kde vzniknou komunitní centra, která bohužel dnes nemají oporu v legislativě. Právě ve spolupráci s Frank Bold připravujeme legislativní kroky. Letošní rok je také o přípravě projektových žádostí do Modernizačního fondu, který je zřízený právě proto, aby nám s transformací pomohl.

Na jakých konkrétních projektech v kraji pracujete?

Důležitá věc kromě přechodu k jiným zdrojům vytápění je revitalizace krajiny po těžbě. Dvě stě let stát žil z toho, že se u nás těžilo a teď je potřeba to Karvinsku vrátit. K této přeměně jsou určené různé projekty, od těch klasických, jako cyklostezky, využití vodních nádrží, ze kterých můžou být rybníky, například Karvinské moře. V Německu už řeší co s krajinou po těžbě uhlí 50 let, zatímco my to musíme stihnout za rok. Že OKD krachne a nebude se těžit se vědělo už v roce 2017, ale Andrej Babiš prohlásil, že se bude těžit až do roku 2030, takže ty projekty se jednoduše zahodily. Proto jsme teď v situaci, kdy jsou peníze, ale nejsou projekty ve fázi územního rozhodnutí.

Jak tedy řešíte vznik projektů?

Kraj se v tom hodně angažuje, protože se na to nemůžeme dívat z pohledu jednoho města, ale trochu seshora, abychom zjistili kde mají být cyklostezky, rybníky, muzea. Proto vznikla krajská agentura Moravskoslezské investice a development, která se pokouší koordinovat nápady, vznikl projekt POHO2030, což je Pohornická krajina 2030, kde se koncentrují jednotlivé nápady. Jeden z našich projektů je EDEN, což bude nová fakulta na Slezské univerzitě, která by měla k dispozici skleníky vytápěné důlním teplem. Tam by se ověřovalo to, jak přistoupit k revitalizaci krajiny. Skleníky by umožnily výrazně zrychlit zkoušení různých nápadů a ověřit různé možnosti.

Vizualizace projektu EDEN

Jaké projekty plánujete podpořit při transformaci území?

Sešlo se asi 70 projektů a to rozhodování pro nás bylo složité. Polovina peněz proto půjde na třináct velkých projektů typu biochemická laboratoř u lékařské fakulty, energetický výzkum na VŠB, Vědecké knihovna v Ostravě, EDEN v Karviné. Druhá polovina půjde do menších projektů typu cyklostezka, oprava rybníka, oprava kapličky. Například v Ostravě se hrozně ujala Fajna dílna. To je workshopový prostor, kde jsou k dispozici soustruhy, frézy, 3D tiskárny. Lidi tam chodí a vyrábí si tam vše od blbostí až po praktické věci. Třeba i takové projekty chceme podporovat.

Chcete zjistit, jaké jsou aktuální trendy ve stavitelství a energetice?

Stáhněte si e-book Bold Future

Jsme experti na právní služby pro udržitelný rozvoj měst a obcí

Obraťte se na nás