Plotěný: projekty na využívání šedé vody brzdí chybějící vstřícná legislativa

Rozhovor přinášíme v rámci cyklu Bold Future, ve kterém se zaměřujeme na oblast moderní energetiky, zelené investice a udržitelné stavitelství. Více se dočtete i v našem e-booku.

ASIO funguje už téměř třicet let. Hlavním zaměřením firmy je úprava odpadních vod. Jak se proměňoval postoj k šetrnosti při nakládání s vodou, její recyklace a znovuvyužívání?

Ekologie nabývá na větším významu s tím, jak se zvyšuje životní úroveň. Dříve jsme se soustředili spíše na to, abychom neznečišťovali životní prostředí. Teď je pohled trošku jiný - měli bychom vodu spíše znovu využívat, dívat se na spotřebu energie při čištění, uhlíkovou stopu a tak dále. 

Lze srovnat přístup k znovuvyužívání šedé vody u nás a ve světě?

Když se podíváme směrem na západ, tak v Německu mají první předpisy o šedých vodách z roku 2006. Za nimi jsme tedy pozadu 15 let pozadu co se týká legislativy. U nás se stále tvrdí, že nemáme dostatek zkušenosti, abychom takovou legislativu vytvořili. Nebylo by možné ověřenou legislativu přeložit a převzít? Když se na druhou stranu podíváme, na Maďarsko nebo Rumunsko, tak tam to ještě ani téma není. Ale třeba v Chorvatsku to téma je, protože tam je nedostatek vody, a tak se problematika prakticky řeší a realizací přibývá.

Říkal jste, že u nás brzdí rozvoj projektů legislativa. Víte přesto o něčem zajímavém, co v České republice vzniklo?

Posun samozřejmě vidíme, i když je pomalý a někdy mu musí pomoct trošku partyzánština a nadšení konkrétních lidí. Nedávno jsme řešili poměrně velký domov důchodců v Ivančicích pro 100 lidí, kde se recykluje šedá voda nebo sociální zařízení pro Zetor. Je to případ od případu a akce se prosadí tam, kde má někdo silný pocit, že bychom se zkrátka měli chovat udržitelně. Potom to jde. Jako technik jsem vždycky podceňoval vzdělávací a propagační aktivity, ale funguje to tak, že dokud se něco nezmění v hlavách lidí, obor se dál nepohne. 

Vyžadovaným prvkem se stává modrozelená infrastruktura. Čím konkrétně se v souvislosti s ní zabýváte?

Snažíme se propagovat v této oblasti všechno, co vede k optimálnímu využití vody, včetně části zelených řešení. Máme proto připravené produkty, které slouží pro realizaci zeleně ať už se bavíme o propustných površích, kam by se mohla zasakovat srážková voda, speciálních podkladových vrstvách, aby ve vsakující se vodě nezůstávalo znečištění z aut nebo o svahových pytlích, na kterých je možné udělat ozelenění a vyřešit pomocí nich opěrnou zeď. Úplnou novinkou jsou potom umělé stromy, které ale samozřejmě tvoří jen doplněk k normálním stromům.

Zmínil jste váš koncept “chytrého stromu”. Jaké má skutečné přínosy pro město?

Hlavním cílem je mít ve městě zeleň a bránit tak vzniku tepelných ostrovů. Koncept vznikl jako reakce na praxi, kdy si architekti představovali, že na konkrétním náměstí by mohla být zeleň, jenže v tom místě vede  podzemní vedení, takže tam není možné zasadit strom. Proto kolegu napadla myšlenka vyrobit umělé stromy, vlastně to jsou nosiče popínavých rostlin. Tyto rostliny nemusí mít tak hluboké kořeny a je tedy možné je zasadit do nadzemních nádob tvořících součást stromu. Takové stromy se dají potom využít i třeba jako osvětlení nebo se na ně může dát vánoční osvětlení a mají i další možnosti.

Kromě umělého stromu jste známí také svým pivem z dešťovky. Na co jste tím chtěli upozornit?

Chtěli jsme poukázat na přístup české legislativy, pro kterou je i sebelíp vyčištěná odpadní voda - třeba i na úroveň pitné vody - pořád odpadní vodou a proto nemůže být potravinářskou surovinou. Takže zatímco třeba v Singapuru se hrdě hlásí k tomu, že vyčistili odpadní vodu a prodávají ji jako nejlepší pitnou vodu, tak u nás by se taková voda neměla využívat ani na závlahu třeba zemědělských pozemků. 

Vizualizace využití chytrého stromu v Singapuru

Kromě toho máte některé technologie patentované – například  systém podkladních vrstev pro zasakování vod z komunikací. 

Oproti minulosti teď legislativa preferuje zpomalení odtoku a případně i zasakování vody, ale samozřejmě je problematické, když jde o parkoviště, protože pak by voda mohla být znečištěná. Naše zasakovací rošty v kombinaci s podkladními vrstvami umožňují zachycení škodlivých látek a jejich postupné biologické odbourávání prostřednictvím různých mikroorganismů. 

Jaké další zajímavé technologie máte patentované?

Co je hodně zajímavé, je také recyklace bazénových vod. U veřejných bazénů bylo nutné část vody každý den odpustit a dopustit novou vodu. Podařilo se nám ve Žďáru nad Sázavou zrealizovat projekt, kdy se voda nevypouští do kanalizace, ale přes ultrafiltraci se přefiltruje a vrací se zpět. Denně se jedná o několik desítek kubíků teplé vody. Realizace tak podstatně šetří provozní náklady.

Jak se bude podle Vás přístup k čištění vody vyvíjet?

Když se podívám 10 roků nazpět, tak to tehdy i s hospodařením s dešťovými vodami bylo docela pesimistické, ale přístup se dost změnil a začala se měnit i legislativa. Věřím, že to tak bude i s dalšími prvky souvisejícími s udržitelností. Budeme tedy víc recyklovat, minimalizovat uhlíkovou stopu a doufám, že vývoj povede k další individualizaci řešení.

Uvažujete o vytvoření generelu projektů modrozelené infrastruktury?

Probereme s Vámi konkrétní možnosti a poradíme Vám nejvhodnější řešení pro obec. Propojíme Vás s těmi správnými partnery pro realizaci projektů nebo získání dotace na modrozelenou infrastrukturu.

Obraťte se na nás

Chcete zjistit, jaké jsou aktuální trendy ve stavitelství a energetice?

Stáhněte si e-book Bold future