Nezhyba: Metodika spoluúčasti investorů pomůže Praze k udržitelnému rozvoji
- 16. 03. 2022
- Články > Stavební právo a územní plánování
Pro rozvoj každého města je naprosto zásadní kvalitní územní plán. Územní plán je koncepční dokument, který zjednodušeně řečeno stanoví, kde se může stavět a za jakých podmínek a kde se naopak stavět nemůže - v hlavním městě tuto roli plní Metropolitní plán.
Každý nový územní plán - včetně Metropolitního plánu - přichází s určitou vlastní urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny a veřejné infrastruktury. I z toho důvodu nelze vyhovět všem dotčeným vlastníkům, na jejichž zájmy tyto koncepce mohou narážet. Proces pořizování územního plánu, zvlášť pro největší město v České republice, proto není vůbec snadný zejména v tom, aby se podařilo skloubit tyto koncepce s obrovskou řadou veřejných a soukromých zájmů, které se spolu v území střetávají. Výslednou podobu nového územního plánu pro Prahu však veřejnost přece jen ovlivnit může prostřednictvím námitek a připomínek, jejichž podání může vést k úpravě návrhu Metropolitního plánu.
Námitky či připomínky můžete podávat v rámci veřejného projednání návrhu Metropolitního plánu do 30. června 2022. Obojí se podávají Odboru územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy, a je možné je podat i elektronicky prostřednictvím online aplikace. Připomínky či námitky je možné podat také osobně v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Všem obyvatelům Prahy, zejména pak vlastníkům nemovitostí a všem stavebníkům doporučujeme najít si chvíli času, do návrhu Metropolitního plánu nahlédnout a zjistit, zda nepřináší do jejich lokality nějakou změnu, která by je mohla překvapit. To by byl dobrý důvod pro uplatnění námitky nebo připomínky.
Mezi námitkou a připomínkou je přitom zásadní rozdíl. Připomínku bere pořizovatel (tj. Magistrát hlavního města Prahy) na vědomí a při jejich vyhodnocení nemusí postupovat tak důsledně, jako v případě uplatnění námitky, o které musí rozhodnout, zda jí vyhovuje zcela nebo částečně, nebo ji zamítá, a své rozhodnutí musí také řádně odůvodnit. Námitky mohou uplatňovat vlastníci nemovitostí, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Ostatní subjekty uplatňují připomínky.
Podání námitek může pomoci například zachránit investici do pozemku developerům, kteří ho koupili pro své stavební projekty. Metropolitní plán přichází s novou a pružnější regulací území oproti stávajícímu územnímu plánu. V návrhu Metropolitního plánu se tedy může objevit zásadní změna funkčního využití těchto pozemků anebo úprava regulativů plochy, které by znemožnily realizaci projektu a tedy zmařily celou investici. To však může vlastník pozemků, v tomto případě developer, prostřednictvím podaných námitek zvrátit.
Příkladů, kdy pořizovatel vyhoví námitkám vlastníků, jsou stovky. A sami pak máme zkušenost z mnoha desítek jiných případů, kdy námitkám vlastníků, kterým vyhověno nebylo, dal nakonec za pravdu až soud, když zrušil územní plán v části, v níž nezákonně zasahoval do práv vlastníků. Ať již šlo o případy, kdy územní plán bránil v možnosti využívat pozemky, tak případy, kdy nějaká sousední plocha např. dopravního koridoru měla přinést neúměrnou zátěž a tzv. negativní imise v podobě hluku, prachu či vibrací.