Inženýrská síť na pozemku jako věcné břemeno
- 15. 12. 2015
- Články > Stavební právo a územní plánování
Provozovatelé
přenosové a distribuční soustavy elektřiny,
přepravné a distribuční soustavy plynu,
a držitel licence na rozvod tepelné energie
mají v souladu s energetickým zákonem právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech (nejčastěji pozemcích) svá zařízení, přetínat je potrubními trasami či vodiči, a umisťovat na nich vedení. Jak tzv. služebnost inženýrské sítě z právního hlediska funguje jsme popsali v jednom z našich starších článků.
Zřizování, obnova i údržba energetických zařízení jsou mnohdy spjaty s provozem těžké techniky a se zásahy do těchto cizích nemovitostí. Vlastník pozemku je činností provozovatele po určitou dobu omezen a často se dokonce stává, že dochází k jeho poškození.
Energetický zákon ukládá provozovatelům povinnost chovat se tak, aby byl vlastník nemovitosti co nejméně omezován a aby k zásahu docházelo pouze v nezbytně nutném rozsahu. Po skončení prací je pak také provozovatel povinen uvést nemovitost do původního stavu či do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání. Avšak to nemusí být vždy možné nebo se také jednoduše stane, že provozovatel své povinnosti odbyde. Co může vlastník nemovitosti v takové situaci dělat?
Zabránit provozovateli v jeho činnosti nelze, neboť existuje veřejný zájem na tom, aby energetická soustava řádně fungovala. Čeho se lze domáhat je však kompenzace formou peněžité náhrady.
Podle energetického zákona má totiž vlastník nebo uživatel nemovitosti právo na přiměřenou jednorázovou náhradu, pokud byl v důsledku výše popsané činnosti podstatně omezen v obvyklém užívání pozemku nebo mu vznikla újma na majetku. Podmínkou samozřejmě je, že škoda nebyla odstraněna, tedy že provozovatel neuvedl nemovitost do původního stavu či stavu odpovídajícímu jejímu účelu nebo užívání.
Zákon přiznává náhradu nejen vlastníkovi nemovitosti, ale i jejímu jinému oprávněnému uživateli – typicky jde o nájemce či např. osobu užívající pozemek na základě věcného břemene. Jednorázová náhrada se stanovuje podle zákona o oceňování majetku na základě znaleckého posudku.
Právo na náhradu se uplatňuje u provozovatele příslušné soustavy a je tak třeba učinit do 2 let od okamžiku, kdy k omezení nebo újmě došlo. Z právního hlediska se jedná o tzv. lhůtu objektivní, což znamená, že začne běžet i v případě, že o vzniku újmy poškozený (zatím) neví. Jestliže vlastník nebo uživatel právo na jednorázovou náhradu neuplatní včas, toto právo mu zanikne a nemůže se jej dále domáhat. To samozřejmě nevylučuje domáhat se v budoucnu náhrady za jinou újmu či omezení.
V případě sporu o okamžik vzniku omezení, či újmy by se pak řešením takovéhoto sporu zabýval soud.
Zajímavostí je, že až do novelizace v roce 2015 energetický zákon pro uplatnění práva na náhradu počítal se lhůtou 6 měsíců. Tato výrazně kratší lhůta se ovšem počítala až od okamžiku, kdy se poškozený o vzniku újmy či omezení dozvěděl.
Novela ovšem nestanovila, co dělat v případě poškozeného, kterému újma vznikla např. již v roce 2013, ale dozvěděl se o ní v roce 2017 – 6 měsíční lhůta již v novelizovaném znění energetického zákona není a nová dvouletá lhůta plynoucí od okamžiku vzniku újmy by v tomto případě již uplynula.
Dle našeho názoru (ve kterém se přikláníme k výkladu komentáře energetického zákona) by se délka a počátek běhu lhůty pro uplatnění nároku měly řídit právní úpravou účinnou v době, kdy k omezení nebo vzniku újmy došlo. Poškozený by tedy o svůj nárok na náhradu neměl přijít.
Pokud by Vám činností provozovatele energetické soustavy vznikla újma, byli jste ve výkonu svého vlastnického práva omezeni, nebo Vás třeba jen zajímalo, zda provozovatel postupoval v souladu se zákonem, neváhejte se na nás obrátit. S touto záležitostí Vám rádi pomůžeme.