Pavel Franc pro ČT o novele zákona o účetnictví
- 07. 12. 2016
- Články > Právo pro byznys
Společnost Apple nedávno dostala největší daňovou pokutu v historii EU. Bude pravděpodobně muset doplatit v přepočtu víc než 350 miliard korun za to, že si s Irskem dojednala daně nižší než jedno procento. Daňová optimalizace se opět vrací do centra pozornosti veřejnosti. V centru pozornosti zákonodárců je však už dlouho a rýsuje se hned několik způsobů, jak zákony postihnou neetické daňově optimalizační praktiky.
Již dnes jsme svědky vytváření vzájemně, i mezinárodně, propojených rejstříků, shromažďujících informace o obsahu a aktérech finančních transakcí. Příkladem budiž právě aktuální zavedení registru konečných vlastníků (ultimate beneficial owners) na základě Směrnice proti praní špinavých peněz, který má umožnit na národní úrovni rozkrýt konečného, přímého či nepřímého vlastníka společnosti.
Do obdobné kategorie spadá zavedení povinnosti poskytovatelů finančních služeb věnovat náležitou péči (due diligence) určitým typům finančních transakcí. Konkrétně budou mít povinnost rozkrýt účastníky fakticky až na úroveň fyzické osoby, případně ověřit samotnou dokumentaci a průběh smluvního vztahu. Podezřelé transakce pak budou reportovat pověřenému úřadu.
Dalším prvkem regulace je posilování přeshraniční spolupráce finančních zpravodajských útvarů. Zpravodajské útvary budou mít povinnost aktivně sdílet informace o podezřelých transakcích týkajících se vlastního i jiného členského státu, dále povinnost aktivně poskytovat informace na základě dotazu z třetí země, popřípadě je na základě takového dotazu vyžádat od finanční instituce.
Aktuální a především budoucí regulace se bude zaměřovat především na nejběžnější mechanismy, které lze k obcházení daňových povinností využít. Do budoucna tak můžeme očekávat zásadní omezování prostoru pro tzv. „treaty shopping“, neboli účelové zakládání firem v zemích s výhodnou smlouvou o dvojím zdanění k získání výhod z těchto smluv plynoucích. Lze očekávat, že regulace bude postavena zejména na zpřísňování podmínek pro uznání tzv. daňového domicilu a extenzivní interpretaci pojmů jako stálá provozovna.
Restriktivnější přístup a zvýšený zájem daňových úřadů lze také očekávat v oblasti cen vnitrokoncernových transakcí (transfer pricing). Zpřísnění pravidel pro daňovou uznatelnost nákladů lze přitom očekávat zejména u transakcí, kdy mateřská/dceřiná společnost transakcí fakticky nepodstupují obchodní riziko, neboť o transakci na obou stranách rozhoduje jeden a tentýž management.
S tím souvisí i zpřísňování pravidel pro daňovou uznatelnost nákladů vnitrokoncernového úvěrování. Aktuální návrh iniciativy BEPS (Base Erosion and Profit Shifting), který se od roku 2013 připravuje pod hlavičkou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, např. počítá s omezením daňové uznatelnosti pouze na čisté úroky, které budou navíc omezeny stropem na úrovni 1-30% hrubého zisku.
V dohledné době lze také očekávat posilování povinností v oblasti finančního reportingu, a to směrem k oddělenému národnímu (country-by-country) reportingu, které bude zobrazovat i klíčové ekonomické ukazatele aktivity společnosti (počet zaměstnanců, majetek, obchody….) spolu s realizovaným ziskem - tak aby bylo možné kontrolovat, zda vykázaná míra zisku zhruba odpovídá realitě činnosti společnosti v dané zemi.
Existuje i další oblastí, kde lze do budoucna očekávat zpřísňování pravidel. Půjde například o eliminaci principu tzv. nominee company, tedy společnosti, která sice jedná navenek formálně svým jménem, fakticky však je agentem jiné společnosti v jiné jurisdikci, kam plynou výnosy z realizovaných obchodů. Lze také čekat omezování využití tzv. patent box společností. Jedná se o účelově založené společnosti, které nevykazují fakticky žádnou činnost, pouze poskytují licence k nejrůznějšímu duševnímu vlastnictví svým spřízněným společnostem. Regulace se pravděpodobně dotkne také digitální ekonomiky (online služeb).
V neposlední řadě je možné, že postupně budou pře-jednávány i existující smlouvy o zamezení dvojího zdanění a odstraňovány z nich nejkřiklavější nerovnosti, které se k daňovému plánování využívají, případně možná dojde realizace myšlenka globální multilaterální smlouvy, která by problematiku dvojího zdanění sjednotila.
Uvedená regulační opatření považujeme za prospěšná. Mělo by s jejich pomocí dojít k narovnání těch nejkřiklavějších případů zneužívání daňové legislativy a především rizika související s legalizací peněz z kriminální činnosti a jejího financování, což by mohlo přinést výhody i jim samotným, třebaže ne takový typ výhod jako doposud.
Domníváme se, že z dlouhodobého hlediska je v zájmu firmy udržovat nastavení svého systému (finančního) řízení tak, aby byl pokud možno stabilní a s předvídatelnými výsledky. Chůze „po hraně“ daňových předpisů může být vzhledem k výše nastíněné dynamice nejen nepředvídatelná, ale i dlouhodobě neefektivní. Navíc, je zcela nepochybně v dlouhodobém zájmu firmy budovat vlastní důvěryhodnost i slušnou podnikatelskou kulturu a vymahatelnost práva ve státě, kde podniká. Při tvorbě dlouhodobé strategie firmy pak tedy dává smysl, zahrnout do ní právě i principy (včetně principů finančního řízení), které jsou v souladu s logikou podnikání a tedy s nejvyšší pravděpodobností i v souladu s dlouhodobým trendem regulace. Jako inspiraci lze nepochybně využít i výše zmíněné mezinárodní iniciativy.
Jaké doporučení vyplývá z výše uvedeného pro firmy? Nebojte se být lídrem odpovědného chování v oblasti finančního řízení, je lepší investovat energii a kreativitu do budování svého „core“ byznysu a neplýtvat jí na vymýšlení na hranu jdoucích daňových optimalizací a předstíraných transakcí. Zvažte dobrovolnou reformu svého finančního reportingu směrem např. k základním ukazatelům činnosti a zisku v dané zemi (country by country reporting), neboť časem k jeho zavedení stejně dojde. Buďte hrdí na to, že vracíte společnosti část hodnoty v místě, kde jste ji vytvořili. Nevytvářejte/zbavte se daňově účelové schránky, ale budujte ekonomicky reálné struktury, které budou využívat lokální daňová zvýhodnění vždy ve spojení s reálnou ekonomickou činností v dané zemi.
Pavel Franc, Jan Šrytr.