Nejvyšší soud definoval zvláštní odpovědnost monopolu. Soud se má v dalším řízení zabývat tím, zda ČEZ Distribuce, a.s. zneužil dominantního postavení

Nejvyšší soud* formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého v tzv. síťových odvětvích, zejména v oblasti energetiky nebo v telekomunikacích a v železniční dopravě, bude vždy infrastrukturu (zařízení, sítě, rozvody) nutné považovat za monopol. Důvodem je skutečnost, že z hlediska finanční či technické náročnosti nebo neuskutečnitelnosti je  vyloučeno vybudování alternativních zařízení. 

Zároveň Nejvyšší soud uzavřel, že „bez ohledu na důvody, pro které dominantní postavení některý soutěžitel má, znamená to především, že takový subjekt má zvláštní odpovědnost nedovolit, aby jeho jednání ohrozilo skutečnou soutěž na společném trhu. Ke zneužití dominantního postavení musí dojít k újmě jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, např. tak, že se subjekt s dominantním postavením chová k jednotlivým soutěžitelům různě, že zvýhodňuje některé obchodní partnery a jiné nikoli.”

Proč je závěr soudu pro nás podstatný? „Skutkově je mezi účastníky soudního řízení spor o to, zda ČEZ Distribuce, a.s. dodržela lhůty pro připojení FVE do distribuční soustavy, nebo zda předmětnou FVE připojila pozdě. Závěry soudu platí i v případě posuzování sporů o elektroměry, které rovněž instaloval provozovatel distribuční soustavy na základě v zásadě vlastního uvážení. Je na účastnících sporu, aby v takových případech předložili soudu důkazy na podporu svých tvrzení,“ komentuje případ advokátka Anna Francová.

Na tyto závěry Nejvyšší soud navázal v rozsudku ze dne 29. 8. 2017**, kterým zrušil rozsudky soudů 1. a 2. stupně ve věci vymáhání náhrady škody po společnosti ČEZ Distribuce, a.s. jako provozovateli distribuční soustavy za pozdní připojení FVE.

Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu, společnost OK Solar – H, s.r.o., která předmětnou FVE provozuje, tvrdila v soudním řízení, že ČEZ Distribuce, a.s. při stanovení podmínek pro připojení FVE a uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o připojení jednala jako monopolista v oblasti distribuce elektřiny a tohoto svého postavení zjevně zneužila, „neboť u velkých fotovoltaických elektráren (o celkovém instalovaném výkonu několika MW, včetně těch vlastněných skupinou ČEZ) ve smlouvách s jejich vlastníky sjednala výrazně kratší lhůty pro připojení a tyto také ještě před koncem roku 2010 připojila, ačkoliv vlastníci elektráren získali licenci pro výrobu elektřiny až dne 29. 12. 2010. Žalovaná stihla provést celou proceduru nutnou pro připojení 17 projektů ze skupiny ČEZ v jediném dni (dne 31. 12. 2010), ačkoliv celkový výkon výroben byl 13 MW, tedy téměř třináctkrát vyšší než výkon výrobny elektřiny patřící dovolatelce (OK Solar – H). Upřednostněním připojení velkých fotovoltaických elektráren žalovaná podle dovolatelky v konečném důsledku zatížila svou distribuční soustavu více, než by se tak stalo v důsledku připojení výrobny elektřiny ve vlastnictví dovolatelky a dalších menších elektráren.“ Uvedená tvrzení přitom byla podložena důkazy. Soudy 1. a 2. stupně se jimi ovšem odmítly zabývat.

Nejvyšší soud má v tomto konkrétním případě porušení pravidel podnikání společností ČEZ Distribuce, a.s. v elektroenergetice a pravidel hospodářské soutěže za prokázané.

V dalším soudním řízení před soudem 1. stupně se tento má zabývat tím, zda prokázané porušení pravidel hospodářské soutěže mohlo mít vliv na závěr o její případné odpovědnosti za škodu, jejíž náhrady se společnost OK Solar – H domáhá.

Poznámky:

* v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5730/2015
**  sp. zn. 32 Cdo 4338/2016