Nejvýznamnější změny, které přinese novela stavebního zákona
- 29. 12. 2017
- Články > Územní plánování pro samosprávy
Územní souhlas je ještě jednodušší než zjednodušené územní řízení. Stručně o tom, v jakých situacích je příhodné ho využít a za jakých podmínek:
Územní souhlas lze vydat v případě, když je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (lze zjistit z územního plánu obce), poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat ani v případech těch záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Současně se musí jednat o jeden ze zákonem výslovně stanovených záměrů:
Vzhledem k tomu, že se nejedná o správní řízení, nelze proti žádosti o vydání územního souhlasu podávat námitky či připomínky. Stavebník však musí k oznámení záměru přiložit souhlasy vlastníků sousedních pozemků, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním nemovitostem může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno. Tento souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu projektové dokumentace.
Stavební úřad následně posuzuje pouze skutečnost, jestli záměr splňuje zákonné podmínky pro vydání souhlasu. V případě že podmínky nesplňuje, nařídí stavební úřad usnesením konání územního řízení. Pokud jsou všechny podmínky splněny, vydá stavební úřad ve lhůtě 30 dnů od podání žádosti územní souhlas a doručí ho písemně žadateli. Doručením žadateli nabývá územní souhlas právní moci. Podobně jako územní rozhodnutí má územní souhlas platnost po dobu dvou let, přičemž tuto dobu nelze nijak prodloužit.
Proti územnímu souhlasu se nelze odvolat, lze ho pouze přezkoumat v přezkumném řízení, které může zahájit z moci úřední nadřízený správní orgán, a to do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.
Územní souhlas je tedy ze všech tří způsobů schvalování staveb nejrychlejší, nejjednodušší a nejefektivnější, je však omezen pouze na určité vybrané záměry.