Pozměňovací návrhy nového stavebního zákona: blížící se věcnému záměru a posilující pozici samospráv
- 22. 04. 2021
- Články > Stavební právo a územní plánování
Návrh nového stavebního zákon se nyní nachází mezi druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně. Celkem 86 jeho pozměňovacích návrhů lze rozdělit do několika skupin - o prvních dvou si přečtěte v prvním díle článku.
Třetí skupina sestává z pozměňovacích návrhů protikorupčního charakteru. Klíčovým aspektem této úpravy je pravidlo, že pokud stavební úřady vykonávají působnost podle jiných právních předpisů, tedy rozhodují ve věcech, které souvisí s veřejnými zájmy chráněnými těmito předpisy, vykonávají tyto činnosti oprávněné úřední osoby, podle své specializace, tedy podle svých oborů služby. Zároveň dochází k posílení záruk nezávislosti hodnocení podmínek pro povolení záměru těmito specializovanými úředníky, neboť ti nejsou v rámci posouzení není vázáni příkazy svého představeného, pokud nejde o úřední osobu stejného oboru služby. Úprava má za cíl posílit individuální odpovědnost úředních osob a představuje krok směrem k větší transparentnosti rozhodování a důslednější ochraně veřejných zájmů.
Rozdělení rozhodovaných věcí mezi jednotlivá oddělení Nejvyššího stavebního úřadu a Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu se má řídit rozvrhem práce vydaným vždy na následující kalendářní rok. Rozvrh práce stanoví pravidla pro přidělování věcí oddělením tak, aby pracovní vytížení jednotlivých oddělení bylo zhruba stejné, a měl by zabránit jakýmkoli účelovým zásahům do přidělování případů jednotlivým úředníkům.
Čtvrtou skupinu tvoří opoziční komplexní pozměňovací návrh a s ním související dílčí návrhy, které – na rozdíl od návrhu hospodářského výboru, který je základem dalšího projednávání – mají za cíl zabránit vzniku soustavy nových (státních) stavebních úřadů. Stavební úřady by tedy byly zachovány na obecních a krajských úřadech. Výjimkou by byl Nejvyšší stavební úřad a dále rozhodování o tzv. vyhrazených stavbách, které by měl v 1. stupni povolovat Specializovaný stavební úřad.
Návrh dále obsahuje specifický model řízení o povolení záměru ve dvou relativně samostatných fázích. V první z nich má být záměr projednáván pouze mezi stavebním úřadem, stavebníkem a dotčenými orgány. Až ve druhé fázi by měli možnost se zapojit ostatní účastníci. Hlavní myšlenkou této úpravy je, že by se nejprve vyřešila ochrana veřejných zájmů s dotčenými orgány a teprve poté by se s ostatními účastníky řešily jejich námitky a připomínky. Problémem této koncepce ovšem je, že spolu ve skutečnosti ochrana veřejných zájmů a práv účastníků často souvisí.
Opoziční komplexní pozměňovací návrhy dále:
- vrací příslušnost k vydání územního opatření o stavební uzávěře či asanaci území radě obce či kraje,
- upravují možnost samospráv v oblasti územního plánování ukládat pořizovateli územně plánovací dokumentace závazné pokyny (pořizování by však zůstalo v přenesené působnosti obcí a krajů),
- mění pravidla, která upravují možnosti uzavírání tzv. plánovacích smluv, např. výslovně zakazují, aby plánovací smlouva zasahovala do působnosti orgánů obcí a krajů coby správních orgánů.
Poslední pátá skupina obsahuje pozměňovací návrhy, které upravují jiné dílčí otázky. Za významné považujeme návrhy, které se (různým způsobem) snaží o zavedení regulace tzv. modrozelené infrastruktury (ve smyslu vegetačních a vodních prvků na pozemcích nebo stavbách, zlepšujících zejména hospodaření se srážkovými vodami a sloužících jako součást opatření proti povodním a záplavám). Cílem navržené úpravy je zavedení tohoto pojmu do právní úpravy a stanovení obecných požadavků na využívání modrozelené infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, zejména v souvislosti s podmínkami pro vymezování veřejných prostranství, případně i v požadavcích na výstavbu pro vhodné druhy staveb.
