Návrh věcné novely stavebního zákona nepovede ke slibovanému zjednodušení stavebního řízení
- 24. 05. 2022
- Články > Stavební právo a územní plánování
Základním kamenem udržitelného a smysluplného rozvoje je u Prahy stejně jako u jiných měst a obcí kvalitní územní plán. Nová podoba tzv. Metropolitního plánu (pražský územní plán) je aktuálně v procesu projednávání a dotčená veřejnost k němu může až do 30. června podávat námitky a připomínky.
Metropolitní plán řeší rozrůstání Prahy a znovuvyužití existujících průmyslových areálů, podobu a charakter nových veřejných prostranství i stávajících lokalit. Současně však může ovlivnit budoucí využití konkrétních pozemků - je tedy vhodné do Metropolitního plánu nahlédnout a ověřit, nakolik se jeho nová podoba dotkne vašich zájmů.
V jakých případech lze podat připomínky či námitky pro vás přehledně shrnujeme v tomto článku.
Legitimní očekávání vlastníků je hodnotou, která podléhá právní ochraně. Pokud tedy určitý postup orgánů veřejné moci vytvořil v konkrétním vlastníkovi očekávání, že jeho pozemek bude do budoucna určen ke konkrétnímu účelu, může se proti narušení tohoto očekávání bránit. Záleží na posouzení konkrétního případu, zda bylo dotčené očekávání dostatečně silné. Zároveň platí obecný princip kontinuity územního plánování, dle kterého by regulace v území měla plynule navazovat na dosavadní stav a nemělo by docházet k překotným, nepředvídatelným a neodůvodněným změnám ve funkčním určení ploch.
Vymezení jednotlivých ploch či uplatnění konkrétních regulativů v Metropolitním plánu musí být jednoznačné, srozumitelné a bez neurčitých ustanovení, jež lze vyložit více způsoby. Jednotlivé jeho části, například textová a grafická část, si současně nesmí odporovat.
Při projednávání nového Metropolitního plánu lze podávat i námitky proti regulaci, která byla beze změny převzata z jeho předchozí podoby. Jde tedy o jedinečnou možnost, jak se bránit i proti stávající regulaci, která vlastníkům pozemků nevyhovuje.
Zákon stanoví, jaké typy podmínek pro zastavitelnost území náleží územnímu plánu. Nezákonné tedy budou takové podmínky, které náleží jiným úrovním územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní rozhodnutí), a také takové, které fakticky obcházejí procesy stanovené zákonem.
Právo podat návrh k soudu na zrušení územního plánu má každý dotčený vlastník. Pokud však námitky nepodá nebo je podá bez argumentace, bude případně soud přezkoumávat jen některé omezené aspekty územního plánu, respektive jeho nejvážnější vady. Pokud tedy některé argumenty nejsou uplatněny včas v námitkách, nemusí se jimi později soud zabývat, i kdyby tyto argumenty byly důvodné.
Nový Metropolitní plán může znamenat změnu ve využití Vašich pozemků v Praze. Zkonzultujeme s Vámi jeho rizika a sepíšeme pro Vás námitky.