Webinář 22. ledna | Od nápadu k realizaci: Jak úspěšně stavět projekty OZE v ČR
- 08. 01. 2025
- Články > Energetické právo
Agrovoltaické výrobny elektřiny (AFVE) se po půl roce od účinnosti novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu dočkaly vydání prováděcí vyhlášky. Novela sice do českého právního řádu zavedla koncept agrovoltaiky již vloni v červenci, avšak bez konkrétních podmínek stanovených vyhláškou jej zájemci dosud nemohli využít. To se změnilo počátkem letošního roku díky vyhlášce o agrovoltaické výrobně elektřiny.
Vyhláška definuje, kde a za jakých podmínek se mohou agrovoltaické elektrárny stavět, a určuje i pravidla pro rekultivaci po ukončení jejich provozu. Zajišťuje, aby agrovoltaika přinášela skutečnou symbiózu zemědělství s energetikou a při výrobě elektřiny se nepoškozovala cenná zemědělská půda.
Agrovoltaické elektrárny mohou vznikat na plochách evidovaných jako vinice, chmelnice, ovocný sad, školka, plocha s kontejnery nebo plocha s lanýži splňující podmínky stanovené nařízením vlády.
Pokud elektrárna vzniká současně s výsadbou, nebo pokud je například nutné po realizaci AFVE obnovit původní výsadbu, je možná i instalace solárních panelů na zemědělsky obhospodařované půdě ležící ladem a na plochách vyňatých ze zemědělské produkce, takzvaný úhorech. A to do doby, než dojde ke změně v evidenci využití zemědělské půdy na některou z výše jmenovaných kultur.
Například na orné půdě je ale realizace agrovoltaiky stále vyloučena. Brambory, kořenovou zeleninu nebo salát, kterým částečný stín nevadí, tak zatím pod solárními panely v Česku nevypěstujeme. Německá vyhláška k agrovoltaice je v tomto ohledu benevolentnější a připouští agrovoltaiky i na orné půdě, trvalých travních porostech a pastvinách.
Jak již název napovídá, horizontální agrovoltaiky stojí nad zemí a zemědělci hospodaří pod panely. Ty musí být alespoň 210 centimetrů vysoko. Současně musí minimálně 95 % z celkové plochy zůstat zemědělsky využitelných.
Naproti tomu u vertikálních agrovoltaik se plodiny pěstují mezi řadami instalovaných fotovoltaických panelů. Důležité je, že podíl šířky mezer a maximální výšky panelů nesmí být menší než 3. Pro představu – pokud bude mezi řadami šestimetrová mezera může být elektrárna maximálně 2 metry vysoká. Minimálně 80 % z celkové plochy pak musí zůstat zemědělsky využitelných.
Vyhláška upravuje také podmínky pro takzvaná nezbytná zařízení, tedy nezbytné součásti AFVE, jako jsou fotovoltaické moduly, jejich nosné konstrukce, transformátory, kabeláž a podobně. Jejich instalace, provoz i odstranění nesmí vést k trvalému poškození zemědělské půdy. Přednostně by se měly stavět na méně kvalitní půdě (to však neplatí pro samotné fotovoltaické moduly a jejich nosné konstrukce) a při jejich instalaci by se až na výjimky neměla odstraňovat ornice.
Zároveň musí být možné všechny součásti elektrárny po ukončení provozu úplně odstranit, aby se mohla plocha pod nimi řádně rekultivovat.
Připojte se 22. ledna v 10:00 na webinář od Frank Bold Advokátů. Podrobně vás provedeme celým procesem developmentu obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jeho specifiky v Česku od vytipování lokality po zahájení provozu.
Pomůžeme Vám se v nové legislativě zorientovat a najít nejvhodnější cestu pro povolení Vašeho projektu.